Královna Margot

Historické fresky patří mezi můj oblíbený žánr, Isabelle Adjani je neuvěřitelná baba, Daniel Auteuil neumí zahrát špatně...paráda...takhle nějak má vypadat historický velkofilm. Zákulisní intriky dokážou být mnohdy daleko přitažlivější než zástup rytířů v lesklé zbroji na bitevním poli (který BTW stojí hollywoodská studia nekřesťanské miliony ;-) (23.11.2008)

Jeden z nejlepších snímků francouzké kinematografie 90. let a zcela jistě nejlepší filmový výkon Isabele Adjani.Nákladný kostýmní velkofilm z období náboženských válek mezi hugenoty a katolíky v 16.století.Historické drama plné intrik a dějových zvratů s kvalitní kamerou,dobře vybranými exteriéry i dekoracemi.Historicky poněkud nepřesný a romantizující,ale to většině diváků vadit nebude.Záběry krvavé lázně Bartolomějské noci jsou barvité a fascinující.Adjani v renesanční róbě je neodolatelná,ale vedle ní herecky exceluje Daniel Auteuil a desítky dalších špičkových herců.Celkový dojem 95 %. (14.07.2006)

Tak takhle nějak to tehda asi opravdu vypadalo. Shodou šťastných okolností jsem mohl Královnu Margot zhlédnout v době probírání dané látky ve škole s čímž souvisel můj zvýšený zájem o historické souvislosti. V opačném případě bych jí zvýšenou pozornost po celých sto čtyřicet minut jistě nevěnoval. Film graduje příliš brzy. Bartolomějská noc, jeho pomyslný vrchol, nemoudře přicházející zhruba po čtyřiceti minutách děje, je zdaleka nejvýraznější bodem celého snímku. Masakr. Nemilosrdný, chladnokrevný a brutální masakr hugenotů. Nic podobně působivého až do konce neuvidíte. Nelze mluvit přímo o nudě, pokřivené vztahy v královské rodině již dlouho nebyly tak pokřivené (matka, iniciátorka atentátu, dcera, která se kurví s kdekým, vlastní psychicky labilní bratry nevyjímaje…), jen už to není, řečeno lidově „taková hustota“. Herci hrají s plným nasazením, jsou dokonale ponořeni do svých postav, do doby, v niž žili a na všudypřítomnou špínu, krev a pach rozkládajících se těl neberou ohled. Nevšední (na historické drama rozhodně) hudba Gorana Bregoviče v rámci vytyčených – realitě věrných – mantinelů modernizuje příběh. Ten sice vychází ze zdramatizovaného románu Alexandra Dumase a některá historická fakta jemně poupravuje, stále v sobě však nese obrovský krvavý flák pravdy. Desítky tisíc mrtvých kvůli odlišnému náboženskému smýšlení… copak jsme se z té historie vůbec nepoučili? 75% Zajímavé komentáře: Marius, Ajantis, saladín. (30.09.2008)

Zhruba ve chvíli, kdy pan bratr donutí říct Margot v katedrále "ano", mě v kině za krkem pošimral mráz, kterého jsem se do konce projekce nezbavil. Výborní herci v dobře napsaném příběhu (Dumasovu předlohu jsem četl a film je návodem, jak moderně a aktuálně přistupovat ke klasice), neuvěřitelně sugestivní Bregovicova hudba (funguje i na samostatný poslech) a Roussellotova kamera, no a skutečně naturalisticky podané výjevy z batolomějské noci, inspirované románem Roberta Merleho Mé dobré město Paříž (během nichž, pokud si vzpomínám, slabší jedinci opustili sál). Tleskám a říkám: Bravo! (05.03.2007)

Co se herců a výpravy týče, nedá se nic vytknout. Ovšem s tím ostatním už je to horší. Scénárista a režisér se mermomocí soustředili na Bartolomějskou noc, která je zobrazena perfektně, ovšem z toho ostatního (další asi 2 hodiny) udělali mdlou vatu bez ladu a skladu. Každou chvíli jsem si nebyl jist co se to právě děje, spoustu se toho jen načrtlo a nedotáhlo do konce, spíše to působilo jako sestřih seriálu. Jinak se nejedná o špatný film, dobové reálie jsou, myslím, hodně věrné a herci hrají jako o závod, ovšem pro historický film je základ silný scénář. A o ten se "Královna Margot", bohužel, opřít nemůže. 55%. (03.08.2010)