Smutek paní Šnajderové

Měl jsem možnost vidět předpremiéru filmu, který se dle oficiálního textu distributora snaží působit sofistikovaně co do vyprávěcí struktury, ale poslední věta ("Tehdy se Leke Seriani vrací do Čech už jako renomovaný albánský filmař a vydává se po stopách svých vzpomínek i osudové lásky.") je lež a nic banálnějšího a hloupějšího byste těžko pohledali._____ Těšil jsem se na autotématický film, přičemž by se toho dalo vytěžit z námětu tolik - hlavní hrdinové filmaři natáčející dokument o výrobě silného socialistického stroje motorky ukazují strojovost a umělost systému a tím i filmu a jeho výroby jako takového. Jenže SMUTEK PANÍ ŠNAJDROVÉ natočil jako svou autobiografii albánský filmař, v 60. letech student FAMU, který je "albánským Menzelem" - váženým, staromilským a bohužel žijícím._____ Problém je, že klasický styl a celková čistota vyprávění i stylu působí jako vzpomínka na krásnou tvář socializmu. Neustálé mentorování a deklamativnost dialogů, otravnost hudby jak z červené knihovny či německého fekálního porna, televizní záběrování a střih s výkony ve zcela jiných polohách a KATASTROFÁLNĚ nezvládnutými post-synchrony dávají upomenout na zlo formátu OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE._____ Zaslouží si film, na kterém je nejlepší Bára "oceňuji, že nestrká kozy do kamery" Štepánová jednu hvězdičku, když je to na 10%? Ne, a vyhněte se tomu ZLU velkým obloukem. Zvlášť když jde do kin povedená žanrovka (nečekal jsem, že to kdy řeknu u Hřebejkova filmu!) U MĚ DOBRÝ. (17.05.2008)

Filmařům se podařilo vytvořit atmosféru 60. let, děj je zasazen do krásného prostředí, i tak ale film působí spíš jako studentský a některé dialogy jak z besídky. Herecky to táhne především Nik Xhelilaj, který působí přirozeně a je prostě takovej sympaťák, že by mu prošel i sebevětší průser. Nedá se říct, že by byl konec smutný, tehdejší doba prostě byla taková. (07.03.2020)

,, To budou mít soudruzi v Albánii radost! '' - Ehm. Smutek paní Šnajdrové je takový správný albánský shishqebab. Prostě karbanátek ze všeho a navíc s českým knedlíkem a italským protlakem z rajčat... Težko zážitek z něj popisovat. V jednotlivých kouscích by mohl být o dobrým filmem, ale jako celek je to přeplácané. Leckdo tu ohrnuje nos nad zpracovánám šedesátých let. Nebyl bych tak přísný, tu dobu a prostředí jsem z filmu cítil mnohem více než z nekonečného seriálu Vyprávěj nebo Renčových syntetických Rebelů.. Navíc vše se odehrává na mých oblíbených místech u řeky Sázavy, takže tu možná svoji roli hrála i nostalgie a vzpomínky... Méně už byl byl uvěřitelný soudruh Töpfer a hlavně úvodní trio filmařů s albánským kameramanem v čele (tomu ještě navíc nebylo ani pořádně rozumnět). V hotelu mne iritovala Štěpánová, ale ta nepřekvapila, protože její neherectví je už standardem. Krásná a smutná Aňa (krásná jako vždy) filmem zvolna proplula a měla dostat mnohem větší prostor. I tu trochu využila k tomu aby i bez rozsáhlých dialogů diváka přesvědčila o svém smutku ze zbabraného života s příslušníkem VB. Hraběte Šternberka si střihl sám Korádo Katány - Michele Placido! Chápu, že režisér chtěl filmem něco říci a dokonce i to, že se snažil vypořádat se svými niternými pocity a vzpomínkymi na dobu studiií na FAMU. Nasazení herců, dialogy, hlavní zápletka.. to vše drží pohromadě jen ta kupa nostalgie. Věřím, že v určitém rozpoložení může film i více zaujmout. Pro běžného diváka bude ale asi hůře stravitelný. Dávám dvě cíky negativu. * * (30.01.2014)

Rebelove na chmelu po albánsku a vůbec ne tak špatně, jak se zdá z místního hodnocení. Politické pozadí je velmi důležité, romantická linka nakonec důležitější. Žánrová roztříštěnost je značná, začínáme letním filmem o studentech na břehu Sázavy, soudružsky pokračujeme v kanceláři ředitele továrny, dáme si tam sauničku s pěticí Rychlých šípek jak v remaku tichých jiter a pak už přesouváme pozornost na nešťastnou policajtskou paničku. Tentokrát mě ale ani Aňa moc neštvala, Bára Štěpánová vyloženě v milé roli, a Nik Xhelilaj jako velký sympaťák, který by Jana Revaie s klidem strčil do kapsy a Zuzku utáhl na nudli. Léto, Sázava, studenti, Corrado Cattani nadabovaný Kanyzou, pěkné spolužačky, já byl spokojen. (09.11.2015)

Sejde se ve Šternberku komisař Cattani (nadabovaný Kanyzou) a nejnovější Vinetou, kterého se snaží dostat do postele Geislerová ... to není začátek vtipu, ale český dobový film pod taktovkou albánského režiséra, který zfilmoval své vzpomínky, když jako student FAMU natáčel film Eso (studentský film) (1961). Léto 61, sluníčko, Sázava, pár nahých děvčat, pár soudruhů  a hlavně minimálně do poloviny totální nuda. Výsledek bez šťávy, navíc nepřirozené herecké výkony. Od poloviny trochu něco, co může místy sahat na tři hvězdy, ale spíše promarněný potenciál. (24.12.2022)