Nová země

Neviděl jsem první díl, a nepřišlo mi že bych přišel o něco podstatného pro děj tohoto filmu. I když naturalisticky a reálně zobrazuje poměry v tehdejší Americe, chybí příběhu celistvost, nějaká linie, které by se mohl držet, je to jen několik menší příběhů spojených dohromady. Bylo to ale šíleně rozvleklé, viděl jsem 3 hodinovou verzi a ke konci jsem už trpěl. (06.02.2012)

Podobne dejovo jednoduché ako prvá časť a tiež rovnako silné a osudové. Aj v tejto časti sa dbalo na fantastické vykreslenie dobovej atmosféry, dennodennej lopoty a ťažkého zháňania obživy, niekedy i nebezpečného. Často tu rodina Karl-Oskara musela držať pokope viac ako kedykoľvek predtým, pritom sa tu nezabudlo ani na nostalgiu a lásku k domovine reprezentovanej predovšetkým Karl-Oskarovou manželkou Kristínou. To všetko spolu vytvára ucelený obraz každodennej dusivej neistoty prežitia. Jediná vec, ktorá tu trocha uberá na kvalite je dejová linka s Robertom, Karl-Oskarovým bratom o jeho ceste za zlatom do Kalifornie. Mohla byť trocha lepšie a zaujímavejšie spracovaná. Pridal by som aj dialógy. Ale aj tak, veľká spokojnosť a silný nadpriemer. Tento príbeh rozhodne stojí za prečítanie aj v knižnej podobe. 85/100 (06.09.2016)

Platí totéž co pro Vystěhovalce. Zajímavý "dokument" o těžké době ale nemožně zastaralé vyjadřovací prostředky. Zajímalo mne, jak se lidé absolutně bez ničeho dokáží dopracovat k vlastním hospodářským zvířatům-a to jsem se nedozvěděla. Taky mne zajímalo, zda Carl-Oscar a Kristina neznali antikoncepční metodu přerušovaného styku, nebo zda ji nemohli aplikovat z náboženských důvodů-a to jsem se také nedozvěděla. (10.01.2013)

Pokračování osudů rodiny Nelsonových, tentokrát v Novém světě. Ten přináší kromě každodenní dřiny a nejistoty i mnoho nových zážitků. Noví sousedé, podivný pastor a na něho navázaní fanatici, všudypřítomní indiáni. Mladší bratr se s kamarádem vydává hledat zlato a po letech se vrací domů. Narodí se další dítě, které už ...? Přichází ale také nemoci a smrt. Druhý díl rozsáhlé ságy je taky dobrý, ačkoli kvalit prvního nedosahuje. (06.05.2017)

Jan Troell jde na věc zcela odlišně, než Ingmar Bergman, spjatý s dvojicí Sydow- Ullmann ještě častěji. Zatímco magik Bergman pojil v jejich příběhy, a to nejen ty z ostrovní "trilogie", podobenství či psychologii ne zcela normální lidské duše, zejména té skryté v mužském hrdinovi, Troell si bohatě vystačí s vyprávěním osudu chudých vyděděnců s touhou po lepším. Karl-Oskar a Kristina jsou absolutně obyčejní lidé, jejichž zbožnost je krášlí jako bytosti, přestože jim místy zákonitě ubírá na samostatném uvažování. Pokud je však někdo takto slušný, je to vlastně velmi neobyčejné, a člověk pociťuje soustrast s tím, že hrdiny nekosí nic ojedinělého, tragického, nýbrž obvyklá daň nemocí a sešlosti věkem urychlená každodenní dřinou, která je jen pokračováním té vyčerpávající zaoceánské cesty. A i když se hospodaření časem začne dařit, stejně jako se jim v hlavách uchytí svobodné cítění, osud dopadne stejně tak neomaleně a Karl-Oskarovi umírá bratr a po něm i Kristina. A právě z té samozřejmosti plyne smutek, jak je to naprosto přirozené, a není se na koho zlobit, když i přes svou morálku, bohabojnost, dřinu, a lásku ona smrt blízkých prostě přijde. Troell vyprávěl osudy chudých pologramotných lidí pokoušejících se o svůj statek, nemohl je tudíž zásobit dialogy Bergmanovského střihu. Dokázal však svou přísně střídmou a upřímnou popisností jejich osudů udržet po šest hodin zájem a soustrast divákovu. 80% (25.12.2016)