Saedeu mubi

Taká mozaika typu Love Actually, ale vzhľadom na názov filmu a kórejské tradície sa to nakoniec všetko ústredným štyrom párom poserie. V niektorých prípadoch do tých najtragickejších rozmerov. Na mňa najviac zapôsobil príbeh syna a matky. Potom ma bavil príbeh hluchej vďaka Min-ah Shin a príbeh požiarnika vďaka môjmu obľúbencovi Woo-seong Jeongovi. U Tae-hyeon Chaovi ma bavilo hlavne to, že nehrá zase chudáka ale tentoraz nezodpovedného flákača. Vyznenie jeho príbehu bolo ale najslabšie. Citového vydierania je tu tak akurát. Niektoré príbehy na mňa zafungovali a polovica ma nechala chladným a iba som bol zvedavý jak skončia. Výsledkom je mierne nadpriemerná melodráma s príbehmi, ktoré boli príliš chatrné, aby utiahli samostatný film a tak ich pospájali. 7/10. (26.06.2019)

Smutný film. Jong-Kwan Kwon dostál názvu a priniesol nám 4 osudy zamilovaných, ktoré sú predurčené k neúspechu. Ale to by vás za žiadnych okolností nemalo odradiť. Vo filme účinkuje súčasná kórejská herecká elita a predostiera divákovi citlivé, hravé a úsmevné príhody. Smútok sa dostaví ako katarzia na konci. Jedná sa o výborne odľahčenú a krásne napísanú romantickú drámu, ktorá je výborne vyvážená. Oproti predošlému snímku tohto režiséra, ktorý som doslova pretrpel je Sad Movie príjemným pripomenútím toho čo mám na Kórejskej kinematografií tak rád. Hlavne tá hudba a dážď tvorili nádhernú atmosféru, že som sa prichytil pri túžbe dostať sa do filmu a sledovať osudy hrdinov uprostred dažďa. Z nich mi prišiel najslabší vzťah s mamou a najsilnejší o poslíčkovi a predavačke. (07.10.2012)

Citové vydírání bylo na můj vkus horší, než jsem čekala. Navíc jsem se na začátku dobrou hodinu ztrácela v postavách, příběhů bylo až moc a jedna dějová linie navíc vůbec nesouvisela s těmi ostatními, takže mi to připadalo, jako když se dívám současně na dva filmy, které spojuje jen to, že jsou smutné. Nebylo to špatné, ale nechytlo mě to za srdce, jako se mi to u Korey obvykle stává. (19.06.2006)

Už názov hovorí, že toto veselý film nebude. I tak je tu humor, ktorý sa až v samom závere premení na to, čo na kórejských filmoch nemám rád - uplakané scény, ktoré nemajú konca. Cením si filmy, ktoré dokážu zabrnkať na city, ale musia vedieť kedy prestať. Napriek tomu som si takmer celý film užil. Mozaika vzťahov funguje, kórejci robia filmy s citom a aj v tomto (až v závere) smutnom filme si našli miesto na humor. Keď si odmyslím posledné minúty, tak mi film sedel a až záver ma dostal pred dilemu, či dať 3 alebo 4 hviezdy. Pochopím i priemerné hodnotenia, ale mám rád kórejské filmy a nedokážem ho odpísať len pre zopár sĺz navyše. Slabšie štyri hviezdy. 70%. (04.05.2014)

Představte si, že někdo vymyslí co nejvíc smutných scén a bez ladu a skladu, beze smyslu je nahází do jednoho filmu, a aby nemlžili, nazvou to Smutný film. Asi jako Pejsek a kočička vařili dort, a pak je bolelo bříško... S tím, že mě nebolelo bříško, ale bolela mě moje hrdost za to, že se na tohle koukám. Čekal jsem od toho zlo už dlouho předtím, ale po začátku to vypadalo rozumně. Ve 2/3 filmu jsem si říkal, že to asi přecijen bude fajn, ale... První smutná scéna a byl jsem na měkko. Druhá a já jsem brečel. Třetí.. už nic. Čtvrtá pátá šestá, roste ve mně vztek. Každá další je šroubovitější než ta předtím; u hasiče, který místo paniky a utíkání z plamenů v klidu sundavá přilbu a na v ohni položenou kameru nahrává "srdceryvný" monolog, jsem už vzteky nemohl. Tenhle film je zlo, totálně prvoplánový, nechutný, stupidní zlo a jednu hvězdičku dávám jen proto, že se chvíli tvářil že nebude tak hroznej, a že několik scén - odmyslím-li zbytek - bylo pěkných a roztomilých. To nejhorší z Koreje, a v jediným snímku; doporučuji všem. (03.04.2007)