Starý dům uprostřed Madridu

Každé dětství je svým způsobem kruté, některé jen trochu více... Saurův pohled na dětství je zbaven všech klišé, všech příkras - dalo by se říci, že je zbaven veškerého citu, a to je na něm to přitažlivé. Saura nabízí velice křehkou tematiku a to dost drsným a nesmlouvavým způsobem - nesnaží se vzbudit v divákovi patetickou lítost, chce jen aby se prostě díval a pochopil... A to se mu daří! Como cada noche desperté pensando en ti / Y en mi reloj todas las horas vi passar / Porque te vas... (05.07.2009)

Fascinující náhled do duše osamělé osmileté dívky, která po smrti matky a následně i otce žije v domě se svou pedantskou tetou, milovanou služkou a dvěma sestrami, vytváří obraz nejen o na první pohled obyčejné rodině, ale obsahuje i mnoho silných přesahů pro současný svět - zejména co se týče dětství a dospívání. Carlos Saura, klasik španělského filmu, zároveň pracuje s velkým počtem nejrůznějších podobenství, jejichž význam mohu leda s těží odhadnout (údajně by se mělo nejspíš jednat o metaforu dospívání ve Francově diktátorském režimu). Jednoznačně však filmu přidávají na síle. Saurův film je velmi zvláštní, nevím s čím bych ho srovnal. Jen vím, že to funguje. Hlavní hrdinka, neskonale půvabná Ana Torrent, podává výkon hodný profesního Oscara, podobně jako skvostná Geraldine Chaplin v roli její zemřelé maminky a posléze i jí samotné. Saura točí vcelku komorně, zároveň si nechává prostor pro jemný humor i obrazovou pestrost a naprosto úchvatně pracuje s retrospektivou. Starý dům uprostřed Madridu je neuvěřitelně upřímný, dojemný a pravdivý film, který vás emočně strhne a nechá vás přemýšlet... o čem? Na to si musí odpovědět každý sám. (02.02.2021)

Mám rád, keď mi film ponúkne myšlienku, ktorú som dlhšie nikde inde nevidel. V tomto prípade je to ovplyvňovanie detí chovaním ich rodičov a dopad na ich psychiku. To nie je nič nové, ale myšlienka, "detstvo bolo pre mňa peklo", je inovatívna. Hádky rodičov, choroba matky, jej smrť, nevera otca....a už iba čakáte, kedy môžete niekoho zabiť. Režisérové alegórie na španielsku históriu a súčasnosť ma nezaujímajú, pretože v tom nemám prehlad. A aby som nezabudol, 70ky a ich atmosféra je strašidelná....brrrrr...no a tá ústredná pieseň....uf. (06.12.2009)

tak to, co mi tady pan Saura nabídl, jsem ještě nikdy neviděla... příběh, který je natolik smutný a díky kterému bych se normálně utápěla v slzách.. se tady nekonal.. nevyvolal ve mě smutek, ani lítost, ani beznaděj.. ale horoucí šok.. šok, který zastavil mé dýchání.. a já se ptám: "Je toto možné??" nedokáži vysvětlit co cítím.. nedokáži pospat, co jsem viděla.. dokáži jen chápat :) SPOILER: scéna, kdy máma Any trpí bolestí a ano se jen dívá.. dívá.. nebrečí, nesnaží se zeptat, nesnaží se o nic.. na mě byla silně šokující.. a lehce ji z hlavy nevypustím (12.07.2009)

Po snímku Mamá cumple cien años si u mě Carlos Saura spravil reputaci. Film Cría cuervos je pojatý jako kronika života Any a jejich dvou sester, jak se vyrovnávají s úskalími dospívání a krok za krokem poznávají, co znamená svoboda. Film nabízí s neotřelou citlivostí a půvabem metaforu života ve fašistickém režimu (Franco leží na smrtelné posteli) jako svého druhu dětství, jemuž nebylo dopřáno dospět. Sebevědomá sebejistota její dospělé Any jako by naznačovala, že fašismus je již věcí minulosti, cosi, co bolestivě přetrvává, ale nakonec je poraženo. Dobrá píseň Porque Te Vas k daným scénám výborně pasuje. [8/10] (Elías Querejeta, Querejeta y Gárate, Elías) (Eastmancolor /// Produkce: Carlos Saura /// Scénář: Carlos Saura /// Kamera: Teodoro Escamilla /// Hudba: Federico Mompou /// MFF v Cannes: Carlos Saura (Velká cena poroty)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (14.04.2010)