Stopy zločinu: Alibi jako řemen

Seriál Stopy zločinu je takový "Malý pitaval z brněnského města". Místo Prahy se zločiny odehrávají v Brně a sympatičtí vyšetřovatelé Bartoška, Hašek a Navrátil případy řeší se vší vervou. V tomto příběhu jsou na stopě zlodějovi klenotů a zároveň i vrahovi v jedné osobě. Zejména svérázný a drsný poručík Borecký v roli Oldy Navrátila se s nikým moc nemaže :). Škoda jen špatně namluvených postsynchronů, kdy hlasy všude znějí jako z nějaké místnosti. Potěšila rolička mého prastrýce Václava Kyzlinka, který si zahrál kádrováka Paloučka. (15.08.2020)

40% - Pro mě prakticky neznámý detektivní příběh. Při prvním shlédnutí jsem u něj usnul, při druhém jsem to už dokoukal do konce. Pokus o civilní pojetí. Příběh samotný je takový socialisticko realistický, ale viděl jsem už větší kraviny. Pachatele jsem poznal podle hlasu hned na začátku, takže jakmile se tento herec objevil i v obraze, byl jsem doma. Kriminalistům to samozřejmě trvalo ještě o nějakou chvíli déle. Dá se vidět bez nějakého velkého přemáhání, ale na DVD bych si ho určitě nevypálil. (08.12.2011)

Loupež klenotů, vraždy, pokus o vraždu krásné Hudečkové - člověk by řekl, že to musí být akční jízda, ale pravda je taková, že Bartoška a spol. jen chodí a někoho se na něco ptají a celé to je tak nudné, že jsem u toho málem usnul. Probral mne pouze moment, kdy se objevila na scéně učitelka Líbalová ( Marcela Chlupová), která jako víla v košilce věšela prádlo. Akční závěr, kdy detektivové naskákali na vraha byla klasická česká parodie. (04.08.2018)

Záhadné mordy v brněnských ulicích. Barťák má k jihomoravské metropoli vztah díky svému studiu herectví v místní "marmeládovně", divačky z něj v té éře padaly do mdlob, což stačilo k tomu, aby se z něj stal vyšetřovatel, který má k ruce asistenci Oldy Navrátila a Vlastimila Haška. Jejich detektivní premiéra by se vlastně ani ničím nevymykala ze zaběhaného standardu osmdesátkového Pitavalu, který celkem v té době udával tón tehdejší televizní tvorbě, jen byl přece jen divácky chytlavější. Pachatel (zlo)činů se dá odhalit velice snadno, vyšetřovatelé se ovšem pohybují v méně zažitých kulisách Brna, což už je slušný bizár, navíc v těch nefilmově působících končinách vznikaly mírně nevýrazné až zapomenutelné kusy, což je i případ tohoto kriminálního pátrání. Stanislav Strnad drží jistou autentičnost, nepůsobí to vyloženě stupidně, jen to nemá silné tvůrčí aspekty. Ovšem stále to předčí současné televizní krimi bláboly. A rozhodně dám šanci dalším případům z tohoto méně známého kriminálního cyklu. 6/10 (14.08.2020)

Průměrná detektivka, kterých v osmdesátých letech vznikla celá řada. Překvapí nanejvýš prostředí Brna z vrcholu socialismu, což je zajímavé pro člověka, který místa natáčení zná. Napínavost děje by mělo podtrhovat třísknutí do kláves klavíru, které je brzy otravné a i pro průměrného diváka není potřeba. Každopádně, děj napínavý není a závěrečná akce budí přinejmenším rozpaky. Zhlédnout se ale rozhodně v klidu dá, herci jsou sympatičtí. (05.12.2011)