Anna a vlci

Myslím si, že väčšina španielských a mexických povojnových filmov - hlavne tých čo sa snažili rozprávať o veciach, bez toho aby o nich doslovne rozprávali, sú až priveľmi mimo mňa, hlavne vďaka určitej politickej angažovanosti a tiež používaniu metafory pre objasnenie svojich názorov. Ono pravdou asi je, že je to dôležitá vec, keď sa jedná o autorský film, zaujať nejaký postoj a v tomto prípade by som Saurovi len krivdil. Príbeh totiž nie je zlý a názor sa dotýka len čisto môjho subjektívneho postoja. Chaplinová je rozhodne veľmi zaujímavá - jedná sa pre mňa o prvý film, kde som ju mal možnosť vidieť a celkovo aj miesto do ktorého je príbeh zasadený je po všetkých stránkach veľmi inteligentne zobrazený. Poukazuje to na izolovanosť v ktorej sa dokážu živit na ľudskej hlúposti všetky veľké spoločenské neduhy ako je sexuálna posadnutosť, politická angažovanosť až snaha o vlastný totalitný režim a v neposlednom rade duchovenstvo a náboženstvo. Príbeh odkrýva zákerné machinácie vo vnútri malého spoločenstva a podáva len malé návody k tomu aby sme mohli prísť ku koncu skôr ako hlavná hrdinka. Ten je mimochodom - výborne spravený a skvelo podporuje myšlienku filmu ak teda pristúpime na danú metaforu. Pre mňa ale vec, ktorú si už nikdy nepozriem. (14.05.2013)

Můj první Saura (konečně). A obávám se, že na dlouhou dobu i poslední, protože pokud je zbytek jeho filmů stejně čitelný jako tenhle, pak si s ním nebudu moc rozumět. Já si dlouho myslel, že to bude psychologický thriller, hledat v tom podobenství mě napadlo až po hodině filmu a to, co jsem z toho nakonec vyčetl, byl jen jednoduchý obrys moci a přetvářky, který buď je opravdu tak bolestně jednoduchý jak se zdá, nebo mi jen uniká spousta odkazů a symbolů na Francovu vládu, o které toho moc nevím, takže to ani nemůžu úplně pochopit. A druhá možnost mi přijde pravděpodobnější. Saura to ani neulehčuje, točí to je pro zvaně a na ostatní kašle. To mi nevadí, mám režiséry s tímto přístupem docela rád, ale nedokážu si oblíbit takového, který točí o něčem, čemu nerozumím. Je to moje chyba, ne Saurova, ale stejně to nedokážu hodnotit jinak, když je dost jasné dopředu, kam se to celé vyvrbí - a s čtením coby podobenství je to jasné hned. Takže je to celé v základu dost průhledné a nevýrazné (byť s poutavou atmosférou, aspoň do určité chvíle), ale nejspíš propracované tam, kde to nevidím. Míjí mě to a klidně budu upřímný a dám jen tři hvězdy, i když tam (snad!) je mnohem víc. Tohle nade mnou vyhrálo. 3* (04.12.2023)

Snímek je alegorií na diktátorskou vládu generála Franca. Je ale velmi složité číst mezi řádky, protože zpráva, která se v nich ukrývá, už poněkud vybledla. Pro nynější mladou generaci je to více než obtížné, protože si sedmdesátá léta minulého století nepamatuje a v současnosti se o nich už nemluví. Španělsko je teď jinou zemí a ten, kdo informace vyloženě nevyhledává, asi těžko pochopí, o čem film „Anna a vlci“ je. Ale i bez jakékoli znalosti jde o zajímavou podívanou. Je ale škoda, aby film ztratil svůj význam, proto je lepší si před zhlédnutím filmu nastudovat co nejvíce, protože jinak utrpení Anny vyzní naprázdno a budete mít pocit, že se díváte pouze na to, jak to chodí „u blbých na dvorku“. (09.03.2010)

Dráma sa tu mieša občas až s bláznivou komédiou. Zo začiatku hádate, ktorý že je ten erotoman a máte pocit, že ním musia byť všetci traja bratia. Situácia sa ale rýchlo ukáže v pravom svetle. Kto z troch bratov z toho vyjde najhoršie, uvidíte na konci a myslím, že aj určité odstupňovanie ich šialenosti hovorí o hierarchii záverečnej hrôzy, akých je schopná cirkev, armáda a nadržaný mačo. Samozrejme symbolicky. Na Anne a vlkoch je chvályhodné, že ju ani nemusíte čítať ako synekdochu španielskej spoločnosti a aj tak vám veľa ponúkne. Možno to ale chcelo ešte trochu viac bláznivej babičky! (03.05.2016)

Metafora na španělskou diktaturu mi unikla, zato jsem však viděl zdařilé karikatury tří mužských archetypů. Všichni tři bratři jsou jen parodií toho, čím touží být. Překážkou jim jsou hluboce zakořeněné komplexy, jež se snaží pokrytecky zakrýt, ty však postupně vyplavou na povrch a jsou kompenzovány různými formami agrese vůči Anně. Saura si se svými hrdiny pohrál a vytvořil vskutku nezáviděníhodné postavy. Rádobymacho bez autority, milovník bez charismatu, či pokrytecký duchovní jsou propracování do hloubky, do níž pronikáme, díky režisérem vytvořeným symbolům. Marná touha pro autoritě ,například, je skvěle ilustrována sbírkou uniforem. Dějiště, izolované sídlo uprostřed ničeho, navíc vytváří až mystickou surrealistickou atmosféru. Jedná se o zdařilé dílo, není to však tak strhující zážitek, abych mohl dát plý počet. (27.04.2009)