Fullmetal Alchemist

Nejlepší anime. Nic jiného mě nenapadá. Nechtělo se mi zpočátku věřit, že půjde o něco vyjímečného. Bál jsem se přehnaného hype, všech těch umístění na předních příčkách oblíbenosti a obrovské popularity ve Spojených státech. Nedokážu popsat, co je přesně na Alchemistovi tak chytlavého, ale má to prostě něco do sebe, něco co vás nepustí dokud neuvidíte všech 51 dílů. Možná je to atmosféra, postavy, animace, příběh, akce, humor nebo napětí... jenže nic z toho není kdovíjak výjimečné, možná tak příběh - zbytek je "jen" nadprůměrný, ale všechny tyto aspekty jako celek... tvoří tak neuvěřitelně chytlavý, poutavý a návykový zážitek, až se tomu nechce věřit. Jakmile se vám toto anime dostane do ruky, tak se neodpoutáte od obrazovky dokud nepadnete únavou nebo vyčerpáním. Trochu mě mrzí, že... už jsem to dokoukal - teď bude obtížné najít jiné anime, které se kvalitou Fullmetal Alchemistovi dokáže aspoň vyrovnat. (28.10.2006)

Neboli Fullmetal Alchemist. Pravidelně se objevuje na předních příčkách nejlepších anime všech dob (většinou je první) a to rozhodně právem. Jedinečná kombinace dramatu (válka, sociální vztahy), fantasy, akce a hororu o dvou bratrech, kteří porušili tabu v alchymii a zaplatili za to poškozením svého těla (jeden má půlku těla umělou, druhého duše žije v dutém brnění) a nyní ho chtějí navrátit zpět do původního stavu. Vícežánrové skvělé anime. (10/10) (09.06.2006)

Druhá polovina seriálu na ten řádně ochucený děj z mangy sice nemá, na druhou stranu si můžeme užít více prostoru a nabrat sympatie pro děj a postavy, které jsou v remaku poněkud okleštěny. Teda ne že by druhá půlka stála za přesně mířený políček pro tvůrce, ale dovolím si citovat paní Dědinovou ze Smržovky u Jablonce nad Nisou, která vždy v teleshoppingu na Barrandově „recenzuje” přistýlku Dormeo Renew: „(…) to jako ne že by se pak člověk už nevyspal na těch starejch, proleženejch matracích, ale když už jste naučení na lepší, tak je to něco jinýho, no, na lepší si člověk prostě zvykne rychlejc…" V překladu: nezabije to nikoho, když se na to dodívá úplně do konce, ale když si pak naservírujete před čumák nového Alchymistu, už si na něj zvyknete (a to rychle) a budete jej hltat až po čtyřiašedesátý díl. Ale neodrazuji tím nikoho od sledování toho starého, to ne, mrkněte se na něj, ale tak po třicátým díle na to hoďte bobek a ukájejte se novým Alchymistou. Přeji dobrou chuť. (08.08.2011)

Početnejšia skupina síce vyzdvihuje novšiu verziu, čo je očividne zapríčinené najmä grandióznejším záverom, koherentnejším fiktívnym svetom, lepšou kauzalitou príbehu (“každá postava má v príbehu svoje miesto”, “všetko so všetkým súvisí”) a pod., ale ja mám oveľa radšej staršiu verziu. Kým v staršej sa o “záporáctve” tých hlavných zloduchov dozvedáme tesne pred koncom a celú konšpiráciu odhaľujeme spoločne s hlavnými hrdinami, v novšej poznáme tieto informácie už od začiatku a ide len o to, akým spôsobom sa záporné postavy podarí poraziť. Rozdiel by sa dal metaforicky ukázať na žánroch detektívky (staršia verzia) a kriminálky (novšia verzia). Čo je však podstatnejšie - hrdinovia staršej verzie si zachovávajú morálnu ambivalentnosť (Scar zabije tisíce vojakov; Lust, Gluttony a Sloth sú silne citové postavy; van Hohenheim má svojich synov rád; samotný Edward dospieva), v novšej verzii sú proste klaďasovia fakt kladní (Elricovci, van Hohenheim) a záporáci buď fakt krutí a záporní (Otec), nemysliace príšery (Sloth, Gluttony), alebo zázračne premenení záporáci na klaďasov po patetickom príhovore Alphonsa Elrica či inej postavy. To je prípad Scara, Greed, či Envy.  Motivácie postáv sú v staršej verzii viac uveriteľné (aj Teória chaosu “sivej eminencie” v závere), pravidlo rovnocennej výmeny i snahy oboch bratov omnoho viac relativizované a odpovede sú ponechané výlučne na divákovi, zatiaľ čo v novšej verzii je morálka klaďasov nespochybniteľná a na konci potvrdená Bohom. Brotherhood teda odpovede na otázky podáva a moralizuje, kým FMA tieto otázky len nadhadzuje, ponúka rozličné stanoviská (skvelý príklad predstavuje záverečný rozhovor Edwarda s Dante) a necháva odpovede na divákovi. Na základe toho si trúfam povedať, že staršia verzia sa snaží byť realistickejšia, čo vyplýva jednak z rozporuplného charakteru spomínaných postáv, ale aj z vyústenia príbehu, kde sa dozvedáme o “ľudskom” pôvode homunculov (alchymistické “nechcené deti”) a o tom, že fiktívny svet FMA je len alternatívnym svetom k tomu nášmu. V Brotherhoode sa naopak nachádza Boh a samotné postavy získavajú silu porovnateľnú s božskou, homunculovia sú stelesnením hriechov (Al a Ed ich však zmenia k lepšiemu) atď. Celková otvorenosť, ambivalentnosť a väčšia realistickosť staršej verzie ma skrátka potešila omnoho viac. (27.08.2021)

Pět hvězdiček, byť mladší bráška (Brotherhood) je o poznání silnější kafe. I tak Fullmetal Alchemist zůstává výtečným anime, které si z předlohy vzalo postavy a rozvinulo je směrem, kterej se sice o dost liší, ale i tak přináší řadu temných i světlých filozofických hlubin a myšlenek. FMA je ale hlavně příběhem o dvou bratrech, jejich lásce až za hrob, o jejich cestě za poznáním života, jeho ceny... a hlavně je to prostě a jednoduše filozofický podobenství par excellence. (04.10.2007)