Match Point - Hra osudu

Neallenovský Allen. Vždy jsem Woodyho podezírala, že si přečetl knihu Červený a černý a hrdina Match Pointu je osobitá variace na Juliána Sorela, který se intrikami a milostnými aférami snaží dostat do tzv. lepší společnosti. Nicméně zkoumání motivací Chrise Wiltona je nanejvýš přesvědčivé, od opery k Dostojevskému. Chris je podstatou své osobnosti intrikánský stratég a zároveň hazardní hráč, což je nanejvýš nebezpečná kombinace. Asi jako mix nitroglycerinu, jedlé sody a křemeliny. Vznikne dynamit. Jeho plán na vzestup hatí dvě maličkosti- vášnivá posedlost (člověk jako Chris Wilton nemůže milovat někoho jiného než sebe) a vrtkavá fortuna. Na kterou stranu sítě spadne míček? A úplně nejvíc mne pálila otázka, co cítil poté, co míček dopadnul...Ulehčení, lítost, výčitky, smutek, ztrátu, prázdnotu? Nebo lidé jako on už necítí? Nevím. A bojím se vědět. (23.04.2007)

Velmi znepokojivý a v první půlce bohužel poměrně nudný film, který ke konci ovšem nabírá tempo a pointa je nejasná až do úplného konce. Zajímavý herci (především Meyers a Scarlett :), relativně přirozený scénář... Na Woodyho Allena velmi netypické, jeho starší a vtipnější filmy mi sedly mnohem více, Match Point si podruhé už asi nedám, nicméně ty dvě hodiny, co jsem u něj strávil byly rozhodně zajímavé. (04.01.2007)

Nevím proč, ale tenhle film mě baví. Nikdy jsem nebyla fanynka Woodyho Allena, jeho tvorba mě míjí a není mi blízká. Možná právě proto se mi Match Point celkem zamlouvá, jelikož vybočuje z řady "normálních" Allenovských kousků. Už od začátku má nádech tragédie, což ještě umocňuje skvěle vybraná operní hudba. (Okamžitě jsem si sehnala soundtrack) Ačkoliv to nikdo z herců nezahrál špatně, ani mě nikdo z nich výrazněji nezaujal. Tím pádem nejvíc vystupuje Scarlett Johansson svou krásou, i když její hraní mi až zas tak uchvacující nepříjde. Kdo mi vyloženě pil krev byla Emily Mortimer. Závěrečná cirka půl hodinka je zajímavý zvrat a naplňuje tak hlavní myšlenku filmu a poslední záběr má sílu, všechno to můžete vidět v Meyersových očích. (01.01.2011)

Když si hlavní "hrdina" filmu Woodyho Allena (vrcholně nesympatický Jonathan Rhys Meyers) čte Zločin a trest od Dostojevského, nijak zvlášť dobře to s ním dopadnout nemůže... Nebo snad ano? Match Point je vynikající podívaná. Vůbec totiž nevadí, že se během první hodiny nestane téměř nic, co by divák nečekal, protože to, co se děje dál a zejména na konci, vše bohatě vynahradí. Musím ovšem nesouhlasit s názory, že ve filmu není humor. Je. Skrsnaskrz černý, ale je tam. (10.07.2015)

Ako v tenise, resp. v každom športe, rozhoduje celá hra. Allen hrá vyše polovicu zápasu veľmi sústredene a s každým podaním servíruje slušne rozdané scenáristické karty a diváka strháva na svoju stranu síce nijak zvlášťnou, ale presa len krásnou formálnou hrou s gestami pravého gentlemana. Párkrát slušne kontruje už počas zapásu s loptičkou zvanou Scarlet, avšak rozhodne ten najlepší smeč - "prsteňový", si necháva až do samotného finále, v ktorom inak herne poľavil - opakuje staré známe grify-klišé a celkovo aj motivácia jeho úderov je v kritických okamžikoch málo dostačujúca. Lenže práve vďaka spomínanému smeču vychádza zo zápasu síce nie ako jednoznačný, ale stále presvedčivý víťaz. Skúsené divácke oko pri jeho poklone smerom k tlieskajúcemu publiku si nemôže definitívne nevšimnúť podobnosť jeho hry s polstoročím starým vystúpením Georga Stevensa a jeho hľadaním "Miesta na výslní" v tenisovej sieni slávy... . (09.07.2006)