Welkeom tu Dongmakgol

Ten film je velmi příjemný, a to je vše. Byť jsem nedávno nadával na přehnanou eklektičnost Korejskeho filmu The Host (i s tím, že šlo o tvůrčí záměr), zde naopak se žánry slily do takového nerozlišitelného tklivě humorného příběhu, dostatečně bizarního ale přitom "hluboce lidského", až jsem si vzpomněl na mnohé nešvary českého filmu (bez té bizarnosti a s tím, že to bych tomuto snímku přece jen křivdil) (25.07.2007)

Když si člověk přečte uvedené žánry filmu, může se cítit lehce zmaten, o to víc jsem se cítila při jeho sledování. (Dalo by se říct, že film se postupně dostane k výše uvedeným čirou náhodou ve stejném pořadí, jakým jsou napsány). Najednou se směju lovu na divočáka, soupeření znepřátelených Korejců, naivně nevinným obyvatelům a pak už se jen nachytám, jak se naprosto připitoměle (stejně jako bláznivá dívka z vesnice) usmívám u čerstvě vypukaného popcornu. Potom to ale přijde, drama s válečným laděním a já cítím vlhké oči a ještě hodnou chvíli marně doufám, že bomby dopadnou všude, jen ne na stojící hrdiny… Mé oko, ucho i srdce jsou při této scéně mimo standardní prožívání filmu. (18.10.2008)

Neskutočne krásny poeticky film o tom, aká je vojna nezmyselná. Dve znepriatelené skupiny sú proste zhodou okolnosti donútené spolu vychádzať až postupne zisťujú, že keby nebolo tích blbcov na vysokých miestach, tak nemajú dôvod sa nenávidieť. Téma ktorá už bola viackrát spracovaná, ale v tejto verzii mi prišla najdokonalejšie podaná. Každá jedna postava a každá príhoda, ktorú spolu postavy zažijú ma neskutočne bavila. A k tomu tu máme perfektne vybalancovaný záver. Ani nie happy end ani nie tragédia. Proste niečo medzi tým. Jedná sa o ten typ filmu u ktorého by som kľudne prijal aj dvojnásobnú stopáž a mám chuť si ho neustále púšťať dookola. (09.01.2009)

Jak to ti asiaté dělají? Jak dokáží vyrobit vizuálně vytříbený film se zajímavým dějem, neuvěřitelně vtipnými scénami, morálním ponaučením pro budoucí generace, upozorněním na přetrvávající problémy a namíchat to tak, že po celou dobu se ani chvíli nenudíte? A hlavně, že několik dní po shlédnutí musíte na ten film neustále myslet? (25.02.2010)

Když jsem poprvé viděl plakát, řikal jsem si, že půjde o nějakou romantiku, kdy si holka vybírá mezi Jihokorejským a Severokorejským vojákem. Avšak Po shlédnutí tohoto filmu jsem byl velmi mile překvapen. Jak vše dokonale hrálo, ať už se jednalo o příběh, efekty, barvy (barevnost okolí se mi moc líbila a nějak to zlehčovalo ten žánr válečný) či další věci, vše mělo svůj řád, který tento film vyzdvihl k nejlepším shlédnutým filmům, které jsem měl tu čest vidět. Příběh o normálních vojácích, kteří se stanou hrdiny, alespoň ve svých srdcích, o přátelství, které se může vyvinout v jakékoliv době a za jakýchkoliv okolností a hlavně nevědomost, proč vlastně lidé válčí s lidmi a dokonce i s vlastním národem a jak to vlastně vůbec začalo. Ani si nedokážu vybavit nějaký film, s kterým bych to mohl srovnat. Krásný film s krásným, ale smutným koncem. 95% (27.01.2010)