Šinobi

Tento japonský snímek by se dal svým základním rámcem přirovnat k filmům podobným Mortal kombat. Jenže Shinobi je mnohem inteligentnější a propracovanější, což mu jistě sluší. Skoro bych si troufl říct, že je inspirován filmy Yimou Zhanga..narozdíl od těch však oplývá fantasy prvky. Takže pokud se chcete odreagovat a nebaví vás tupý Van Damme, Shinobi je jasnou volbou. ;) (23.07.2007)

Shinobi je zvlastny film. Nie je donkonaly, ale je mozne ho rovnako vychvalit ako aj pohanit, zavysi od toho, co je pre koho dolezitejsie. Shinobi je jeden z cca desiatich japonskych velkofilmov minuleho roka (2005) a, bohuzial, aj ako vsetky ostatne jap. velkofilmy, ani shinobi nezbural rekordy. napriek klise a velkofilmovym hlupostiam, napriek niektorym logickym kotrmelcom, napriek obcasnym historickym nepresnostiam, napriek vsetkym, pravdepodobne, produkcnym zmenam proti zdravemu rozumu, ma vela do seba. na prvy pohlad vyzera ako azumi klonovana tigrom a drakom. na druhy pohlad je viac, nez svojim sposobom jednoduchy akcak azumi. je dokonalou ukazkou japonskosti, hlavne ak sa porovna s cinskymi (taiwanskymi) velko wuxia filmami sucasnosti. pribeh je jednoduchy, no posun dejom casto kvoli mnohym zamlcanym detailom komplikovanejsi, nez v bckovom narychlo zbuchanom HK filme. to b y bolo dobre, ak by neslo o mix niekolkych zanrov, ak ny nemalo ist aj o rychly akcny film. farby su prilis tienove, malo jasne, neziarive, utlmene smutkom melancholie, priznacnej japonskemu umeniu. melancholia, to je to spravne slovo. to je to, co japoncom ide dobre, bez ohladu na rozpocet a ci ne/logickost obsahu. mono no aware. cit k veciam ako takym. smutok ako reflexia zivota, prirody a vesmiru vobec. efekty su kde tu kde tam zato sikovne. nie pastva pre oci, skor malo uhladene cgi, ale o to filmu ani tak nejde. ninjovia inac, ninjovia cez prizmu cistej lasky, zanru, ktory ide japoncom najlepsie. (28.02.2006)

Od tohoto snímku jsem čekal o dost více než jsem dostal, značně laciná a nezajímavá akční "pohádka". Zoufale slabá úvodní zápletka, o celém příběhu se dá prohlásit to samé, pokud lze vůbec o příběhu mluvit - vlastně je to celé jen o nepříliš zajímavých soubojích a troše romantiky mezi vůdci dvou znepřátelených táborů. Aniž bych věděl kdo produkoval hudbu, poznat to nebyla potíž, ačkoli Iwashiro Tarô umí rozhodně i lepší kousky. Nakama Yukie mne vlastně ke snímku přivedla a tak trochu toho lituji - ač jsou její půvaby nesporné, průběh filmu ani herecké výkony již krok s její krásou zdaleka nedrží. 60% (15.10.2016)

Už dlouho předlouho jsem tenhle film chtěl vidět. Taky jsem si v poslední době velice oblíbil Taka Sakagučiho, a tak jsem si řekl, že je čas pustit si další biják, v kterým se objevil. Ale to zklamání, to hořký zklamání. Spousta trapnýho digitálního bordelu, poooomalý tempo, rozplizlá atmosféra, tuny melodramatickýho velekýče, postavy, na kterých člověku nezáleží... no a ta poslední půlhodina, to bylo nekončící peklo na zemi. (13.02.2021)

Zklamání na všech frontách. Když už nic jiného, čekal jsem zajímavou vizuální složku. Bohužel dočkal jsem se jen nic moc triků a nepříliš zajímavé kamery. O příběhu nemá cenu mluvit, ale zklamaly i akční scény, které postrádaly jakoukoliv nápaditost, o poetice nemluvě. Hodinu a třičtvrtě jsem s láskou vzpomínal na Tygra a draka nebo Hrdinu. (28.12.2006)