Fullmetal Alchemist

Překvapivě ne úchylné japonské anime se zajímavou myšlenkou s alchymií, kolem které se rozvíjí rozvětvený příběh s mnoha výbornými postavami. Škoda, že většina soubojů je předvídatelných a v konečném důsledku Edward většinu prohraje nebo ho někdo zachrání v poslední okamžik. Na druhou stranu je to příjemné a návykové sledování, zasmějete se a závěr seriálu je prostě krásný a naplňující. (11.04.2014)

Po dvou týdnech sledování můžu konečně napsat mé pocity ohledně celého seriálu. Spolu s Berserkem je to pro mne naprostá topka. Témata, které se tam probírají, rozhodnutí, kterým musejí čelit..nečekal bych, že animovaný seriál půjde až tak...Bylo to prostě super, bratři Elricové si mne získali a už nyní se těším na remake z 2009. (07.05.2017)

Nemůžu říct, že by se mi to vyloženě nelíbilo, ale nic světoborného to nebylo. Ano, najdou se zajímavé i vtipné momenty, má to hlavu a patu, ale většina epizod je natahovaných a nudných a posledních zhruba 10 dílů je úplný výsměch. To jsem si až říkala, jestli to tvůrci opravdu myslí vážně. Aspoň postavy jsou propracované, animace pěkná, i soundtrack se dobře poslouchá. Ale na to, že je tohle anime vychvalováno až do nebes, jsem čekala víc. Snad bude Brotherhood lepší. 7/10 (normálně bych dala 4*, ale vzhledem ke zdejšímu hodnocení jdu níž) (08.12.2014)

Početnejšia skupina síce vyzdvihuje novšiu verziu, čo je očividne zapríčinené najmä grandióznejším záverom, koherentnejším fiktívnym svetom, lepšou kauzalitou príbehu (“každá postava má v príbehu svoje miesto”, “všetko so všetkým súvisí”) a pod., ale ja mám oveľa radšej staršiu verziu. Kým v staršej sa o “záporáctve” tých hlavných zloduchov dozvedáme tesne pred koncom a celú konšpiráciu odhaľujeme spoločne s hlavnými hrdinami, v novšej poznáme tieto informácie už od začiatku a ide len o to, akým spôsobom sa záporné postavy podarí poraziť. Rozdiel by sa dal metaforicky ukázať na žánroch detektívky (staršia verzia) a kriminálky (novšia verzia). Čo je však podstatnejšie - hrdinovia staršej verzie si zachovávajú morálnu ambivalentnosť (Scar zabije tisíce vojakov; Lust, Gluttony a Sloth sú silne citové postavy; van Hohenheim má svojich synov rád; samotný Edward dospieva), v novšej verzii sú proste klaďasovia fakt kladní (Elricovci, van Hohenheim) a záporáci buď fakt krutí a záporní (Otec), nemysliace príšery (Sloth, Gluttony), alebo zázračne premenení záporáci na klaďasov po patetickom príhovore Alphonsa Elrica či inej postavy. To je prípad Scara, Greed, či Envy.  Motivácie postáv sú v staršej verzii viac uveriteľné (aj Teória chaosu “sivej eminencie” v závere), pravidlo rovnocennej výmeny i snahy oboch bratov omnoho viac relativizované a odpovede sú ponechané výlučne na divákovi, zatiaľ čo v novšej verzii je morálka klaďasov nespochybniteľná a na konci potvrdená Bohom. Brotherhood teda odpovede na otázky podáva a moralizuje, kým FMA tieto otázky len nadhadzuje, ponúka rozličné stanoviská (skvelý príklad predstavuje záverečný rozhovor Edwarda s Dante) a necháva odpovede na divákovi. Na základe toho si trúfam povedať, že staršia verzia sa snaží byť realistickejšia, čo vyplýva jednak z rozporuplného charakteru spomínaných postáv, ale aj z vyústenia príbehu, kde sa dozvedáme o “ľudskom” pôvode homunculov (alchymistické “nechcené deti”) a o tom, že fiktívny svet FMA je len alternatívnym svetom k tomu nášmu. V Brotherhoode sa naopak nachádza Boh a samotné postavy získavajú silu porovnateľnú s božskou, homunculovia sú stelesnením hriechov (Al a Ed ich však zmenia k lepšiemu) atď. Celková otvorenosť, ambivalentnosť a väčšia realistickosť staršej verzie ma skrátka potešila omnoho viac. (27.08.2021)