The Time of the Doctor (S07E16)

Po prvním sledování, mě díl samotný úplně neohromil, ač regenerační scéna byla opravdu silný zážitek. Teprve podruhé jsem ji pořádně docenil a zjistil i hlavní kaz celé epizody. Je jím část s nejstarším jedenáctým Doktorem, která prostě působí místy až nechtěně směšně (spolknutí nových regenerací, poskakování atp) a kazí celou část. Osobně jsem rád, že to však nebyla regenerační scéna samotná a dostali jsme asi nejlepší regeneraci v historii seriálu. Perfektní moment, který zároveň tak trochu vysvětluje podstatu celého seriálu. (26.12.2013)

Pohádkový konec pohádkového Doktora. A díky tomu je nakonec vše v pořádku, jakkoli jsem Moffatovi čím dál více spílal. Nezbývá než jemu i Mattovi ze srdce poděkovat, druhému popřát mnoho štěstí v další kariéře a prvému, ať konečně seriál opustí a nechá někoho jiného vykovat z Capaldiho éry zase tu správnou temnou sci-fi, k jaké to zabíhalo v dobách, kdy jsme mohli Doktora bez váhání milovat. (29.12.2013)

Esence jedenáctého Doctora napěchovaná do jediné hodinky. Jestli před Moffatem někdy stála opravdová výzva, byl to narozeninový Day of the Doctor. A jestli před ním stál úkol, při kterém člověku hrozí nervové selhání, bylo to psaní dalšího pravidla-měnícího kousku, který musí něco rozřešit, něco uzavřít, něco rozehrát - a hlavně dojmout. Pro někoho je z toho nesledovatelná matlanice, která je jen stínem duše, kterou seriál měl během působení Matta Smithe. Pro mě, i přes to, že Jedenáctka nikdy nebude mým srdcovým hrdinou, jde (možná právě díky tomu) o dokonale slzopudnou, nostalgickou i napínavou tečku. I will always remember... (26.12.2015)

Opět jeden z těch slabších dílů, ač loučící. Líbil se mi akorát začátek s holografickými šaty a tak. Když se nám pak Doktor na pár set let zasekl ve Vánocích a brutálně zestárl, přišlo mi to takové o ničem. Každopádně jsem zvědav na nového Doktora, protože Matt Smith silně překonal očekávání, takže to Peter Capaldi nebude mít jednoduché... 70% (04.07.2016)

Koho zajímá, že se do toho Moffat zamotal jako? Vždyt je to tak kurevsky emotivní, dechberoucí zakončení nejlepší éry Doktora, že na příběhu v tomhle momentu vůbec nezáleží. Budeš mi chybět, Matte. " When you think about it. We're all different people all through our lives. And that's OK, that's good, you've got to keep moving, so long as you remember all the people that you used to be. I will not forget one line of this. Not one day. I swear. I will always remember when the Doctor was me. " (27.12.2013)