Reklama

Reklama

Welkeom tu Dongmakgol

  • Jižní Korea 웰컴 투 동막골 (více)
všechny plakáty
Trailer

Obsahy(1)

Všude kolem zuří válka mezi Severní a Jižní Koreou, zapadlá horská vesnička Dongmakgol však zatím zůstává stranou všeho dění. Když pak ale na nedalekém poli havaruje americká stíhačka, z níž vesničané zachrání pilota, dívka Yeo-il přivede tři severokorejské vojáky, kteří jediní přežili z celé čety a navíc se do vesnice dostávají i dva vojáci z jihokorejské armády, stávají se vesničané svědky mnoha vypjatých, absurdních i roztomilých situací. Počáteční nepřátelství mezi vojáky brzy opadne a tito pak chtějí žít pospolu s vesničany a zapomenout na válku. Dozvídají se však, že vesnice má být vybombardována a rozhodnou se ji zachránit i za cenu svých životů. Korejský snímek, kde se střídají poetické scény jakoby namalované štětcem některého z východních mistrů, se scénami roztomile absurdními i s těmi, ve kterých projeví odvaha a ryzí přátelství bez ohledu na barvu uniformy. (s.Predseda)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (265)

yenn 

všechny recenze uživatele

Za krásného hudebního doprovodu Joe Hisaišiho vypráví Welkeom tu Dongmakgol o malé korejské horské vesničce, kam dolehne válka mezi severem a jihem. Zprvu jen v podobě několika vojáků obou tří znepřátelených stran a jejich nepříliš dobrovolná návštěva bude nervózní i vtipná, popcornová a občas lehce šílená (scéna s divokým prasetem). Později přitáhne i větší kalibr, který zasadí vesnici facku a přinese v podstatě tu největší šílenost. Byť tedy film není pouze veselý, přesto (proto?) je krásně idealistický a milý. Místy by sice neuškodilo vymést trochu patosu, ale celkově si dílo od mě ***** zaslouží. Btw: vesnická cvočka je opravdu roztomilá. ()

poz3n 

všechny recenze uživatele

Ač musim říct, že konec mi trochu zklamal tim jak byl roztahanej, tak nemůžu jinak než za 5, protože málokdy film přináší tak protichůdný a zároveň silný emoce jako právě tenhle ten. U scény s kancem jsem se málem podělal smíchy a u těch smutnejch mi to trhalo srdce. Jižní Korea je zřejmě v nějaký jiný emocionální dimenzi, protože jinak nechápu, kde se to v těch lidech tam bere. ()

Reklama

Mikah 

všechny recenze uživatele

Válečné filmy nijak nevyhledávám, proto jsem se tomuto filmu docela dlouho vyhýbala s tím, že mi stejně nic neuteče. Ale to jsem se mýlila. Mohu říci, že z těch mála mnou viděných válečných filmů se Welkeom tu Dongmakgol řadí mezi nejlepší. Několik vojáků z armád znepřátelených zemí se společně dostanou do vesnice plné příjemných a veselých lidí, co nemají ani ponětí o tom, že nějaká válka vůbec probíhá. Kolem je nádherná příroda a kouzelná atmosféra. A ve společnosti přátelských vesničanek a vesničanů, jež jejich nesmyslné spory nechápou, pookřejí i vojáci a pochopí, že není třeba se navzájem podezírat jen kvůli své příslušnosti k Jižní či Severní Koreji. Je to velmi pozitivní a hřejivý film. ()

