Azur a Asmar

Na pohled velice příjemné - a nakonec i to multikulturní poselství, co z téhle pohádky bezostyšně a okatě trčí na všechny strany, i to nemotorně smířlivé zakončení mi přišly tak nějak - v pořádku. Mé cyničtější já se v závěru zle pochechtávalo, mé intelektuální já si klepalo na čelo a poukazovalo na naivně prvoplánovou barevnou a další symboliku i na poněkud neohrabané rozuzlení - ale to moje já, co se rozčiluje u zpráv, rozplývá nad obrázkovými knížkami, a nemá rádo, když jsou lidé na sebe zlí, dneska mělo navrch - takže když cynickému a intelektuálnímu vlepilo výchovnou facku a řeklo "Hezké to bylo", rozhodla jsem se s ním souhlasit. Občas je dobré ho poslouchat...:-] (09.06.2008)

Docela příjemná pohádka se zvláštím výtvarným zpracováním. Původně jsem jen chtěla zabít čas do doby, než mi poběží jiný program, ale ten prazvláštní styl mě tak zaujal, že jsem prostě neodolala a dodívala se do konce. Co se příběhu týče, není nijak složitý ani objevný, i přesto se na něj však příjemně dívá a ničím neurazí. (09.06.2008)

Velmi oceňuji zajímavé zpracování, kdy některé lokace pohádky byly opravdu nádherné. Nějak mi ale moc nesedla ta zápletka. Přeci jen pro nás je to velká exotika, Frantíci vždy mající blízko k Alžíru, Sýrii, Maroku, Senegalu atd... k tomu jistě mají blíž už jen díky soudobé etnicky notně promíchané společnosti... Jako exotický výlet pro dospělého to ušlo, syna to však nudilo. A pokud u dítěte pohádka neudrží pozornost, je někde něco špatně... Hloupej Honza co za darovanou buchtu dědečkovi nakonec získá krásnou princeznu a půlku království je mi přeci jen bližší. Ale na průměr to mělo. * * * (22.04.2014)

74%??? Opravdu nenávidíte tolik děti? Nebo se vezete na vlně pseudohumánních plků? Příliš LSD? Nůž na krku? Vrozená demence? Překlep? Černý, moc, moc, černý humor? Upadlý penis? Ani kombinace všech zmíněných polehčujících okolností, nemůže ani zčásti ospravedlnit jakékoliv hodnocení nad jednu pizdu... Alláh s nimi. Jupí, už 73%. (13.04.2014)

Moc pěkná orientální pohádka. Tedy z větší části orientální, začátek se odehrává v Evropě, podle kostýmů zřejmě gotické; později se objevují i prvky multikulti, naštěstí ale nenásilně použité. Největší přínos vidím ve výtvarném řešení, které je založené na kontrapunktickém napětí dvou protikladných přístupů. Prvním je minimalismus nejen v animaci a zjednodušeném pojetí postav, ale i ve výrazně převažujícím plošném rozmístění prostorových prvků v obraze (s diagonálou se tu pracuje podstatně míň) a časté centrální kompozici. Druhým je pak graficky detailně vykreslený druhý plán, tedy pozadí, které je vycizelováno v duchu ornamentalismu typického pro výtvarné umění islámského světa. Výsledek působí - i přes opulentní barevnost, která se občas blíží až k barvotiskovosti - neuvěřitelně poeticky. -------- V titulcích filmu uvedeno: koprodukce Francie / Belgie / Španělsko / Itálie. (15.12.2016)