Královna Margot

Dumasovy předlohy se film drží jen velmi volně, to mu však neubírá na působivosti, syrová atmosféra diváka vtáhne do děje a to nejen ve scénách Bartolomějské noci (i když ty asi patří k vrcholům snímku). Absolutorium si zaslouží výkon Isabelle Adjani, které věřím každé gesto, o jejích četných půvabech nemluvě. Velmi slušně své role zahráli i D. Auteuil jako Jindřich Navarrský a J. H. Anglade coby Karel IX. (14.10.2007)

Syrově naturalistický pohled filmařů na dobu romantická nástavba nepřekryje. 1)  Že pro Dumase historie nebyla zdrojem poučení či poznání, ale jen pěknými romantickými kulisami, je všeobecně známo. A tak i první díl trilogie Hugenoti, nazvaný Královna Margot, je zábavným dobrodružstvím, v němž jde více o lásku a nenávist, milostné pletky a víru a přesvědčení hrdinů, než o historickou pravdu. Podání Kateřiny Medicejské, Karla IX., jeho bratrů či budoucího Jindřicha IV. má s realitou pramálo společného. Ovšem komu při četbě Dumasových děl záleží na historické akurátnosti?_____ 2)  Ve filmu se však podařilo alespoň částečně tuto dumasovskou povrchnost zakrýt. Snímek působí věrohodným dojmem zejména díky velkorysému rozpočtu a naturalistickému pojetí a zobrazení Bartolomějské noci. Asi není zcela autentický, ale působí, jako by tvůrci byli na místě a všechno do podrobností viděli a zmapovali. Syrový naturalismus odhaluje odvrácenou stranu romantických milostných dobrodružství. Nenapadlo by mě, že Dumase lze zfilmovat takto._____ 3)  Jak zde mnozí píší, opravdové vyvrcholení (vraždění o Bartolomějské noci) nastává příliš brzy, to mělo být pointou na konec. Rovněž romantická linka (inu, Dumas) s La Môlem je tak trochu navíc._____ 4)  Zaujali mě mj. 39letý Jean-Hugues Anglade (král Karel IV.), pěkný 30letý Vincent Perez (La Môle, zamilovaný do Markéty), 40letý Pascal Greggory (následník Karla IX., Jindřich III.) a 26letý Julien Rassam (vévoda d´Alençon, nejmladší princ)._____ 5)  Výstižný koment o historičnosti snímku: Adam Bernau***, sportovec****. (08.09.2021)

Patrice Chéreau jako režisér tohoto filmu měl předtím zkušenosti pouze s několika televizními filmy a na Královně Margot to je místy docela dost vidět... ale to je také jediný zápor tohoto jinak skvělého filmu. Spolu s o čtyři roky mladší Elizabeth jeden z mála historických filmů o velkých panovnících, které opravdu stojí za to vidět. 9/10 (19.12.2007)

Rok 1572, Paríž. Kráľova sestra Margaret de Valois si berie Henryho de Navarre a bývalá regentka kráľovstva a matka s veľkým vplyvom na syna Katarína Medici si mne ruky ako dokázala prostredníctvom neveľmi obľúbenej dcéry vyženiť náboženský mier pre Francúzsko. Netuší, že svadobné zvony sú umieráčikom pre kráľovský rod Valoisovcov, panujúci vo Francúzsku od roku 1328, a že Paríž sa čoskoro bude kúpať v krvi hugenotov. Pre päťhviezdičkové hodnotenie Kráľovnej Margot hovorí snáď všetko. Výprava je opulentná, dej strhujúci, herci do jedného brilantní. Nad všetkými však vyčnieva Isabelle Adjani, ktorá nám naservíruje bleskurýchlu premenu od nymfomanky posadnutej „spávaním s katolíkmi“, k žene uchovávajúcej ľudskosť a súcit uprostred pekla Bartolomejskej noci a za každú cenu chrániacej svojho nemilovaného manžela pred bratmi a matkou. Napriek tomu jej tú premenu budete žrať aj s navijakom a podobne sebaistý dramatický herecký výkon je treba v európskej kinematografii posledných dvoch dekád hľadať (snáď Monica Bellucci v Malene). Problém však je, že film trochu kašle na diváka neznalého dejín Francúzska, neškodilo by trochu osvetliť kde leží Navarra, Anjou a ďalšie územia, podľa ktorých pairi a iní šľachtici dostávali ony dodatky „de“ za mená. Takisto je trochu divné že k sestre kráľa nie je problém sa dostať priamo z ulice. Popkornový divák bude mať mierny guláš v postavách, ich motiváciách. Celkovo mi dej, akokoľvek zaujímavý pripadá dosť nekoherentný, preto dávam pred opakovaným pozretím prípravné štyri hviezdy, avšak 9/10, s povzdychom, že takto nejak by som chcel vidieť sfilmovaných Druonových Prekliatych kráľov. Pre tých čo by snáď nevedeli, Henry a Margaret nakoniec v roku 1589 zasadli na trón Francúzska, v roku 1599 však bol ich sobáš anulovaný, Henry sa oženil s Máriou de Medici a Margot, do smrti titulárna kráľovná Francúzska umrela v roku 1615 čím vo Francúzsku končí rod Valois a začína vládnuť rod Bourbonovcov. (28.05.2007)

Jeden z najlepších historických filmov vôbec. Romantická Dumasova predloha je tu nekompromisne pretavená v drsný, krvavý obraz dobových (ne)mravov. Kostýmy a make-up dosť zásadne mimo historického reálu, ale práve vďaka ignorácii dobovej opulencie pred nami silnejšie vyvstáva verná atmosféra 16. storočia - ide tu totiž o ľudí (vynikajúco zahraných) a ich temné pudy a vášne. Takto sa totiž v tom čase skutočne robila politika a riešili náboženské konflikty a človeku sa z toho ježia všetky vlasy na hlave. Skvost francúzskej kinematografie. (27.07.2007)