DJ na odstřel (S04E04)

Romantická komedie je žánr, kterým kategoricky opovrhuji. Vlastně ze všech romantických komedií, co jsem kdy viděl, znám jen dvě, které považuji za opravdu dobré (tj. vtipné a romantické zároveň): Absolvent a Ona. A tady se to podařilo znovu. Velmi netradiční díl Černého zrcadla, ale rozhodně jeden z mých nejoblíbenějších. (03.03.2023)

Ve skutečnosti si myslím, že vztahy fungují trochu jinak a poněkud mě otravovala různá ta vztahová klišé, která pochopitelně taky přišla na přetřes... ale tenhle díl měl tak geniálně vygradovaný a vypointovaný konec, který mě natvrdku dojal k slzám (a to už je něco, jak se jinak romantickým věcem vyhýbám velkým obloukem), že mu po zralé úvaze napálím plný počet. (06.07.2018)

Guilty pleasure. Tak aspoň já tohle normálně žiju 　 Akorát… tak nějak analogově. Občas počítám, někdy to jsou prakticky hodiny. Čekám, kdy to přijde. Někdy nepočítám… nechci si to kazit… ale pořád rekalibrace, úprava systému. Všechno manuálně. Jen mi je líto... jestli se to dá za jeden život stihnout. Dostatek simulací. No dobře, není to tak dobrý jako San Junipero. Ale tak někdy můžeme mít i milý a hodný díly… Guilty pleasure. (09.02.2018)

Souhlasím s J*A*S*M. Tohle mělo být „něco jako San Jupinero“ této řady, ale nepovedlo se to tak dobře. Fenomén aplikací pro rande je samozřejmě pro tvůrce dosti zajímavý a úplně se to nabízelo, ale nemyslím si, že by z něj tvůrci vyždímali úplně to, co mohli. Celé to totiž myslím spadlo dolů na jedné věci. Jednak samozřejmě celkový příběh i prostředí jsou daleko slabší, ale HLAVNĚ! U San Jupinero byl překvapivý konec v tom, že virtuální realita může mít ve skutečnosti velice pozitivní dopady (i když se o ní mluví většinou negativně). U Hang the DJ, když už tenhle stejný konec vidíme podruhé, není to překvapivé a ztratí to punc toho unikátního momentu, kdy epizoda Black Mirror skončí happy endem. V epizodě se vyskytly i některé logické chybky, které San jupinero neobsahuje (nebo alespoň ne tolik a nebo tak výrazných) a také až moc otravně divákovi napovídá, že je to celé simulace, takže už to silně tuší, nebo skoro jistě ví, ještě před samotným koncem epizody. *Proč zrovna čtyři odrazy kamenem, to programátoři naprogramovali tak neuvěřitelně složitý svět, ale nedomysleli počet odrazů kamene od vody? A co vlastně ten konec? V systému Frank a Amy uspějí, protože rebelují proti systému, ale v reálném svět naopak systém poslechnou!? (21.11.2019)

Tak tohle byla víc než příjemná romantická záležitost, která se na konci vyhoupla v přímo parádní romantickou záležitost. Mělo to nápad, gradaci, promyšlenou pointu... co víc si přát. A dobrý herce! - nejen ty dva hlavní, ale vlastně i všechny ty epizodní roličky včetně tý hnusný, zapšklý a vyschlý tresky, se kterou Frank strávil ten rok - ta mi byla tak nádherně odporná a ten jejich radšizezaduaťtěnemusimčichat-vztah tak úžasně bizarní, až jsem si to fakt užíval. A ten konec, ve kterym se tvůrci krásně a s lehkostí vypořádaj se všema těma věcma, u kterejch člověka předtim mohly napadat různý výhrady, který mohly působit zkratkovitě nebo zjednodušeně - takovej konec tomu prostě nasadil jenom korunu. A hned jsem tomu schopnej odpustit i tu mírnou hru na efekt‎ posledních minut - úplně poslední scéna totiž, ta už z "reálnýho života", ta to všechno vykompenzuje (a tady klidně uznám, že jsem změkčilá bábovka). (02.03.2018)