VOD (2)
Série(7) / Epizody(33)
Obsahy(1)
Projekt britského Channel 4 Černé zrcadlo je antologií samostatných televizních povídek, zasazených do blízké budoucnosti. Tak blízké, že se v mnoha ohledech prolíná s dobou, kterou právě prožíváme. Mrazivě černohumorná série se prostřednictvím technologicko-paranoidního podobenství zamýšlí nad nečekanými a často nezamýšlenými důsledky prudkého rozvoje technologií a velmi trefně zachycuje těkavý neklid současného moderního světa. Jejím duchovním otcem a autorem je proslulý enfant terrible britské televizní tvorby Charlie Brooker (*1971), pro jehož tvorbu je charakteristický vždy přítomný prvek kontroverze. Brooker však rozhodně není žádný bezduchý prvoplánový provokatér a jeho promyšlené a inteligentní scénáře prozrazují bystrého pozorovatele, který vždy přesně ví, co chce k současnému světu říci. A že to zpravidla nebývá nic lichotivého, již patří k Brookerově naturelu. (Česká televize)
(více)Videa (23)
Recenze (581)
Idea seriálu je to skvělá, ukázat svět ve kterém některé z futuristických možností budoucnosti jsou přehnané do absurdního extrému a použít to jako společenskou kritiku dneška, kde už zárodky těch problémů bují. Ale to je jen svět, jen nápad, a na na něm musí pro dobrý seriál stát silné příběhy s dobře napsanými postavami - a ty tu nejsou ani omylem. A to pak ani ten svět ve kterém žijí není příliš zajímavý. ()
Skvělý a skutečně výjimečný povídkový dystopicky laděný sci-fi seriál, jehož epizody jsou postaveny na vskutku vynikajících zápletkách (respektive na velmi znepokojivých tématech). A u naprosté většiny z nich (alespoň zatím) naštěstí nikterak nezaostává ani celkové zpracování. Některé vize převelice blízké budoucnosti jsou skutečně děsivé... ()
Black Mirror je sci-fi v podobě, v jaké ho mám nejradši: skrz zobrazení nepříliš vzdálené budoucnosti ukazuje problémy, které jsou vysoce aktuální. Stejně jako každý díl zobrazuje jiný příběh a jiné postavy, tak i sociální kritika má v každé epizodě jiný rozměr: někdy se autor zaměřuje na pomstychtivost, jindy jde o nespokojenost společnosti se současnými politickými elitami, která může vést k sympatizaci s kýmkoliv, kdo není politicky koretní, a která nabízí srovnání s nedávným zvolením Donalda Trumpa. Vzhledem k tomu, že jednotlivé díly nejsou provázany společnou příběhovou kostrou, si také u Black Mirror každý najde jinou epizodu, která ho zaujme. A tak zatímco internet oslavuje především Fifteen Million Merits, The Entire History of You a White Christmas, mě mnohem více dostaly The National Anthem, White Bear a hlavně Shut Up and Dance. ()
Protože mě víc dílů potěšilo než nepotěšilo, přikloním se k lepšímu hodnocení. Film začíná spíš průměrným příběhem o tom, jak jsme schopní tak důležitou věc jako politika vidět optikou zábavy, která nakonec tak zábavná není. Fifteen Million Merits je cynická sranda o tom, co všechno člověk neudělá pro slávu. The Entire History of You zase emotivní příběh o tom, že někdy je lepší nevědět. Be right back vypráví o ztrátách, které ani moderní technologie nenahradí, a The Waldo Moment o znechucení politikou a slepotě ke stejně nechutným vlivům. Nejslabší jsou u mě díly White Bear a White Christmas, které jsou až moc nesofistikované a neslavný konec u nich není nic víc než hra na efekt. ()
Black Mirror je bezesporu sociálně důležitý a trestuhodně ojedinělý sociálně-osvětový počin a bylo by fajn, kdyby každý člověk musel všechny díly vidět a diskutovat v rámci společenské výchovy dřív, než ho pustí k maturitě. Jen škoda, že jako umělecké dílo je zbytečně kvalitativně rozkolísaný, že nápady nejsou vždycky vytěžené na maximum s adekvátní průraznou silou a tříštivým potenciálem těch nejlepších dílů a samozřejmě také, že jich není rok co rok víc, aby postupně pokryly všechny neuralgické body soudobého lidstva, protože by jinak mohl mít fantastický ozdravný účinek – vracet milionům diváků prožitek či aspoň povědomí původní citlivosti a emočních reakcí právě tam, kde je každodenní realita chce mít otupělé, navyklé a netečné. *** Všechny náměty, představené technologické vynálezy a vize blízké budoucnosti vystavěné na jejich společenském využití/zneužití, jsou bezesporu dobře zvolené (často nejsou originální, naopak: těží z plejády těch nejodvážnějších a nejnebezpečnějších vizí, které se objevily ve světové scifi a anti-utopické literatuře a obstály jako platné komentáře současného světa a jeho nelaskavého vývoje, a jako takové ještě ani zdaleka nejsou vyčerpány – co naplat, prognostická scifi literatura pořád ještě běží mílovými kroky před filmem), ale hodně ztratí na efektu, když jsou ilustrovány na příliš banálním, schematickém příběhu. *** U těch několika dílů, kde se téma potká se správně navrženým a dostatečně komplexním příběhem a s důsledným zpracováním, jež člověka vtáhne a nenechá ho se odpojit, to funguje parádně – na představené vize, na možnosti využití či zneužití konkrétních technologií a případné následky a s nimi spojené prožitky člověk už jen tak nezapomene. Kdežto jiné vize, byť stejně nebezpečné a silné (některé nápady jsou v literatuře dávno prozkoumány a rozehrány mnohem komplexněji a působivěji), bohužel tolik nevyniknou. *** *** Top klenoty (ale je potřeba to vidět celé, žádný díl nejde pod tři hvězdy, většina je na čtyři a zásadní síla je v naléhavé působivosti celého provokativního komplexu): Patnáct milionů meritů (S01E02), Lovná zvěř (S02E02), DJ na odstřel (S04E04). *~ ()
Galerie (257)
Zajímavosti (179)
- Ve scéně, kdy Joan (Lolly Adefope) vejde do baru, můžeme slyšet píseň „Anyone Who Knows What Love Is“ od Irmy Thomas. (thestrycekfido)
- Táto epizóda sa stala predmetom diskusie, keď sa v septembri 2015 v neutorizovanej biografii Davida Camerona objavila informácia, že vtedajší britský predseda vlády údajne vložil svoj penis do tlamy mŕtveho prasaťa v rámci univerzitného iniciačného rituálu. (Arsenal83)
- Táto epizóda získala zo všetkých doterajších dielov najviac televíznych cien (7) a nominácií (21). (Arsenal83)
Reklama