Arkangel (S04E02)

Všichni to známe. Jsou aplikace rodičovské ochrany, které mají potlačit největší hrozby internetového obsahu. Ale také u dítěte ověřit jeho aktivity a počítání času, který na zařízení aktivně strávilo s podrobným výpisem činností. Nechybí možnost vzdáleného sledování pohybu potomků skrze GPS. Svobodná a hodně úzkostlivá matka Rosemarie DeWitt jde ovšem ještě dál a sleduje očima dcerky vše, co dělá. A s přibývajícím věkem i to, co si strká do nosu nebo nechává strkat tak nějak tam dolů. Jenže potomci prostě potřebují prostor, jinak z nich vyroste neschopné cosi. Režijně (ano, Jodie Foster) nevýrazné, k postavám jsem se moc nedostal. Závěr (reakcí dcery) přepálený, celkově to nedolehlo, jak mohlo a mělo. 70% (21.05.2020)

Další epizoda se skvělým námětem, kterou bohužel zase zabilo její zpracování. Postava Sarah mě ke konci tak strašně lezla na nervy, že jsem jí ve finále přála jenom to nejhorší. Což asi úplně nebyl záměr tvůrců ... Nějak mi připadá, že se z Black Mirror vytrácí ten dokonalý zvrat a luxusní pointa, která nechá diváka ještě hodně dlouho přemýšlet. (09.08.2019)

Spoilery! Vcelku aktuální téma obrovského strachu o své děti a neustálá potřeba jejich kontroly.Starostlivá maminka si tak mohla vychutnat z první osoby sex své dcerky i její první kokainovou zkušenost. Epizoda rozhodně přichází se zajímavým námětem k zamyšlení. Navzdory tomu, že je námět nesmírně zajímavý, tak je také neskutečně předvídatelný a od první minuty do poslední je zcela jasné, jakým směrem se bude děj ubírat a jakou katastrofou nakonec vše skončí. Jediné, co mě malinko překvapilo bylo to, že to tak neskončilo podstatně dříve. Dospívající děti zbožňují své soukromí a starostliví rodiče je o ně rádi připravují, protože v nich nesmírně dlouho vidí stále ta malá bezbranná stvoření, o která se musí starat a bránit je před nástrahami krutého světa, a to mnohdy celý život. (27.05.2018)

Brooker tady pracuje s jedním z těch aktuálnějších témat čtvrté řady a tepe do přehnaně starostlivých a kontrolujících rodičů. Zápletku samozřejmě protáhne těmi nejhoršími možnými variantami, zároveň to ale díky několika scenáristickým kličkám nepřehání ve vyloženě groteskní dystopii, např. program s čipem není běžně rozšířený, ale je pouze ve fázi testování, takže v okolí ústřední dvojice matky a dcery jej nikdo další nevyužívá. O režii se tady postarala Jodie Foster a rozhodně se nemá za co stydět (29.09.2023)

Tohlé téma mi sedlo. Rozvíjí starý známý koncept teorií, jak nejlépe vychovat své děti. Jak třeba zařídit, aby nekouřili? Je lepší rodič tyran, co prohledává kabelku, nebo liberální rodič se stylem "Jen ať si na to přijde sama"? Odpověď není jednoznačná, protože znám různé lidi z obou "výchovných táborů". Někteří dospělí vám řeknou, že jsou rádi, že měli přísné zakazující rodiče. Film si pokládá klasické otázky: Co dělá můj puberťák tam někde venku? Co když bere drogy? A když mu je budu zakazovat, nebude jej to ještě více lákat? Každopádně jedna odpoveď je jistá: zbůsob výchovy matky tohoto příběhu nikam nevede. Přiběh je dobře vygradovaný. (30.12.2017)