Režie:
Patrice ChéreauKamera:
Philippe RousselotHudba:
Goran BregovičHrají:
Isabelle Adjani, Daniel Auteuil, Jean-Hugues Anglade, Vincent Perez, Virna Lisi, Dominique Blanc, Pascal Greggory, Claudio Amendola, Miguel Bosé (více)Obsahy(1)
Bartolomějská noc a její svatba splynuly v jedno. Krev a touha po moci se valily ulicemi Paříže... Rok 1572, Francii už přes rok pustoší náboženské války, vůdcem katolíků je vévoda de Guise, hlavou protestantů admirál Coligny. V čele království stojí žena, katolička Kateřina Medicejská, která vládne za psychicky labilního syna Karla IX. Nejradši má svého mladšího syna Anjoua a trpně snáší benjamínka Alencona. Jejich sestru, krásnou Margot, obětuje míru v zemi a provdá ji za protestanta Jindřicha Navarrského. Doufá, že tím boje mezi znepřátelenými tábory de Guise a Colignyho utichnou… Přinese sňatek mír? Historický snímek Královna Margot vznikl podle stejnojmenného románu Alexandra Dumase. Jeho obsahem je jedno z nejkrvavějších období francouzských dějin, totiž náboženské války mezi katolíky a hugenoty v XVI. století, jejich vrcholem byla Bartolomějská noc (23. – 24.8. 1572). V této době se odehrává příběh sestry francouzského krále, Markéty z Valois, jež je z politických důvodů donucena ke sňatku s nenáviděným navarrským králem Jindřichem. Příslušnice rodiny, orientované na katolické náboženství, je šokována brutalitou svých souvěrců, a postupně začíná sympatizovat s protestantským manželem. Významnou úlohu v její proměně sehraje vášnivý milenecký vztah s mladým hugenotem La Molem. Přestože příběh filmu přesvědčivě zapadá do rámce reálných historických událostí, Chéreauovi nejde jen o zachycení dobové atmosféry; výprava a kostýmy mají mnohem víc symbolický význam než popisně realistickou funkci. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (139)
Autorům filmového přetlumočení jedné z nespočetných próz Alexandra Dumase staršího se podařil malý zázrak. Aniž zcela překryli původní romantismus předlohy, odstranili větší část jejích slabin a dosáhli podstatně výše než např. tvůrci klasické adaptace TŘÍ MUŠKETÝRŮ z počátku šedesátých let. I když jejich Margot je oproti té původní poněkud idealizovaná, a to nejen ve vzhledu (viz WIKIPEDII), je zobrazena jako živá, zranitelná bytost, která si v mravně nevázané době zachovává základní mravní a lidské vazby (i když ne zcela konvenčně). Feministická reflexe, jež je v tomto pojetí určitě obsažena, je práva skutečnosti: tato žena byla intelektuálkou své doby. Ocenění scén, hereckých výkonů, kostýmních složek je nesporné. Mne osobně více zaujala zdařilá milostná scéna z úvodu filmu mezi královnou a neznámým hugenotem při jednom z mnoha jejích výletů do pařížských ulic - určitě se vyrovná obdobným scénám v POSEDLOSTI. Pozorný divák je v každém případě odměněn nevšedním zážitkem a hlubokými, trvalými dojmy a vzpomínkami. Je to málo? Je to víc než mnoho. ()
Tento temný film, ktorý stojí za jeho 137 minút chodu, natočený podľa románu A. Dumasa, chýba didaktika a bude ťažké sa vyznať vo filme pre všetkých, okrem tých, ktorí majú historické znalosti o mieste a čase. Malý prieskum pred sledovaním filmu môže viesť k dlhej ceste k pochopeniu zložitosti príbehu. 6/10 ()
Že historický kostýmový film musí byť spojený s vykalkulovaným akademizmom? Že krvavé a násilné scény sú prítomné iba vo veľkých bitkách a točia sa spomalene? Zaužívaným žánrovým praktikám sa v Kráľovne Margot vysmieva režisér Patrice Chéreau, ktorý nám ukazuje všetko pekne autenticky a my máme pocit, že sme na mieste činu. To by ale samo o sebe nestačilo, základom je vždy scenár a v ňom ten istý tvorca dokáže ukázať množstvo dvorných intríg veľmi prehľadne, aby sa v tom divák zbytočne nestratil (ale môže sa to mnohým stať). Ďalším výrazným plusom sú charizmatickí a perfektne vybratí herci snáď v každej úlohe a samozrejme ústredný pár, ktorý by som označil za jeden z najkrajších nielen v rámci historického žánru. Tu sa doslova potí krv v každom filmovom okienku. ()
Jeden z nejlepších snímků francouzké kinematografie 90. let a zcela jistě nejlepší filmový výkon Isabele Adjani.Nákladný kostýmní velkofilm z období náboženských válek mezi hugenoty a katolíky v 16.století.Historické drama plné intrik a dějových zvratů s kvalitní kamerou,dobře vybranými exteriéry i dekoracemi.Historicky poněkud nepřesný a romantizující,ale to většině diváků vadit nebude.Záběry krvavé lázně Bartolomějské noci jsou barvité a fascinující.Adjani v renesanční róbě je neodolatelná,ale vedle ní herecky exceluje Daniel Auteuil a desítky dalších špičkových herců.Celkový dojem 95 %. ()
Odvolávat se na Dumase, to snad ne...Kdyby tohle zpracování viděl, brečel by i mrtvej. Dějově zmatený, půl hodiny trvá, než zjistíte kdo je kdo a s kým. Francouzi jako tradičně skoro vůbec nemluví, ale vyřvávaj patetický hesla. Všichni, až na výjimky, se chovají jako magoři a bez příčiny začnou vyvádět jak pominutý. Scény na sebe nenavazujou, takže orientovat se v tom jde ztěží. Ale abych jen nehaněl - masakr na svatýho Bartoloměje je natočenej skvěle, Greggory jako Anjou se mi líbil moc a Isabelle je krásná. Ještě slovo k překladu: vážně musel král Karel říkat Jindřichovi Navarskýmu JINDRO? ()
Galerie (29)
Zajímavosti (11)
- Okrem všetkých kostýmov, ktoré nosili hlavní herci, bolo v Paríži pre film vyrobených asi 600 kostýmov pre komparzistov. Napriek svojmu honosnému vzhľadu boli odevy väčšinou vyrobené z ľanového a bavlneného saténu; oblečenie, ktoré vyzerá ako komplikovane brokátové, ako napríklad Margotine (Isabelle Adjani) svadobné šaty, sú vo väčšine prípadov iba potlačou. Šperky boli obmedzené väčšinou na perly a komplikované výšivky - čo bola v danej doba nutnosť - boli vyradené zo štylistických a rozpočtových dôvodov. (Arsenal83)
- Hoci Isabelle Adjani a Daniel Auteuil mali v čase vydania filmu 39 a 44 rokov, ich historické náprotivky v skutočnom živote, Margaret z Valois a Henrich Navarrský, mali v skutočnosti obaja iba 19 rokov, keď sa vzali. (Arsenal83)
- Úlohu Kataríny Medicejskej (Virna Lisi) odmietla Monica Vitti. (Arsenal83)
Reklama