Pelle Dobyvatel

Jeden z nejsilnějších filmových zážitků... Nicméně asi to není film pro každého. Přesto bych ho rád spoustě lidem doporučil. Max von Sydow je tu fantastický, avšak minimálně výborné je v tomto severském (jinde by snad něco takového ani být natočeno nemohlo) dramatu úplně vše. Škoda, že zde není alespoň TOP 20... Tím končím a dále s dovolením odkazuju na příspěvek uživatelky Faidry. (15.11.2011)

Emocionálně i vizuálně působivé dílo o víře v člověka a o cestě ze samoty k lidské pospolitosti vypráví příběh vdovce Lasseho (Max von Sydow) a jeho syna Pelleho, který koncem minulého století odchází hledat štěstí z rodného Švédska do bohatšího Dánska. Filmový přepis slavného románu Martina Andersena Nexö oceňený Zlatou palmou na MFF v Cannes získal také Oscara, Zlatý globus a Felixe. Pelle Dobyvatel (Pelle Erobreren) je dvou a půl hodinová freska ze života zemědělského proletariátu na konci minulého století, jak jej zachytil ve svém románu z roku 1924 Martin Andersen Nexö (1869 – 1954). vyprávění o starém Lassovi, který odejde se svým devítiletým synkem ze Švédska za vidinou důstojnějšího živobytí a místo toho nalézá ve službách dánského statkáře jen bídu a ponížení, nechybí epický rozlet ani trochu romantizující lyrismus. Akcentuje zejména vztah mezi otcem, všemožně se snažícím zachránit alespoň zdání vlastní lidské důstojnosti, a nadaným synkem, dospívajícím díky jeho nezměrné lásce i díky přátelství s jediným revoltujícím člověkem na statku, čeledínem Erikem, k postupnému sebeuvědomění a touze po svobodě. Proti Stromu na dřeváky, který Pelle Dobyvatel zákonitě tematický připomene, je však film vystavěn v duchu zákonů sociálně-kritického melodramatu, s jeho důrazem na emocionální působivost i s jeho schématy. nesporným kladem filmu jsou výkony Maxe von Sydowa v roli otce a malého Pelleho Hvenegaarda v roli svého jmenovce. (28.04.2009)

S nesmírnou laskavostí natočený příběh točící se kolem jednoho statku, na němž je i sníh špinavý. Ve filmu se dějí převážně škaredé věci, ale nic nehnisá a nebolí, vše se nakonec obrátí v laskavý pohled Pelleho otce na syna. Mladinká Sofie Gråbøl sice nemá v titulcích jméno v rámečku, ale již tady je jasné, co v ní dříme za talent. Představitel Pelleho je hodně šikovný kluk s pronikavýma očima, jimiž dokáže vyjádřit více než malinko přehrávající Sydow. (08.09.2023)

Už dlouho jsem neviděl něco tak dobře natočeného, depresivního a bezútěšného. Max skutečně v roli starce, negramotného a zbabělého, září. Film je velmi dlouhý, ale velice kvalitní. Při sledování vás napadají témata jako povinné vzdělání, sociální zabezpečení, právní stát, vymahatelnost alimentů(to si nedělám prdel, šlo o přežití)...tedy výdobytky dnešní civilizované společnosti, která v honbě za penězi tyto skvělé věci opouští. Bylo to úžasné, ale dobře vám z toho nebude. (19.07.2013)

Upřímně řečeno byl jsem rád, že na rozdíl od stejnojmenné knihy se nejednalo o žádný proletářský koncert, s čím se dalo po téhle stránce dobře sžít. Malý Pelle od nejútlejšího dětství chtěl budovat lepší svět a poctivý být jako malý Bobeš. Asi se sluší dodat, že nosné momenty chladné skandinávské krajiny svým melancholickým vizuálem přesvědčivě vyplnily příběh. (09.02.2014)