Grandhotel

Díky traileru jsem film vypustila z hlavy:), ale poté, co běžel na hbo a nic jiného na programu nebylo, jsem se odhodlala a dokonce neusla. Žádný převrat v české kinematografii se nekoná, ale pár lepších okamžiků jsem zaznamenala. Hlavně oceňuji výborně typizované postavy, samozřejmě nejlepší je Taclík coby zarytý Liberečák:), dále ale i Zábranská, která je klasickou ukázkou ženské pomstychtivosti, jakmile se jí nedostává toho, co chce. Na druhu stranu ale drží se svou kamrádkou, která se stala sokyní..."Kam to bude?" "To je jedno." "Tak Varšava. 830 korun." (27.05.2008)

Dulava na ránu ale docela jsem mu roli věřil, Tacík hrající jak Liška celkem překvapil, Issová odvedla svůj standard a prsa má fakt pěkný, Mrkvička nevýrazný. Další z řady zahořklých a trpkých komedií na kterou chvíli po její shlédnutí zapomenete a téměř nic si z ní neodnesete. Dialogy jsou místy opravdu těžko stravitelné a prkenné, stejně tak nic neříkající prdloušské charaktery, ze samotného námětu šlo možná vytěžit víc, ale on byl tak špatný že se na něm mnoho stavět fakt nedalo. Nuda, tohle se Ondříčkovi moc nepovedlo. Hudba a Issová za dva puntíky a chtěl jsem dát jednoho fleka i za kameru ale zas takový zázrak to nebyl.. (10.10.2010)

Co tohle jako prostě mělo bejt? Nebo proč to mělo bejt? Reichenberg, Ještěd, nebe, mraky, ženy, happy life a sympatický magor s počasím, co opustí Liberec jedině po větru – to všechno bych jako prostě bral. Ale nesmělo by to být jako prostě v rámci podbízivé hloupé prázdnoty. Pěkné obrázky, občas hezký nebo vtipný moment uprostřed bleděmodré nudy, to jako prostě nezabírá. Hezoučky natočený dementní scénář nebo chytře bláznivý, ale prázdně natočený scénář? To jako prostě neumím posoudit. Za závěr bych možná měl přidat hvězdičku – tím nemyslím sladkou Ameriku, ale návrat do Reichenbergu spojený se slavným přeletěním cedule Liberec, Iljino „miluji tě Fleischmane“ a jako prostě ten finální pohled na hory. Ale jako prostě nepřidám. (Mimochodem, oficiální text distributora: "...v městečku na česko-německo-polských hranicích..." - co vy na to, Liberčíci?) (06.09.2011)

Kdybych nečetl krásnou Rudišovu knížku, tak bych Grandhotel asi nerozdýchal. Těžko bych chápal podivné postavy, jejich záhadné motivace a ještě divnější činy. Atmosféru ani smysl vyprávění se opravdu vystihnout nepodařilo (třeba Mrkvičkova postava v rámci filmového příběhu úplně postrádá opodstatněnost, nijak výrazně se nepodařilo vystihnout výjimečnost místa, kde se příběh odehrává). I tak filmový Grandhotel disponuje několika klady, které mi nedovolí jít pod tři hvězdičky - zejména jsou to krásné oči Kláry Issové a Muchowova hudba. (23.10.2006)

Uťápnutá, podivín, erotoman, psychouš. Ještěd je plný nesnesitelně mikroplošných postav, které otravují natolik, že jsem se nakonec těšil na ty nicneříkající dlouhé záběry na vysílač se zírajícím Taclíkem, na jejichž pozadí se občas Muchow utrhne do krásných melodií. Jinak mě ale štve tenhle náhled na svět, kde jsou všichni buď sobečtí nebo hloupí a ti, kteří si opatrně schovávají nějakou zvláštnost, si zaslouží štěstí. (14.12.2007)