kitano 

všechny recenze uživatele

Absurdnost vojny nebola hadam este nikdy zobrazena hravejsim sposobom. Vaznost temy tento film ani v najmensom nepodcenuje, ale zaroven sa drzi hesla "zabava nadovsetko". Groteskny stret dvoch znepriatelenych stran za ucasti prostych ludi, ktori nerozumeju slovu vojna, je doslova krutym vysmechom vojny a zdrojom mnohych zabavnych a originalnych scen. Casto krat som si pri filme povedal "tak toto som este nevidel". A veru niektore pasaze ako napr "sekundarny mod granatu", alebo "utok napajedeneho divocaka", nemaju konkurenciu. Co ma trochu zamerzelo je koniec filmu. Sice bol skvelo natoceny a dobre so sa bavil, ale bol az prilis uleteny na to, aby drzal pohromade so zbytkom filmu, ktory ma tak krasnu humorno-vaznu atmosferu. (8.9/10) ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Korea je nádherná země, uvědomuji si to u každého jejího filmu, třebaže válečného. Rozdělení země je i po tolika letech stále aktuální a tak režiséři točí stále nové a nové fimy - často válečné. Tenhle se ale výrazně odlišuje. Samozřejmě je to asijský film a tak se neobejde bez zpomalených scén, afektovaného přehrávání (typické asijské grimasy a poulení očí)... Na to si ale divák už mohl po řadě filmů zvyknout. Jejich kinematografie je jiná i když se stále více přibližuje západním trendům. Zároveň je to ale film velmi poetický a nutí k zamyšlení. Té komediálnosti tam mnoho nehledejte a vtipné momenty spočítáte na prstech jedné ruky... Jeho hlavní váha je v té protiválečné myšlence. U Korei, kde proti sobě v době konfliktu stáli lidé té samé země to platí dvojnásob. Ta absurdita tohoto válečného konfliktu očima normálních lidí a pár vojáků (jehož příčiny a důvody jsou ovšem mnohem hlubší) z filmu přímo čiší. Odpouštím tudíž všechno nereálné a že tam toho bylo, odpouštím i tu závěrečnou zbytečně akční půlhodinku (ač jako fanda do letadel bych měl být nadšen) a dávám 4 hvězdy. Za tu myšlenku, za to ztvárnění a za krásnou hudbu za tu smyšlenou vesničku Dongmakgol, kterou bych však chtěl vidět na vlastní oči. * * * * ()

Galerie (15)

Zajímavosti (2)

  • Vesnice jménem Dongmakgol skutečně existuje. Nachází se poblíž města Čečchon v jihokorejské provincii Severní Čchungčchong. (Bernhardiner)
  • Původním autorem celého koncepčního námětu je erudovaný a dobře známý jihokorejský filmový, varietní, ale i televizní a rozhlasový tvůrce, Jin Jang. Ten byl v roce 2002 natolik uchvácen krátkometrážním snímkem nazvaným My Nike, až se rozhodl oslovit jeho tvůrce, jihokorejského režiséra Kwang-hyeon Parka, jemuž posléze svěřil dokonce i svůj vlastní projekt, Welcome to Dongmakgol. A dokonce jen komplexní vyhotovení celého scénáře zabralo trojici jeho tvůrců celých osmnáct měsíců. Snímek byl původně kalkulován jen do rozpočtu celých čtyř biliónů korejských wonů, jak se ale nakonec ukázalo, vše bylo docela jinak, a posléze kritiky i samotnými diváky velmi dobře přijatý a oceňovaný snímek malé nezávislé filmové produkční společnosti Film It Suda stál dvakrát tolik. Tržby a rovněž i malá výpomoc externích investorů vše ale včas zachránili. A víte, jak vznikla spolupráce mezi celým tímto projektem se všemi jeho členy a japonským hudebním skladatelem Džó Hisaišim? Totiž, poměrně jednoduše... Protože byl režisér snímku, Kwang-hyeon Park, skladatelovým velkým obdivovatelem již od dob vydání dnes již kultovní animované série Future Boy Conan z roku 1978, napsal mu pocitově velmi intimní a osobně motivovaný dopis, který japonského skladatele přesvědčil, aby právě pro tento snímek vyprodukoval svůj hudební doprovod, a ten byl shodou okolností vůbec prvním jihokorejským, k němuž hudbu kdy zpracovával. (Conspi)

Reklama

Reklama