Obávaný bojovník

Tento film se tváří jako běžný kung-fu, (wu-shu), film, ale není tomu tak. Má příběh, založený nejen na bojových scénách, ale když přejdu k bojovým scénám, tak mi nezbývá říct niž jiného, než: "Nemám slov". Vstávám a tleskám. Prostě paráda. Obzvláště ten závěrečný souboj je vynikající. Přitom jsem úplně zkameněl. (13.04.2008)

Jet Li nám odmítá zestárnout a radši zraje jako víno. Bitkuje mu to stále na jedničku a herecky se mi taky líbil. Všem určitě nejvíc utkví souboj s Nathanem Jonesem, ze kterého se nám pomalu klube nepostradatelná součást pořádného akčního nářezu. Celkové morální poselství mi dojem nekazilo, akorát si Ronny Yu mohl odpustit ty zrychlovačky (hlavně ze začátku) a zpomalovačky, působilo to na spíš rušivě než cool. (23.06.2006)

S tímhle filmem u mě určitě Jet Li malinko stoupl v kurzu a v jeho případě rozhodně proměna k lepšímu vzhledem k jeho předchozímu filmu - Utržený ze řetězu. Dokonce sem tam na něm byly znát i nějaké emoce, smích, smutek, radost, nebo třeba vztek, úplně jsem valil oči! Obávaný bojovník sice není taková pecka, jako třeba první Ip Man, ale v rámci svého žánru je to hodně nadprůměrná podívaná o tom, že pýcha předchází pád a také o jednom bojovém umění, zvaném WuShu z období zhruba před 100 lety v Číně. Nutno podotknout, že jsem měl k dispozici verzi, která trvá 141 minut, snad to nebylo na škodu. (28.01.2015)

Vzájemné dokazování si čí kung-fu je lepší už dlouho nebylo tak zábavné. Jet Li exceluje uvnitř arény coby čínský národní hrdina v kýčovité pohádce s reálným základem, ale z důvodu zachování nesmrtelnosti legendy realitou jen lehce poznamenané. Choreografie soubojů je nadpozemská, doslova a do písmene. Zrežírování těchto scén není nikterak inovátorské, Ronny Yu však dokázal dotáhnout běžně používané techniky téměř k dokonalosti. Díky zběsilým soubojům, kdy nechybí ani praskot lámaných končetin (které se následně jako zlomené nechovají, ale čert to vem), nepůsobí Fearless jako zástupce žánru tolik oblíbeného někdy v 80. letech zastarale ani dnes. Jako bojová akce to navíc není film myšlenkové zcela vykostěný. Poté, co hlavní hrdina jedná zbrkle a bez rozvážení, zaslepen pomstou, prochází v druhé třetině jakousi přírodní očistou těla a duše, pokáním. Uvědomuje si důležitost jednotlivých životních hodnot a poznává pravou lásku – kdyby to nebylo tak kýčovité, začal bych věřit, že hlavní podstatou filmu je duchovní cesta, nikoliv lámání kostí. Plytkost politické roviny, která vyvstane teprve v závěru, bude nejspíš mnohé iritovat. Číňané museli odjakživa vzdorovat utlačovatelským imperialistům ze západu a pohrdavým Japoncům z východu, ale odjakživa jim ukazovali, že se i v těch nejtěžších okamžicích dokáží postavit na vlastní nohy. Podezření z komunistické propagandy trošku upozadňuje tento dialog: – „Nebojuj. Život je důležitý“ –„Víte, o životě nerozhoduje jen jedna osoba“. Ale ať si některé náznaky přeberete jakkoliv, nemá smysl kazit si požitek z prvotřídní akční „mlátičky“, v poslední době jich až tolik nevzniká. Všichni se tváří, že něčím podobným v dospělém věku opovrhují a přitom nikdo, kdo vyrůstal na Šaolinech apod. nedokáže zcela potlačit své animální pudy: maso, krev – boj! 75% Zajímavé komentáře: Marius, Lateef, InJo, Ender66 (03.02.2007)

Je radost vidět výborně natočené soubojové scény, zejména v příběhu, který by byl silný i bez nich. Stejně jako každý kdo dospíval v 36 komnatách Schaolinu a mezi jeho oblíbence patřili Bruce Lee a Jackie Chan, užil jsem si každou vteřinu každého souboje a každého z jejich tradičních prvků. Přesto byly všechny nakonec jen doplňkem, možná líbivě podaného, přesto silného příběhu o aroganci a pýše, o bolesti tak veliké, že zcela vyprázdní duši, o prosté moudrosti a pokoře, které ji pomohou naplnit novým obsahem. Ve zdánlivě tradiční dějové lince je ukryto nejen několik netradičních momentů, kdy je například obvyklý hrdinův trénink bojových umění nahrazen jeho duchovní proměnou, ale také několik krásných miniatur, jako je třeba rozhovor o čaji. Příběh nemá žádnou revoluční myšlenku, jen znovu opakuje dávnou moudrost (ne, nemám na mysli ony vlastnenecké a politické proklamace), a tomu, kdo hledá, třeba něco dá. (04.11.2010)