Dveře dokořán

Takýto typ filmov je v súčasnosti, už od dôb prvého Innarituovho filmu, veľmi populárny. Prepletené medziľudské vzťahy v moderných megapolách, ľudia, ktorí hľadajú samých seba uprostred mestskej džungle, nádych v tomto prípade európskeho artu a nejaké superstars v hlavných úlohách. Lenže podľa mňa je scenár mierne nedotiahnutý a tento pocit umocňuje vo mne strih, ktorý film ešte viac rozbíja. Tie tržby budú odrazom nie len komerčnosti súčasného publika, ale aj mierneho sklamania Minghellových fanúšikov. (08.10.2012)

Sociální rodinné drama, něco jako Ztraceno v překladu (nevím proč, ale hrozně mi to připomělo právě tenhle film) v ohodně lepším podání na téma samota, odcizení, nepochopení a samozřejmě jak jinak také hledání lásky. A je to cesta, po které mě sice bavilo kráčet, ale bohužel se u mě nakonec stejně setkala s jistým nepochopením. (05.02.2007)

Velmi citlivé, sociálně laděné psychologické drama ze současného kosmopolitního Londýna, příběh poměrně složitě vystavěný na ústřední dějové zápletce, na střetu mezi úspěšným podnikatelem, zahradním architektem Willem a patnáctiletým výrostkem, bosenským emigrantem Mirem, ten se pravidelné docházce do školy vyhýbá a místo vzdělávání si přivydělává vloupáními a krádežemi pro místní bosenský gang, Will je zpočátku jen Mirova další oběť a když se vloupání troufale opakuje, rozhodne se Will dalším čelit sám, od tohoto momentu se začítá odvíjet sled událostí, které Willa přivedou do prostředí, ve kterém Miro žije se svou matkou Amirou, s ženou, která svého syna bezmezně miluje a snaží se s velkým úsilím pro oba zajisti v obtížných podmínkách cizího prostředí co nejuspokojivější existenci, postupně se s ní přes řadu záměrných setkání sblíží, ale syn se matce přizná, že Will je právě ten muž, kterého on opakovaně vyloupil, že ho podezřívá policie a hrozí mu zatčení, zděšená matka začne podnikat zoufalé kroky, jen, jen, aby syna zachránila a mohli se tak společně vrátit do své rodné domoviny, tam kam skutečně oba srdcem i myšlenkami patří, do Sarajeva, opravdu velmi poutavě ztvárněný příběh s nádherným, i když jen těžko uvěřitelným romantickým závěrem, kdy vše dostává jakýsi smířlivý řád a osvobozující novou, čerstvou harmonii. (22.11.2012)

Pár mých oblíbených uživatelů nadělilo 5* s tak pozitivními komentáři, jakoby se právě dověděli o nastolení věčného světového míru nebo o odstranění hladu ve Třetím světě a univerzálním léku na rakovinu zároveň. Já budu podstatně střízlivější a neodpustím si nekompromisní odsudek. Pro mě jsou Dveře dokořán kýčem určeným pro festivalové publikum. Nedůvěryhodné chování, dialogy, co šustí papírem, prapodivné postavy typu prostitutky ztvárněné Verou Farmigou. Už v případě Anglického pacienta coby vlajkové lodi režijní tvorby Anthonyho Minghella jsem měl dost velký problém a teď jsem si jen potvrdil, že se s Minghellovým viděním světa a umělecké tvorby míjím. Jedna hvězdička je za Jude Law a Juliette Binoche, druhá za zbytek hereckého osazenstva. Za scénář a z něj vycházející dialogy ale musím zbylé hvězdičky tentokrát schovat pro někoho jiného. Výše jmenovaní herci jsou sympaťáci, ale při některých frázích, které jim vycházely z úst, jsem měl chuť je kopnout do držky tam, kde scénárista měli dojem, že budu jihnout a držet palce. Pochopitelně tenhle pocit mohl částečně zapříčinit i špatný překlad jinak kvalitního dabingu, jenže moje angličtina není tak dobrá, abych si snímek vychutnal v originále. Celkový dojem: 40 %. (18.11.2012)

Ó, jaké příjemné překvapení, když zjistíte, že v na prvním pohled obyčejném snímku se skrývá přesně to, co máte na filmech nejradši. Jen málokde můžeme nalézt tak přirozené a lidské charaktery s tak propracovaným psychologickým pozadím jako tady. Je úžasné sledovat, jak si lidé v tomto filmu počínají, jak uvažují a také jak se mimoslovně vyjadřují (perfektní herecké výkony). Co mě na Breaking and Entering fascinuje, že ona práce s charaktery a s jejich psychologií zde není vyloženě v popředí - Breaking and Entering není žádná artová psycho-masturbačka. V popředí je příběh "o něčem jiném" a tudíž stejně jako v reálném světě musíme podstatu lidského prožívání dolovat, i v tomto filmu je třeba, aby byl divák vnímavý. A právě dovednost empatie film odměňuje prvotřídním zážitkem. 9/10 (29.03.2015)