Reklama

Reklama

Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (185)

ypres.bass 

všechny recenze uživatele

Člověk může být sebesilnější, největší sílu však získá když se spojí síla fyzická se silou vnitřní a to ještě posílené touhou žít. Ano touha žít je to vočom tenhle film je. Touha žít a přežít. Ta touha, když ne sebe, zachránit a darovat život alespoň svým blízkým. Škoda jen, občasných hluchých a vlekoucích se míst. 3-4* ()

Forsberg11 

všechny recenze uživatele

Posledný vlak určite nepatrí medzi najkvalitnejšie filmové diela a určite nie je ani remeselne vychytaný, No jednoznačne je to film, ktorý na mňa dokonale emočne zapôsobil. Už dlho som nemal pri filme podobné pocity. Doslova som s tými úbožiakmi prežíval neskutočnú cestu smrti, ktorá bola ale len malou dávkou toho, čo ich čakalo na jej konci. O záležitosti okolo Druhej svetovej vojny a špeciálne holocaustu sa dosť intenzívne zaujímam a tak som rád, že film neslúži len ako dráma, ale aj ako zaujímavý hraný dokument, akých určite veľa nie je. Pravdou však ostáva že skutočné utrpenie ľudí v dobytčích vagónoch bolo ešte oveľa väčšie, ale to sa zrejme nikomu nikdy zfilmovať nepodarí. Herci slušní, hlavne Gedeon Burkhard po Tarantinových Bastardoch opäť v roli žida skvelý. Potešili aj naši Juraj Kukura a Csongor Kassai (SPOILER ani jeden sa do cieľa nedostal). ()

Reklama

KoleckoR 

všechny recenze uživatele

Film se odehrává prakticky v jednom vagóně, kde se setkají osudy neznámých lidí při deportaci do Osvětimi. Mísí se ze vzpomínek na předešlý život, postupným umíraním "spolucestujících", nenáviděnými esesáky, marnými pokusy o útěk. Film se snaží zaútočit na city a ukázet peklo (nebo to teprve přijde?) ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Krásnou a slunečnou letní krajinou roku 1943 uhání směrem kamsi k východu vlak. Supící lokomotiva chrlí z komínu oblaka kouře a páry a za sebou táhne jeden osobní vagon a řadu krytých nákladních tzv. dobytčáků. Vnější až idilický pohled je v ostrém kontrastu s výjevy, které se odehrávají uvnitř nákladních vagónů. Po vyjetí z Berlína je vlak už několikátým dnem na cestě. Vagony jsou narvané k prasknutí německými Židy - obyvateli Berlína. Byl to dárek Hitlerovi k jeho narozeninám - Berlín zbavený veškerých Židů. Několik dnů jízdy již setřelo všechny společenské rozdíly mezi jednotlivými lidmi. Hlad a hlavně žízeň pod rozpálenou střechou dobytčáků je nesnesitelná. Také zápach, který se line z kýble coby sociálního zařízení, které pro tolik lidí zoufale nestačí. V každém z vozů se navíc kupí mrtví. Ty, které zabili střážní, ti kteří již neměli sil, nebo si život raději sami vzali. Jako na každém malém prostoru ve vypjatých situcích se i zde v každém z vozů tříbií charaktery. Našli se zde lidé stateční, odvážní i zbabělci. Řada z nich si uvědomovala kam vlak jede a co přeživší této strašné cesty čeká. Vždyť už jen způsob dopravy a chování strážných vypovídalo za vše. Pro některé tak bylo vysvobozením šílenství nebo tichá milosrdná smrt z vyčerpání ve spánku cestou... ---- Do tohohle filmu se mi nechtělo. O holocaustu toho vím tolik, že už mi to stačí. Měl jsem v rodině lidi co jej zažili a právě proto že vím, neměl jsem chuť sledovat to šilené utrpení, tu dehumanizaci lidí, kteří ještě pár let před tím než si museli našít na šaty židovskou hvězdu byli přáteli, sousedy, ctěnými lékaři, váženými umělci atd... Ale tenhle válečný film mi prostě chyběl v seznamu viděných a když na něj nedávno v jedné diskusi přišla řeč, řekl jsem si, že nastal čas jít do něj. Velmi potěšila účast našich herců, byť bych přál pánům hercům např. jako je Csongor Kassai aby jim nedávali stále jen role Židů. Je zajímavé, že Hybnera jsem tam vůbec nezaregistroval. Já tedy nevím jak ostatní a jak to mohlo někomu připadat špatně natočené nebo nudné... Podle mně ten kdo to točil velmi věrně ztvárnil to co se dělo ve vagonech všech těch vlaků z Maďarska, Polska, Slovenska, Francie, Holandska, Německa atd... kde si germán ,,čistil'' a arizoval svůj nový prostor. Šílené příběhy rodin, vyděšených lidí, umírajících kojenců atd... To vše ve filmu je. Nikdo nic nezakrýval tak je dnes v ultrakorektním přiblblém světě zvykem, nikdo nic nezamlčoval. Film měl ukázat hrůzy a brutalitu a perfektně splnil svůj účel. Když pak vlak projede branou Osvětimi, kde ,,sněží'' na nástupiště popel z krematorií, nepotřebuje divák znalý věcí už nic více vidět. Ví, že ti co přežili cestu mají jen malou šanci přežít otrockou dřinu pokud je ovšem postavili na tu správnou stranu, co znamenala žít a ne cestu do sprch... Tohle byl velmi silný zážitek (a to člověk vlastně sledoval dění uvnitř jediného vagonu) a velmi věrně zpracovaná látka. Dávám za 5 doušků vody. * * * * * ()

Reiniš 

všechny recenze uživatele

Ze šťastných a usměvavých lidí se během dvou hodin stanou vyhladovělé a zoufalé trosky na pokraji šílenství. Poslední vlak má hodně silných momentů, ale ke konci jsem měl pocit, že z dané látky mohly tvůrci vytěžit ještě víc. Za bezchybné výkony (a to i u Burkharda nebo Kotka) a působivý příběh, tvůrcům prominete i sem tam nějaké to klišé či hluché místo. Takhle nízké hodnocení opravdu nechápu. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (10)

  • Ve filmu byla použita lokomotiva řady 555, tzv "Němka". (Indy_Brabino)
  • Filmovalo se v bývalém koncentračním táboře Auswitz - Birkenau, a v obcích Krupá a Chrášťany. (M.B)
  • Když na nádraží v Berlíně zpanikaří jedna z žen, začne zpívat píseň považovanou za hymnu přeživších holocaustu, a to "Zog Nit Keynmol", známou taktéž jako "Partinazer Lid". Jedná se ovšem o píseň z jazyka jidiš, kterým němečtí Židové zásadně nehovořili a tuto píseň by v té době těžko mohli znát. (hansel97)

Související novinky

Největší námořní tragedie ve filmu

Největší námořní tragedie ve filmu

25.01.2007

Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (více)

Reklama

Reklama