Režie:
Anthony MinghellaScénář:
Anthony MinghellaKamera:
Benoît DelhommeHrají:
Jude Law, Juliette Binoche, Robin Wright, Rafi Gavron, Vera Farmiga, Rad Lazar, Ray Winstone, Martin Freeman, Juliet Stevenson, Branka Katič, Anna Chancellor (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Will Francis je úspěšný architekt a se společníkem Sandym získal významnou zakázku při rozsáhlé přestavbě londýnské čtvrti Kings Cross. Jejich firma je krátce po sobě dvakrát vykradena a muž zjistí, že jedním ze zlodějů je patnáctiletý imigrant Miro. Will žije s přítelkyní Liv, se kterou vychovává její zčásti autistickou dcerku Beu, posedlou gymnastikou. Vztah s Liv prochází krizí a muž se sblíží s Mirovou matkou, temperamentní bosenskou muslimkou Amirou. Z cizinky a Brita se stanou milenci, jejich vztah je ale odpočátku poznamenán nedůvěrou... Svým předposledním snímkem, komorním dramatem Dveře dokořán, se britský režisér Anthony Minghella (1954–2008) po výpravných mezinárodních produkcích (Anglický pacient, Talentovaný pan Ripley, Návrat do Cold Mountain) vrátil do ulic současného multikulturního Londýna. Film se zabývá aktuálním tématem lidí žijících blízko sebe v různých sociálních vrstvách, jež se míjejí, srážejí a proplétají. Působivý snímek zdobí kromě kultivované režie především herecké výkony. Willa hraje Minghellův dvorní herec Jude Law, ženské postavy ztvárnily Juliette Binocheová a Robin Wright Pennová. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (186)
Mladý architekt osciluje mezi svoji dokonale chladnou ženou ze Severu a nedokonale vášnivou Jižankou. U obou hledá cit a ani u jedné nenajde vztah bez kazů a bolesti. Manželská krize řešená banálně nevěrou je aspoň lehce stravitelnější tím, že nevěru provázejí nebanální okolnosti. Ale v podstatě je to nudná záležitost bez výraznějších scén nebo zajímavých dialogů. Je to dost povrchní, jako divácký zážitek to nezanechává stopy. ()
Je to ze života, má to co říct, není to nic prostoduchého, je to skvěle technicky zvládnuté,... ale mě to prostě nezajímá. Nejspíš nejsem odpovídající věková kategorie, které to je určeno, ale nedovedu si představit, že by mě podobný film bavil třeba i ve čtyřiceti. Objektivně paráda, subjektivně nuda o ničem. 55% ()
Dveře dokořán jsou evropským psychologickým filmem, do něhož zběhly postavy z filmů amerických, tuze nepsychologických. Postavy vyjadřují se výhradně kostrbatými metaforami, postavy, jejichž jednání je podmíněno diváckým očekáváním, nikoliv logikou a hlavně postavy, které nemlčí v momentech, kdy by mlčet měli. Do sebe zakuklená zápletka je nadto vláčí od osudového střetnutí k nešťastné náhodě a zpět, nedá jim chvilku oddychu, dějovost staví před věrohodnost. Chyběly mi (čím překvapuji sám sebe) dlouhé bezeslovné scény, podepřené pěknou hudbou a silnými hereckými výkony. Dveře dokořán mají jenom tu hudbu, která je navíc využívána tak, že ji nejspíš vůbec nezaregistrujete. O špatný film nejde především zásluhou Anthonyho Minghelly – ten dobře zrežíroval to, co špatně napsal. 65% Zajímavé komentáře: novoten, castor, Damiel, Crawler-D ()
Film na mňa pôsobil veľmi rozpačitým dojmom a mal som problém ho vtesnať do pár viet komentára. Našťastie som naďabil na komentár Mattyho, ktorý to vystihol presne: "Minghella dobře zrežíroval to, co špatně napsal." Scenár bol, matematicky vyjadrené, príliš divergentný na to, aby jednotlivé postavy boli dostatočne prekreslené a jednotlivé témy aspoň náznakovo uzatvorené. Pri takom scenári nemajú ani dobrí herci veľmi čo hrať a bolo to na nich vidieť. Veľmi slabučké tri hviezdičky. ()
Martinkovi pristanú takéto fúze rozhodne viac ako povestná mustáž. Stáva sa asi pravidlom, že v každom filme s tými, ktorých prudko môžem sa musí vyskytnúť aspoň jeden, ktorého absolútne nemusím (Robin Wright), ale tu to bola fajn bilancia. Aj ona bola dobrá, uznávam. Zápletka síce dosť všedná, ale dobre zmáknutá. ()
Galerie (66)
Zajímavosti (5)
- Anthony Minghella pracoval v minulosti s Judem Lawem už dvakrát, na filmech Talentovaný pan Ripley (1999) a Návrat do Cold Mountain (2003). Juliette Binoche zase režíroval v Anglickém pacientovi (1996). (imro)
- Sice nejde o film, hýřící zvláštními efekty, ale na drobnějších úpravách (především odmazávání obrazových chyb apod.) přesto mohlo přiložit ruku k dílu české trikové studio UPP, kterému při jeho rozvoji náramně přispěla práce na jednom z předchozích filmů režiséra Anthonyho Minghelly, Talentovaném panu Ripleym (1999). O jisté globalizaci filmařské práce tak může leccos půvabně vypovídat například jednoduchý záběr, v němž po noční londýnské ulici běží liška... která byla na vodítku, později počítačově odmazaném v pražských Vršovicích. (NIRO)
- Lupiči při krádežích ve filmu používají styl parkour, který se objevil kupříkladu v bondovce Casino Royale (2006). Parkour spočívá v rychlém běhu a skákání přes překážky v městském prostředí a v současnosti je velmi populární zejména v evropských metropolích. (imro)
Reklama