Nana

Čo povedať? ...jednoducho krásny film, natočený s úžasnym citom a miernym melanchoniznom. Dojímavý príbeh dvoch úplne odlišných priateliek Nany (skvelá Mika Nakashima v roli drsnej rockerky - takto vynikajúci herecký výkon som od nej nečakal!) a Nany (útlej najivnej a milučkej Aoi Miyazaki). Na plných 5 hviezdičiek mi tam chýba trocha väčšia hĺbka, hlavne v posledných cca. 30 minútach, z ktorých sa dalo určite vyťažiť oveľa viac, no prvú hodinku a pol som bol do príbehu priam ponorený. Aj tak sa však prikláňam k 5, i ked to je skor tak za 4,5 (01.10.2007)

Absencia emócií ! Pretože tento príbeh, príbeh Nany a Nany-chan je predovšetkým o citoch. Tam, kde nás v anime dostávali citovým vydieraním, tak tam nás v live action stiahli pod čiernu zem aj s hercami a donútili nás, aby sme už viac nemali chuť dozvedieť sa, čo sa vlastne s hlavnými predstaviteľkami bude ďalej diať a ako sa bude dej vyvíjať. Stále dookola jedna alebo druhá musela roniť "krokodílie slzy" - poťahovanie nosom pre mňa nie je plač. Herci priam ako keby si nevedeli spomenúť, čo majú v scenári ďalej napísané - mám objať ? nemám objať ? A keď sa už konečne rozhodli, pomalymi pohybmi sa blížili k "obeti". Veď predsa, na takéto veci sa musí ísť bez rozmyslu, potom to diváka nezoberie za ten správny koniec. Všetko tak umelo a nasilu vytvorené. Pre mňa to bolo utrpenie sledovať takéto hranie. Z tak perfektného anime - založeného na citoch, vnútorných dilém a v tom dokonale zakomponované prvky humoru, ktoré sa v live action nedočkali svojho miesta, spravili šaškárnu! Už ma vážne začína štvať Hachi s jej "nee, Nana". (23.12.2009)

Nana... Jméno dvou hrdinek, jedné vitální, věčně usměvavé dívenky a druhé, melancholicky založené rockové rebelky, kolem jejichž kamarádství, peripetií s láskou a kontrastu jejich povah se celý film točí. A kolem hudby... Přesněji rocku. Černovlasá Nana, výtečná vokalistka, dá po odchodu svého milého znovu dohromady rockovou kapelu a o pohodově řízný hudební doprovod snímku je postaráno. Někdy melancholií prodchnutý, jindy rozradostnělý, ve výsledku jemný, citlivý a hladivý film, který mi dal tváří jednoho z představitelů a povedenou hudební složkou vzpomenout na jeden můj oblíbený kousek od Toshiakiho Toyody. (12.03.2006)

Nádherný a emotivní film, jenž v člověku dokáže otevřít části duše, které se zdály navždy zamčené. Dvě mladé ženy, tajemná rockerka Nana a optimistická, otevřená Nana, se náhodou setkají v Tokiu a začnou spolu bydlet. I když jsou tak rozdílné, zdá se, že je dohromady svedl osud a brzy se stanou přítelkyněmi. Film vykresluje pocity hrdinek, nejrůznější formy lásky a vnitřní spory. Nechybí scény, které jsou pro mě pohlazení, a výtečná hudba. Pro Nanu mám zkrátka slabost, ať už pro tento film, pro seriál nebo pro mangu. (03.04.2009)

Nana je film, který se mi po vizuální stránce absolutně nelíbil, ale za to obsahově je famózní. Dvě dívky se stejným jménem a to jménem Nana se potkají ve vlaku jedoucím do Tokya. Po této cestě se rozejdou a co osud nechce, opět se potkají při hledání bytu. Obě se rozhodnou, že spolu budou bydlet a tím začne pomalu vznikat jejich hluboké přátelství i přes rozdílnost jejich povah. Každá je jiná, spolu si však rozumí a je jim spolu dobře. ■ Nana (Aoi) je citlivá, hodná, přátelská, ale velice naivní pipka, která přijela do Tokya kvůli klukovy do něhož je zamilovaná. Na zmíněném příteli je citově závislá a k jeho citům trochu sobecká. Tím se její přítel cítí pod tlakem a vztah s ní ho přestává bavit. ■ Nana (Mika) je naopak odměřenější a radši se drží již vytvořených vazeb, než aby navazovala novější. Je emočně dost vyspělá a k nové spolubydlící Naně se chová jako k mladší sestře. I když je její patron a při každé příležitosti ji utěšuje, tak sama v sobě ukrývá bolest z minulosti. ■ Tento film je o nádherném přátelství dvou dívek, přičemž mu sekunduje upozaděná romantika. (14.09.2015)