Der letzte Zug
The Last Train
Posledný vlak
Scénář:
Stephen GlantzKamera:
Joseph VilsmaierHudba:
Chris HeyneHrají:
Gedeon Burkhard, Lale Yavas, Lena Beyerling, Sibel Kekilli, Roman Roth, Brigitte Grothum, Hans-Jürgen Silbermann, Sharon Brauner, Juraj Kukura (více)Obsahy(2)
Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (185)
Hodně výborných scén a vysoký potenciál. Jen škoda, že to neměl pod palcem režisér kalibru Franka Darabonta nebo někoho, kdo umí točit psychózní filmy na malém prostoru. Z tohoto filmu mohl být nejlepší evropský koprodukční film o holocaustu. Mohl, ale není. Přesto chválím herce a nekompromisnost (žádné nadržování sympatickým postavám zde nečekejte), jen škoda, že to nemá propracovanější děj a hlavně zručnějšího filmaře na režisérské lavičce. I tak je to ale film, který stojí za zhlédnutí (v originále) a na ty čtyři hvězdy to těsně vyjde. 70% ()
Nedávno zesnulá Dana Vávrová natočila se svým mužem Josephem Vilsmaierem emočně vypjatý pohled na transport berlínský Židů do nechvalně proslulé Osvětimi. Stísněné prostory vagónu, ve kterém se mísí trýzněné osudy a kolem se vedle lhostejnosti objevuje to nejhorší zlo lidskosti. Snímek, který vidí efektivitu ne ve zběsile pálících náccích, ale v žebrání o trochu vody, je citlivou sondou, která ale místy trpí neinvenčním projevem. Natěsnanou skupinku zubožených lidí snímá ruční kamera, ta je výborná zrovna jako hudba, takže obé spolu s vesměs nadprůměrnými hereckými výkony nechávají zapomenout na ty nánosy patosu a kýče. ()
Poslední vlak postrádá to podstatné - přirozenost. Chybí ta správná člověčina, která dokáže chytit za srdce, zato je tu přehršle prázdných gest. Naprázdno vychází snaha využít židovské anekdoty či použití retrospektivy. Kladu si otázku, zda je to tím, že od války uběhlo už tolik času. Filmy točené po válce měly tu výhodu, že jí většina tvůrců sama zažila. Tady je rozdíl asi tak velký jako mezi Rebely a filmy ze šedesátých let. Výsledek působí uměle. Za zmínku stojí vynikající herecký výkon Niny Divíškové. ()
Kolovrátkové celuloidové utrpení. Dvě situace opakované 125 minut tisíckrát dokola. Ve scénáři najdete jenom věty "miluju tě" "to víš že tě miluju" a "nikdy tě neopustim". Do toho všeho ty debilní nesmyslný flashbacky. Sorry, ale tohle nikdy víc. Navíc bych něco takovýho čekal spíš na Primě v sobotu ve čtyři odpoledne, než v kině. ()
Ze šťastných a usměvavých lidí se během dvou hodin stanou vyhladovělé a zoufalé trosky na pokraji šílenství. Poslední vlak má hodně silných momentů, ale ke konci jsem měl pocit, že z dané látky mohly tvůrci vytěžit ještě víc. Za bezchybné výkony (a to i u Burkharda nebo Kotka) a působivý příběh, tvůrcům prominete i sem tam nějaké to klišé či hluché místo. Takhle nízké hodnocení opravdu nechápu. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (10)
- Když na nádraží v Berlíně zpanikaří jedna z žen, začne zpívat píseň považovanou za hymnu přeživších holocaustu, a to "Zog Nit Keynmol", známou taktéž jako "Partinazer Lid". Jedná se ovšem o píseň z jazyka jidiš, kterým němečtí Židové zásadně nehovořili a tuto píseň by v té době těžko mohli znát. (hansel97)
- Záběry, které ukazují přijíždějící vlak do KL Auschwitz-Birkenau (Březinka), jsou ve skutečnosti obrácené, tj. vlak jede směrem od táborové brány. Druhá kolej ve skutečnosti neexistuje, rozmístění kolejí uvnitř tábora taktéž neodpovídá (jsou tři a vlevo při pohledu z tábora k bráně). (Zilin)
- Během natáčení spadl spolurežisér Joseph Vilsmaier z plošiny ve výšce tří metrů, kvůli této nehodě musel být hospitalizován se středně těžkými zraněními. (hansel97)
Související novinky
Největší námořní tragedie ve filmu
Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (více)
Reklama