Pán času

1. řada -> pro mě velké překvapení. Ušatý Doktor byl sympaťák a většina dílů měla slušnou kvalitu - 85% 2. řada -> o něco horší. Epizody už nebyly tak příběhově provázáné (to že v každém díle řekli slovo Torchwood, nepovažuji za provázanost) a zvyknout si na jiného Doktora bylo také těžké. Posledních několik epizod + jedna zhruba v půlce bylo však opět luxusních - 80% 3. řada -> Tennant se mi konečně dostal pod kůži a donutil mě zapomenout na ušáka. Marta Jonesová byla sympatická společnice a celkový příběh měl opět šťávu. I hudba se hodně zvedla a jednu dvě melodie si musím pouštět pořád dokola - 90% 4. řada ->Kvalitativně někde mezi 2. a 3. řadou. Ubylo těch opravdu originálních epizod. Poslední díl zase nejlepší, jako vždy. Donna Nobleová mi ze začátku lezla neskutečně krkem, ale nakonec mi její drsňácké výstupy začaly připadat vskutku vtipné. A teď už zase jen zbývá zvyknout si na nového Doktora. - 85% 5. řada -> Achjo, to se prostě nedá hodnotit. Celkově se kvalita stále drží a ačkoli se to stále tváří jako čtyřhvězdičkový průměrný seriál, tak pak přijde několik dílů, které z toho udělají nadprůměrnou záležitost. A nechápu jak, ale udělají nadprůměrnou záležitost i z těch dílů původně průměrných. Co se týče nového Doktora... když se řekne Doktor, tak si Matta Smithe prostě nepředstavím (narozdíl od Tennanta a ušáče). Že se mi na Doktora nehodí však neznamená, že se role nezhostil s naprostou oddaností a parádou a chvílemi mi přijde jako ještě větší pošuk, než byl Tennant. Amy Pondová opět povedená a rozhodně nejkouzelnější společnice. - 85% 6. řada -> Oprava - Matt Smith je svým vlastním způsobem rozhodně šílenější než Tennant. Šestá řada dostala zatím asi nejucelenější příběh, který se malými nitkami váže i do řady předchozí (TICHO) a zároveň dává zápletkový příslib i do řady budoucí. - 88% 7. řada -> Omg, omg... Moffat se už asi fakt zbláznil a používá taktiku Lostů, aneb když nevíme co se záhadou, zaplácneme jí záhadou ještě větší. A tak nám nevysvětluje otázky vyřčené už několik řad zpět. Události nějak popisované dřív jsou zde najednou popsané jinak (a ani v jednom případě to nevypráví Doktor, takže nelze užít Doktorovo pravidlo o lhaní). Stejně tak mě začíná štvát RiverSongová, poněvadž nikdy nevím, ze které doby zrovna je. A vůbec celá řada byla tak nějak zklamáním. Skvělé byly tak dva díly - cca prostřední s anděly a pak ten poslední (ve kterém ale byla ta kopa nesmyslů). Těch několik epizod před anděly bylo alespoň vtipných, ale ty v druhé polovině byly prostě takové nijaké průměrné. Vlastně bych to asi označil za prozatím nejhorší řadu. - 70% 8. řada ->Capaldi super, Clara a Missy taky... ale celkově asi druhá nejslabší řada. Provázanost epizod opět až na pár výjimek nulová a ty jednotlivé epizody ve výsledku nic moc, až asi 3 nebo 4 epizody (Strašidlo pod postelí, 2D bytosti a pak poslední dvojdíl). Ve výsledku ale ty lepší epizody buďto chvílemi nedávaly moc smysl, jak byly překombinované na efekt a zároveň tam bylo několik podivností a blbin. Vztahově a pointově se však vyvedly a i proto zanechávají v mysli určitou stopu. - 75% (11.06.2013) (méně) (více)

"Je to jen noční můra, neboj se. Každý má noční můry. Dokonce i příšery je mají." "O čem mají příšery noční můry?" "O mně." Po čtyřech sériích. Výborný sci-fi seriál pro mládež o Doktorovi - posledním žijícím zástupci Pánů času, nejmocnější rasy ve vesmíru. Doktor je tajemný, vtipný, lehce potrhlý, ale nesmírně charismatický génius, který dokáže cestovat napříč vesmírem, časem a paralelními světy. Všude, kde se objeví, přichází smrt a zkáza. Ale Doktor není jejím nositelem. Je zachráncem. Většinou. Zná minulost i přítomnost, ale nemění historii - pouze ji napravuje. Dokáže být nekompromisní a zdánlivě krutý. Ale věřte, že ve skutečnosti byste v širém vesmíru druhého takového dobráka těžko hledali. Doktor je sám. Jediný svého druhu. Má ovšem velkou slabost pro jiný druh, který velmi obdivuje. Lidi. Zvláště pak ženy. A protože se cítí osamělý, občas