Stuart: Život pozpátku

Toto je príbeh o stretnutí Alexa a Stuarta. Dvaja chlapci, dve rozdielne povahy, dva rozdielne životy. Sledujeme ako sa im na malú chvíľu pretnú životy. Ale hlavne je to príbeh o Stuartovi. Má 33 rokov a za sebou veľmi kontroverzný a nepríjemný život. Je to chlapec, ktorý si prial, aby od toho všetkého šialenstva raz mohol utiecť. A nakoniec sa mu to aj podarí. Pozrite si to, chlapci hrali super! (04.09.2015)

Je neobvyklé natočiť biografiu niekoho, kto nebol známy a nič v živote nedokázal, dokonca bol feťák, kriminálnik a bezdomovec. Tým odpadá zaužívaný scenár, že hlavná postava si prejde všetkým tým zlým, aby to prekonala a dostala sa na výslnie. To by ale nebol ten hlavný problém. Ten tkvie v tom, akým štýlom to je natočené. Celý film je o rozhovoroch medzi Tomom a Benedictom, s občasnými flashbackmi z Tomovej minulosti a tie rozhovory začnú dosť nudiť, aj keď si hlavný hrdina toho zažil počas života dosť aj na niekoľko ďalších životov. Keby sme miesto rozhovorov sledovali jeho život, mohlo to byť oveľa zaujímavejšie, aj keď takto by možno až tak nevynikol fantastický herecký koncert Toma Hardyho, porovnateľný s najlepšími hereckými výkonmi všetkých čias. Len kvôli nemu sa oplatí tento film vidieť. (12.11.2019)

Prvú polovicu filmu som si myslel, že si postavy moje sympatie nezískajú a tým pádom aj celý film odsúdim. Nakoniec sa ale stal pravý opak, za čo môžu najmä informácie a scény, ktoré nám priblížia, že Stuart je v podstate obeť a na jeho mieste ako dieťaťa by nechcel by nikto z nás. Animované vsukvy boli veľmi vtipné a občas ma napadlo, že všetky retrospektívy mohli byť takto poňaté, potom by bol ale Stuart až príliš experimentálny. Len stále pri podobných filmoch nie som schopný prekusnúť, že bezdomovci či podobní ľudia mimo spoločnosť podľa všetkého vôbec nesmrdia, keďže sa na to ich okolie vôbec nesťažuje. (28.03.2020)

Je fakt, že produkce HBO plodí ty nejlepší seriály, potažmo nejlepší filmy. Stuart: A Life Backwards lákal na dva hlavní protagonisty. A sice Cumberbatch a Hardy jsou to nejlepší, co mohlo tento film potkat. Oba zaručeně hrají to nejlepší, co mohou. Příběh spisovatele a bezdomovce, který je plný emocí a traumatických vzpomínek. Pro fanoušky je skutečně tento film povinnost. Hardy tady po Bronsonovi (2008), předvádí dost možná nejlepší hereckou proměnu. Jeho Stuart, který je závislý bezdomovec a navíc trpí svalovou dystrofilií, je v jeho podání zkrátka perfektní. Tom je dokonalý zjev a nejen, že bude plést nohu přes nohu, ale s otrhanými kalhotami pod zadkem i gestikuluje a chová se jako by neuměl do pěti počítat. Na druhou stranu Benedict vůbec nezaostává a jeho postava spisovatele je velmi přirozená. Zatímco Hardymu jeho bezdomovce věříte a papete i s navijákem, tak Cumberbatchovi zkrátka fandíte. Život pozpátku je hezký příběh o skutečném poutu mezi dvěma přáteli. Říkám hezký, protože příběh je milý a příjemně se vypráví. Místy dokonce i úsměvný. Ve výsledky, ale díky tragickým vzpomínkám je i plný bolesti a smutku. Je to smutný příběh, ale zároveň i milý. A díky dokonalým hereckým výkonům je i skvělým zpracováním životopisného dramatu o dvou kamarádech. (80 %) (18.10.2015)

Některá stylizační rozhodnutí mi hodně neseděla, ale přesto mám dojem, že něco takového jsem ještě neviděla - v tom nejlepším slova smyslu, jak to jen můžu myslet. Příběh je celkem jednoduchý, nicméně uvěřitelný. U nějakého uživatele zde jsem si přečetla něco o naivitě ze strany spisovatele - takový dojem jsem ze snímku neměla. Na kratším časovém úseku jsem zažila něco podobného a musím říct, že popsaný průběh velmi odpovídá mým reálným zkušenostem. Herecké výkony potom působí velmi autenticky. Nejvíc mě ovšem dostala práce s kamerou a kompozice obrazů. Těla se v prostoru vrší přes sebe, ostrá a rozmazaná, zblízka i v celcích. Nejsem si jistá, jestli to něčemu výrazně slouží v rámci filmu jako takového, ale hodně příjemně se na to dívalo. Zvlášť když vezmu do úvahy, že to je televizní film. Kéž by takhle někdy vypadalo něco z produkce nějaké české televize. Ale jistě že slouží. Film tematizuje vyprávění jako takové a těžiště spočívá v akcích v minulosti, současnost je o zachycení stavu a pocitů postav a k tomu se používá to obrazové komponování, není to jen manýra. (05.02.2014)