V/H/S

Nebýt dvou slabších příběhu, tak jdu do plného počtu. Nápad velmi dobrý, škoda jen slabších povídek. Hlavní kazeta jsou postavy, které se vloupají do baráku a sami natáčejí. Do domu jdou pro kazety, postupně je nacházejí a začínají se ztrácet (9/10 = 90%). První V/H/S kazeta obsahuje příběh Amateur Night o trojici mladých chlapcích, kteří si vyrazí do baru a domu si přivedou neobyčejnou dívku (9/10 = 95%). Druhá kazeta je Second Honeymoon, která pojednává o mladém páru, který vyrazí na dovolenou. Nebýt lepšího závěru, šel bych s hodnocením nejspíš níž a jde o nejslabší povídku vůbec (5/10 = 55%). Třetí kazeta Tuesday the 17th je o čtyřech lidech, kteří se vypraví do lesa a čeká je návštěva. Jde o slasher, který má od začátku zajímavý náboj. Jak rychle začne, tak rychle skončí (7/10 = 70%). Předposlední tedy čtvrtá kazeta The Sick Thing That Happened to Emily When She Was Younger je o videochatu mladé dívky s přítelem přes internet. Uprostřed noci mladou dívku čeká nemilé překvapení a v domě začne strašit. Duch se zjeví a diváka čeká pár slušných lekaček. O závěru nemá cenu ani mluvit, protože nebyl tak předvídatelný jak se z počátku zdálo a vše je úplně jinak (9/10 = 95%). Poslední příběh je o čtyřech mladících, kteří se vydají na party do neznámého baráku. Když dorazí, čeká je překvapení, dům je naprosto prázdný. Aspoň to tak do poloviny vypadá, po sléze vše dostane rychlý spád a začnou se teprve dít věci. Jak se říká:,,To nejlepší na konec!" (10/10 = 100%). Sečteno a podtrženo, jde o skvělý horor, který po sečtení všech povídek dostává .. 8/10 = 84% (29.09.2012)

Treba sa hneď zmieriť s tým, že sympatickú postavu v tomto kvázi originálnom nízkorozpočtovom hororíku len tak nenájdete, vlastne ju nenájdete vôbec. Mládež chce len fuckovať a súložiť, čo je síce to isté, ale v tom prvom prípade hovorím skôr o ich spôsobe hovorovej komunikácie. Pointou prekvapí druhá poviedka, určitý strach naženú posledné dve, ale skutočne nejde o ten typ horou, po ktorom by ste sa báli prejsť cez chodbu na WC. Príbehy spája téma podrazov na kamarátoch/partneroch a ukazovanie ženských pŕs na kameru. Či ide o ambiciózne dielo poukazujúce na povrchnosť mládeže (rozumej až do tridsiatky, aj tak tu všetci žijú ako teenageri), je dosť diskutabilné, ale aspoň V/H/S ponúka nejaký ten vlastný pohľad na vec a má aj svoju tvár. (26.08.2021)

Podle traileru to vypadalo na výbornou found footage jízdu, ale V/H/S je bohužel film, kde trailer k filmu je kvalitnější jak celý film. Očekával jsem rozhodně více, ale musím uznat, že když došlo konečně na nějakou akci, tak to stálo za to! Je to jako Grave Encounters, polovinu filmu se nic nedělo, ale když začínala atmosféra houstnout, mělo to grády. V/H/S je seskládán z osmi příběhů trvající zhruba 20 minut. 3/4 děje z každého příběhu se pomalu nic nedělo, ale jak říkám, když už došlo na akci, stálo to za to! (06.06.2013)

Nechcem to hodnotiť samostatne aj keď sa to žiada vďaka tomu, že to nemá ujasnenú zápletku. Ale písať to čo tu písali iný, sa mi akosi nechce, takže skôr idem opísať svoj dojem z tohto počinu. Nápad aj prevedenie znamenité. Ani jedného režiséra nepoznám podrobnejšie( horor nikdy nebol mojím žánrom), ale funguje tu niekoľko konceptuálne a dramaticky vyšperkovaných vecí. Teda až na scény, ktoré spájajú jednotlivé poviedky. Najviac oceňujem prvý nápad s párty - ten bol dramaticky najdokonalejší( aj čo sa týka napätia). A potom posledný príbeh, ktorý vzdával hold hádam všetkým klišé strašidelných domov. Páčilo sa mi, že postavy riešili veci a len hlúpo neutekali. Duchársky príbeh mal peknú zbierku pŕs a hlavnú hrdinku, ale v konečnom dôsledku si ducharčinu predstavujem inak. A slesher trestuhodne nevyužitý, rovnako ako manželský pár. Celkovo je to pekný experiment ktorý vyšiel. Nebál som sa možno tak ako som očakával, ale nebol som ani sklamaný. Bavilo ma to a niektoré veci som ocenil. Rozhodne som zvedavý na dvojku. (20.02.2014)

Představte si film, u jehož sledování vám svírá hlavu epileptik při záchvatu. Ono by to bylo i docela originální s nadprůměrnými, sugestivními momenty, kdyby tu kameru nedržel nějaký kripl s Parkinsonem, kterému pro hezkou chvilku stačí, aby si ho jen tak chytil do ruky a čekal na vyvrcholení! U tohoto poskakujícího zvěrstva to Mistrovství světa v třepání s kamerou skutečně vyvrcholilo a zážitek je téměř až bolestivý. Když jsem po sto šestnácti minutách odtrhl zrak od obrazovky a setřásl ze zad toho pacienta s padoucnicí, ještě asi tak hodinu se mi klepala realita a sem tam i vypínala. Mám teď akorát tak chuť připojit vynálezci těch zasraných nalezených futyčů ke spánkům elektrody, pustit proud, vozit jej přitom v traktoru bez tlumičů tak dvě hoďky po rozoraném poli a za neustálého bičování ho nutit počítat brázdy. (25.09.2012)