některou z pozemšťanek přijme jako společnici, aby ho jednu či dvě série provázela na cestách za dobrodružstvím. K cestování používá Tardis (dokonalou kosmickou loď a stroj času v jednom). Ta je poháněna mocnou živoucí energií - časovým vírem. Tardis využívá důmyslná krycí maskování dle místa a času, kde se zrovna nachází. Při jedné Doktorově návštěvě v Anglii 60. let se však zasekla v podobě telefonní budky, a tato podoba jí už zůstane... Seriál je napínavý, humorný i dramatický, trochu infantilní, a chvílemi jednoduše geniální. Má svá silná i slabší místa. Ovšem díky naprosto svéráznému pojetí, jehož součástí je švihle samozřejmé mísení moderních a prastarých sci-fi prvků, je kvalitativně až nezvykle vyrovnaný. Přesto si tu divák jistě najde epizody, které vyzdvihne nad jiné (viz dodatek Nejlepší díly)... Díky tomu, že Doktor cestuje vesmírem, časem a jinými dimenzemi, nabízí seriál nepřeberné množství námětů a dobrodružství. Objevují se v něm reálné historické postavy (Charles Dickens, Madame de Pompadour, William Shakespeare, Agatha Christie), zlí i hodní mimozemšťané, roboti a monstra. Jsou tu také strašidla a nadpřirozené bytosti (např. duchové, vlkodlaci nebo čarodějnice). Jejich původ je ale vždy vědecky vysvětlen. Spolu s Doktorem se stanete svědky zániku Slunce, stvoření Země či zkázy Pompejí. Ocitnete se na palubě Titanicu i na francouzském královském dvoře. Najdou se díly vyloženě komediální, nebo naopak dojemné. Nejednou je pak nabídnut zajímavý paradox a vtipná asociace. Např. když Doktor přijíždí jako princ na bílém koni spasit krásku z 18. století, či když se černošský dozorce chystá radostně zplynovat zotročené Židy. Ehh, pardon. Chtěl jsem říct Oody... Finále každé sezóny je monumentálně osudové; neobejde se bez tragických momentů a tomu přiměřené dávky patosu. Seriál bych nejvíce doporučil divákům ve věku 10 až 15 let (imho ideální publikum), a všem fanouškům science fiction obzvlášť. Chlapci a děvčata, je to bomba! No a Doktor, ten týpek, co dokáže obelstít i samu Smrt, je prostě... úžasný. PS: Téměř nikdy se neuchyluji k tzv. objektivnímu hodnocení. V případě Doctora Who ale rád učiním výjimku. Ten seriál si rozhodně zaslouží pořádnou propagaci a ještě více fanoušků, než zatím má. (A že zrovna na csfd jich není málo - všiml jsem si, že modrá telefonní budka, případně Doktor sám, se na ikonkách uživatelů objevují čím dál častěji.) A řeknu vám, být o třicet a více let mladší, věřím, že těch mých pět hvězdiček by nakonec bylo ryze subjektivních. [Dodatek: Nejlepší díly.] Osobně bych rád jmenoval alespoň jednoho zástupce ze všech čtyř sérií, které jsem zatím zhlédl. Z první řady bych vybral epizodu The Empy Child (Prázdné dítě), z druhé dvojdíl The Impossible Planet (Nemožná planeta) a The Satan Pit (Satanova jáma), z třetí pak Blink (Mrknutí oka). Nevím, zda to, že všechny tři příběhy pracují s poměrně výraznými horrorovými motivy, je v mém případě jenom náhoda. V každém případě bývají právě tyto epizody často favorizovány, či alespoň zmiňovány mnoha fanoušky a komentátory. Příběhy o dítěti s plynovou maskou, klepajícím za nocí na dveře domů, a o strašidelných sochách andělů, před kterými není radno mrkat, jsou myslím velmi originální. Satanský dvojdíl mi tak trochu připomněl Carpenterovu pecku Prince of Darkness, zasazenou do vesmírných kulis. Na tom, že jde o skvěle mrazivý, ba nervydrásající zážitek, to ale nic nemění... Nakonec jsem si nechal epizodu Midnight (Planeta Půlnoc), jež je mým favoritem v čtvrté sérii, a kterou zároveň považuji za kvalitativně asi nejlepší díl z prvních šedesáti. Tato komorní epizoda (s jak jinak než opět horrorovým nádechem) obstojí snad jako jediná zcela samostatně, bez hlubších diváckých znalostí problematiky seriálu. I když je Doctor Who určen především dětem a mládeži, právě Midnight bych jakožto působivou psychozáležitost (která by jistě dobře posloužila coby námět pro divadelní hru) bez obav doporučil i zcela dospělému a náročnému publiku. (06.06.2013) (méně) (více)