Les Soeurs Brontë
The Brontë Sisters
Režie:
André TéchinéScénář:
André TéchinéKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Philippe SardeHrají:
Isabelle Adjani, Marie-France Pisier, Isabelle Huppert, Pascal Greggory, Patrick Magee, Roland Bertin, Alice Sapritch, Xavier Depraz, Adrian Brine (více)Obsahy(1)
Snímek přibližuje dramatický životní příběh tří slavných sester, anglických spisovatelek Charlotty, Emily a Anne Brontëových a jejich bratra, básníka Branwella. Rodina Brontëvých žila v chudých poměrech v drsném podnebí severní Anglie v první polovině 19. století, kdy se veškerá práce žen točila kolem domácnosti. Svobodomyslnost, vzdělanost a psaní románů nebyly u žen vůbec obvyklé. Jejich dílo, v němž otevřeně popisovaly tehdejší společnost, se samozřejmě míjelo s jejich dobou. Film se vrací do roku 1854, kdy Charlotta, nejstarší ze tří slavných sester, autorka románu „Jana Eyrová", vzpomíná na svůj život s otcem, na dobu, kdy ještě všichni žili pohromadě, a připomíná si tragické okolnosti smrti sourozenců. Branwell, jediný syn rodiny, zemřel v září 1848 na bronchitidu a celkovou sešlost, posílenou silným alkoholismem. Emily, autorka jediného románu „Na Větrné hůrce", zemřela v prosinci 1848 a Anne v květnu 1849, obě na tuberkulózu.
Skutečný životní příběh sourozenců Brontëových natočil již v roce 1946 režisér Curtis Bernhardt pod názvem „Devotion". Stejné téma si zvolil francouzský režisér André Téchiné pro svůj v pořadí třetí celovečerní snímek. Rozervané duše, které se jen těžko dokáží vtěsnat do ticha pastorova domu, stejně jako drsnou přírodu, která je obklopuje, snímá Téchiné v kompozicích, barvách a odstínech starých obrazů.
(Česká televize)
Videa (2)
Recenze (29)
Zvláštní poetický depresivní film, který toho o osudech sester příliš nevypovídá. Pokud bych podle něho měla vypracovat životopis některé z nich, měla bych problém. Byl natáčen v krásných přírodních lokalitách za působivého hudebního doprovodu, se skvělou hereckou sestavou, ale i tak si myslím, že se k němu sotva někdy vrátím. ()
Umění, deprese, drogy & smrt, vřesoviště, touha & smrt, souchotiny, odhodlání & smrt, svatba, úspěch & smrt mimo záběr. Výtečné i pro člověka, který je životopisy i tvorbou sourozenců Brontëových obeznámen a tedy je pro něj vývoj nepřekvapivý. Speciální body za nasazení brouka do hlavy v otázce Kdo je vlastně Heathcliff? A doceňuji velice velmi, že přes pomalé tempo a na čas a místo vzniku velmi tradiční formu se ani omylem nejedná o dílo suché a bezkrevné. Pobavilo obsazení Thackerayho a zajímalo by mne, jestli o vztahu Branwella Brontëa a Lydie Robinson něco věděl autor Absolventa. ()
Když porovnám tuto verzi s pozdějším filmem o mých oblíbených spisovatelkách (Očím skryté), toto zpracování mě oslovilo mnohem víc. Při prvním zhlédnutí mě příběh úplně fascinoval. Četla jsem pak několik životopisných knih o těchto úžasných ženách, zaujal mě nejen jejich smutný osud, ale i příběh jejich talentovaného bratra Branwella. Výborně obsazený film, éterická Isabelle Adjani jako nespoutaná Emily (moje nejoblíbenější ze sester), ponurá atmosféra, život v chudobě, drsné prostředí, osamělost...Pomalé tempo filmu mi vyhovovalo. Působivý film, který můžu vidět opakovaně a pořád mě dojímá. ()
neznalec podrobných životopisů členů rodiny Bronteových, ke kterým se řadím, se může místy v ději a občas příliš rychlých střizích asi trochu ztrácet, ale přesto jde o dosti působivý film, místy syrový a poetický jako krajina, kde žili a která se stala učitelem i věznitelem, tvůrcem i ničitelem všech čtyř sourozenců. Nelze opomenout výborné herecké výkony (hlavně Isabelle – Emily a Isabelle – Anna, která jako kdyby vystoupila z obrazů prerafaelitů). ()
Vyrůstat v početné rodině na vřesovišti, bez rodičovské lásky, následně studovat v dívčím internátě, kde dvě sestry zemřou na tuberkulózu, pak se vrátit do neutěšených podmínek... Tři sestry Brontëovy dokázaly zúročit všechno. To, co jim život nabídl, i to, co jim vzal. Francouzi krásně vylíčili rozdílné povahy dívek- cílevědomá a stále se vzdělávající Charlotte je celá Jana Eyrová; divoká a nespoutaná Emily, která miluje přírodu a toulá se po kraji v kalhotách, ztvárnila do posledního zbytku Větrnou hůrku. A jemná, andělsky trpělivá Anne, na kterou zbylo méně talentu, ale přesto byla pro sestry a slabošského bratra důležitá. V čem se Frantíci úmyslně pomýlili, bylo zdramatizování chvíle, kdy všechny tři sestry naráz vydaly (pod pseudonymy) své nesmrtelné romány. Ve skutečnosti vydaly nejprve společnou sbírku básní, která bohužel nebyla přijata kladně. Větrná hůrka došla své slávy až po Emilyně smrti, zasloužila se o to Charlotte, která knihu vydala pod jejím skutečným jménem. Bylo to třeba? Zastírat, že nejdříve prošly nezdarem, než se jim něco povedlo? Na druhou stranu musím vyzdvihnout povedené herecké výkony a jak už tu někdo psal, být to v angličtině, jdu s hodnocením výš. ()
Reklama