Vzpomínky

Tak málo akce jsem u Tonyho Scotta opravdu nečekal. Nevzdal se svého oblíbeného vizuálního stylu úplně, ale nehnal ho díkybohu do nesmyslných extrémů jako v Domino. Příběh se točí kolem výbuchu trajektu a nalezené ženy poblíž, která však nebyla na lodi. To vše za pomocí blíže nevysvětleného přístroje, který dovoluje nejen pohled o několik hodin dozadu, ale také přenesení věci v čase zpět do chvíle, kterou právě sleduje. Bez akce, ale Tony není tak silný režisér jak by možná někdo čekal a filmu akce jednoduše chybí. Je to velká škoda, že se nevyužilo trochu víc Denzela Waschingtona a Jamese Caviezela, který je výborný šílenec, kterému bych věřil, že odpálí sám sebe i při minimální šancí, že to zasáhne toho koho chce zabít. (05.07.2007)

Skvěle natočený a skvěle zahraný. Tony Scott tady sice tentokrát neprojevil svojí zálibu v extra rychlím klipovytým střihu, což je tady spíš ku prospěchu věci. Ale za to ukázal, že práce s kamerou je mu vlastní, tolik kamerovejch vychytávek se jen tak nevidí a celkový sledování minulosti je fakt geniální a geniálně udělaný a působilo to opravdu skvělým dojmem.Taky se mi hodně líbí originálnost filmu a celokový promyšlení a zpracování příběhu. Ale na druhou stranu musim říct, že to je promyšlený jen do určitý míry, protože jsem na tom hned na první skouknutí našel pár časovejch chyb, který by se v takovým filmu ale stávat neměly, nicméně nijak zvlášť to příběhu neuškodí. Co se týká herců, tak jim opravdu neni co vytknout, Denzel Washington se pomalu ale jistě stává dvorním hercem Tonyho Scotta a Scott na tom rozhoně netratí a vedleší postavy Vala Kilmera nebo Jamese Cavizela sedí do filmu perfektně. Možná je přece jenom plný hodnocení moc, ale na to jak málo je ve filmu akce, je to až obdivuhodně napínavý a ani délka přes 2 hodiny nevadí. (23.04.2007)

Scénář: Bill Marsilii, Terry Rossio .. Téměř neakční (vzhledem k délce a množství slovní vady) detektivka s barvitým vizuálním kabátem pro duo Bruckheimer / Scott tak typickým. Tentokrát s umírněným střihem, který nenavozuje chaotické momenty, zato kamera poletuje ostošest. Provedení tedy celkově oku lahodí, horší je to po stránce nejdiskutabilnější ingredience, kterou je cestování v čase. Doslovně vysvětlený princip s několika berličkami jako důkaz, že to celé funguje na dnešním technologickém základu je poměrně málo uvěřitelný, byť do sebe některé věci slušně zapadají.O sci-fi se tedy nedá moc hovořit, posun do „nedaleké budoucnosti“ by snímku mnohé ulehčil. A to, že za celým teroristickým činem stojí vlastně jedinec-vlastenec, bez výrazné motivace proč zabít stovky lidí je také dost chabé. No, neodcházel jsem z kina vyloženě zklamán, ale ta trocha popcorn přestřelek a výborně zvládnutých explozí se hodně utápí v dlouhých a prázdných pasážích, kdy pomyslný tempomat padá skoro na nulu. (24.12.2006)

Zabavilo mě to víc, než Leeho "Inside man", ale během všech těch vtipnejch momentů, kdy se vědci snaží vysvětlit Denzelovi princip toho jejich časostroje jsem vypínala mozek, těhle věcí jsem si užila dost ve "Hvězdné bráně". Kdyby člověk nad tímhle přemejšlel, brzo by se zamotal do časovejch paradoxů, takže je lepší jen se nechat unášet po povrchu. Použití onoho časostroje totiž skýtá dost zajímavý možnosti, ať už je to honička v autech nebo šmírování krásné Pauly Patton, když se sprchuje. Navíc Denzel v hlavní roli je špičkovej a potěší i menší role Vala Kilmera nebo šílenýho Joeyho spolubydlícího Adama Goldberga. Škoda že motivy teroristy vlastně zůstaly nevysvětlený (nebo jsem to jaksi prošvihla, ty nejasný plky a hrozby se nepočítaj), na druhou stranu je to fakt napínavý a zábavný od začátku do konce. 75% (12.04.2011)

Kdysi jsem měl pocit, že sleduji na dobré frekvenci vysílající kriminální thriller, v němž si zničehonic Timecop Denzel začne hrát na pre-crime agenta z Minority Report. Aby zachránil svou Kate ze sprchy, musí spoře oděný Leopold Washington nasednout do DeLoreanu americké vlády (co zatím nepropustil ani křečka v noční košili) a podoben tvrdému Terminátorovi, jenž ví, co bude next, zneškodnit teroristu usilujícího o tajemnou záři nad New Orleans. To vše v pro autora typickém zoomovaném stylu návratu do filmové budoucnosti. A pak jsem viděl Scottův film a zažil Deja Vu.. (03.05.2010)