Cadaveri eccellenti
Cadavres exquis
Ctihodné mŕtvoly
The Context
Režie:
Francesco RosiKamera:
Pasqualino De SantisHudba:
Piero PiccioniHrají:
Lino Ventura, Max von Sydow, Charles Vanel, Fernando Rey, Tino Carraro, Renato Salvatori, Luigi Pistilli, Marcel Bozzuffi, Paolo Bonacelli, Alain Cuny (více)VOD (1)
Obsahy(2)
V zemi zmítané politickými střety dojde k vraždám několika ústavních soudců. Zkušený detektiv váhá, zda jde o osobní mstu nebo počátek státního převratu. V napjaté atmosféře masových stávek, politické krize a neustálého sledování tajnými službami je policejní inspektor Rogas (Lino Ventura) povolán z hlavního města k případu vraždy vysoce postaveného soudce. Z počátku se zdá, že za jeho smrtí stojí mafie, vzápětí ovšem dojde k popravě dalších soudců a detektiv se rozhodne vraždy spojit do jednoho případu. Během vyšetřování naráží na různé verze – jeho šéf je přesvědčen, že jde o dílo pomateného revolucionáře, levicoví aktivisté naopak vidí za zabíjením spiknutí vládních špiček a vojenský puč. Rogas ale tuší, že motiv leží ve společné minulosti obětí, kdy se dopustili několika justičních omylů. Snaží se varovat další soudce, a čím více se blíží k odhalení, všimne si, že je sám sledován a možná i v hledáčku tajemného zabijáka... Film byl natočen podle detektivního románu od sicilského rodáka Leonarda Sciasciase, autora známých a také zfilmovaných kriminálních thrillerů jako Den sovy či Každému, co jeho jest. Přestože se děj snímku odehrává ve fiktivní zemi, je patrná kritika italské vlády a její netečnosti vůči organizovanému zločinu. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (54)
Příběh je neskonale dlouhý, zorientovat se ve spleti postav a hlavně vydržet do konce je přímo husarský kousek. Co se týče pátrání hlavního vyšetřovatele, připadal jsem si podobně, tápal jsem společně s ním. Když už si dáte jakž takž 2 a 2 dohromady, tak přichází opět zlom a vše je zase úplně jinak a k tomu najednou zcela otevřený konec. Na Venturu se dá dívat pokaždé v jakékoli roli, a jeho herecký um nedovolí nedosledování Ale upřímně se přiznám, že už se tomuto filmu na podruhé vyhnu. ()
Velmi silný film nabitý určitým všudypřítomným zlem, které všichni cítí, ale nikdo přesně neví, kde vzniká a kdo z vysokých úředníků státu toto zlo přiživuje. Vše začíná sérií vražd soudců, kteří se ve své minulosti dopustili justičních omylů. Vyšetřovatelem je jmenován velmi schopný inspektor Rogas (Lino Ventura), který se začíná postupně odhalovat souvislosti a příčiny těchto vražd. Dostává se až k předsedovi Nejvyššího soudu, který však Rogasovi teorie o spiknutí vysokých vojenských důstojníků a politiků odmítá. Záhy na to je i on zastřelen. Inspektor Rogas zjistí, že je sledován a odposloucháván. Nevěří nikomu, zejména ne policejnímu řediteli, kterého začne tajně odposlouchávat. Rogas je přesvědčen, že jde o spiknutí a už ví, kdo za vším stojí. Než vše stačí zveřejnit, je on a předseda komunistů zastřelen… Film působí velmi surovým a současně naprosto beznadějným dojmem. Lino Ventura podal excelentní výkon. ()
Ctihodné mrtvoly jsou bezesporu dobrý film. Inspektor Rogas v podání Lina Ventury je opravdu sympaticky věrohodný, sympatický a věrohodně pátrající. Nicméně jak si jinak pomalé filmy užívám, tentokrát jsem monotónní italštinou upadala téměř do letargie a myšlenky se mi i při čtení slovenských titulků a sledování gest herců atd. stačily rozbíhat do všech stran. Špatné to znamení. Bylo to pomalé, dlouhé, chvílemi nudné a bez napětí. Místy upištěná hudba Piera Piccioneho mi přišla občas až rušivá, lépe jsem si vychutnala "tiché" scény. Musím se přiznat, že nebýt pánů Ventury a Salvatoriho bych to asi vzdala. Své udělal i moc, moc italský začátek a ještě více politiky. Pomalá a dlouhá politika jaksi není šálek mého tea. Takže hodnotím o chlup slabší čtyřkou, protože je to jinak téměř bezesporu dobrý film. ()
Tyhle filmy jsou stresující v tom, že jenom bravurně zobrazují stav věcí, ale neukazují řešení, cestu z kruhu ven. A pozoruhodná teze Maxe von Sydow, že za všechno může Voltaire, není pro mafiánské praktiky 20. století úplně uspokojující odpověď. Film se sice líně táhne, ale ku škodě věci to není, protože luxusní atmosféru má permanentně. Navíc Lino Ventura je tak dobrej, že si klidně může v reálným čase deset minut vařit kafe a nepřipadá vám to zdlouhavý. A ve druhém plánu lze Ctihodné mrtvoly pojmout i jako cestopis, protože tolik krásných záběrů křivolakých uliček jižní Itálie a opulentních chodeb ministerstev a justičních paláců je v kriminálce nečekaná třešnička na dortu. ()
Zaujímavý, pomaly, ale pritom nie nudne, plynúci film, ktorý zobrazuje politickú situáciu Talianska v sedemdesiatych rokoch. Užitočný aj pre mladšiu generáciu, pretože sa odvtedy skvalitnili formy a metódy, ale prerastanie moci so zločinom má trvalý charakter. Rovnako tak beznádej, že bude aj inak a lepšie, čím pripomínam nášho prerasteného predstaviteľa. Lino Ventura si pochopiteľne privlastnil film, ale aj Max von Sydow je zapamätateľný. Možno sú tri hviezdičky nedostatočným ocenením filmu, s ktorým som bol spokojný, ale vyjadrujem nimi najmä to, že filmy s podobnou tematikou sú navzájom ťažko odlíšiteľné. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (2)
- Úvodní scéna s mumiemi byla natočena v kryptě kapucínského kláštera v Palermu, působivá sekvence pohřbu prvního zavražděného soudce byla pořízena na náměstí Piazza San Domenico Maggiore v Neapoli. Natáčelo se také v Římě nebo ve starobylém městečku Agrigento na Sicílii. Pro scénu, v níž inspektor Rogas (Lino Ventura) hledá podezřelého lékárníka Crese, byl použit exteriér paláce Palazzo Tafuri ve městě Lecce v jižní Itálii. (argenson)
- Film končí větou: „Pravda musí někdy počkat,“ a dlouhým záběrem na obraz italského malíře Renato Guttusa z roku 1972 „Funerali di Togliatti“, česky „Pohřeb (předsedy Italské komunistické strany Palmiro) Togliattiho“. (PhillM.)
Reklama