Reklama

Reklama

Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (185)

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Silný a emotivní zážitek to rozhodně je, ale jakými postupy jej tvůrci docilují? Citové vydírání, kýčovité flashbacky, hollywoodská melodramata. Jen několik postav, jako například malá dívka a dvě matky jsou psychologicky dobře vykreslené a několik okamžiků je opravdu drásavých a nepříjemných. To však stačí jen na mírný nadprůměr. ()

Diamant 

všechny recenze uživatele

Veľmi silný a presvedčivý film o poslednom transporte z Berlína do Osvienčimu. Hrôzy, na ktoré by ľudstvo nikdy nemalo zabudnúť, aby sa už nikdy neopakovali! Cez množstvo zla sa vo filme na povrch prediera aj dobro, ktoré sa objavuje aj medzi nemeckými vojakmi. Nie všetci totiž prestali byť ľuďmi... ODPORÚČANÁ PRÍSTUPNOSŤ: Od 15 rokov. ()

Reklama

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Rozporuplné dojmy. Na jednu stranu syrovost a živočišnost některých scén (ca 90% děje se odehrává uvnitř vagónu), na stranu druhou film totálně zabíjejí všelijaká otřepaná melodramatická klišé (hovory otce a matky s jejich protivně rozumnou malou velkou dcerkou, různé flashbacky, nesnesitelná postava "baviče"), nebo hodně nereálná scéna konfliktu prostých wehrmachťáků s vlakovými dozorci z řad SS kvůli trpícím Židům ve vlaku (ano, všichni Němci nebyli antisemiti a sadisti, díky za polopatickou vysvětlenou). Nespornou působivost snímku rovněž hodně snižuje fakt, že se jedná o scénáristickou fikci (i když založenou na reálných historických událostech a i když se jistě podobné hrůzy v podobných vlacích odehrávaly). Ani česko-slovenské herecké xichty filmu na důvěryhodnosti nepřidávají a účast jisté turecké flundry v roli židovské dívky je přímo urážka obětí i dobrého vkusu. Ale zase třeba Kukuru jsem viděl rád, to přiznávám. Takže hodnotím průměrně. A pořád je to lepší, než kýčařský prasopes Špílberg. ()

Philippa 

všechny recenze uživatele

Všechny příběhy o Židech z války jsou velmi silné. Kam až dokázali němci zajít, na jakou úroveň lidského bytí Židy dokázali dostat, zda to je vůbec ještě úroveň slučující se životem.... Poslední vlak - drama v našlapaném dobytčáku, bez vody, jídla....Naprosto chápu, že ti co zažili holocaust se nikdy nevzpamatovali a tuto traumatickou zátěž si ještě dlouho ponesou nejen oni sami, ale další jejich generace. Je dobře točit tyto příběhy, je dobře nezapomenout a vzít si ponaučení, aby snad jednou až nastoupíme na náš poslední vlak, jsme nebyli překvapeni.... ()

sheldonka. 

všechny recenze uživatele

Nedokážu si představit, jak se asi lidé ve vlacích, které směřovali do Osvětimi cítili. Vůbec se nedivím, že se někteří při převozu zbláznili. Podmínky ve kterých strávili několik dní museli být otřesné. A to pro ně ještě nebylo to nejhorší .. pravá hrůza je teprve čekala, za branou Osvětimi. Nepopsatelně mně zamrazilo, když zbytek Židů vystoupil na "konečné stanici" právě v Osvětimi. Uvědomila jsem si, že právě tam jsem stála. Tudy jsem se procházela. Opravdu nepopsatelný pocit .. Jinak film Poslední vlak mě hodně zaujal, protože Vám ukáže čistou pravdu o tom že peklo nezačínalo až v koncentračním táboře, ale mnohem dřív. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (10)

  • Záběry, které ukazují přijíždějící vlak do KL Auschwitz-Birkenau (Březinka), jsou ve skutečnosti obrácené, tj. vlak jede směrem od táborové brány. Druhá kolej ve skutečnosti neexistuje, rozmístění kolejí uvnitř tábora taktéž neodpovídá (jsou tři a vlevo při pohledu z tábora k bráně). (Zilin)
  • Filmovalo se v bývalém koncentračním táboře Auswitz - Birkenau, a v obcích Krupá a Chrášťany. (M.B)
  • Když na nádraží v Berlíně zpanikaří jedna z žen, začne zpívat píseň považovanou za hymnu přeživších holocaustu, a to "Zog Nit Keynmol", známou taktéž jako "Partinazer Lid". Jedná se ovšem o píseň z jazyka jidiš, kterým němečtí Židové zásadně nehovořili a tuto píseň by v té době těžko mohli znát. (hansel97)

Související novinky

Největší námořní tragedie ve filmu

Největší námořní tragedie ve filmu

25.01.2007

Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (více)

Reklama

Reklama