Match Point - Hra osudu

Je to vlastně moralita - ale tak zábavná, nabitá vypravěčskou energií, silnými emocemi a skvěle zahraná, že není nic, co bych mohl vytknout. Allen mě po delší době dostal do kolen. Není to nic úplně nového - stačí si vzpomenout na Zločiny a poklesky - ale k těm nejlepším Woodyho fimům (dejme tomu do Top 10) bych ho bez pochyb zařadil. (13.04.2006)

Woody Allen a jeho pocta, tentokrát Dostojevskému, ovšem trochu (zcela) jinak. Na Londýn a klasiku, vyměněnou za obvyklý New York a swing se zvykne během pár minut. Hodinu a půl se odbývá, dalo by se říci, tradiční Allenovské pitvání vztahů, svody a úskalí lásky, milostný trojúhelník a pod. V závěrečné půhodině přichází Woody se svým oblíbeným Fjodorem Michajlovičem naplno v poctu jeho "Zločinu a trestu". Neustále jsem si říkal, jak se mu to asi podaří vypointovat !? Přiznám se, že tohle jsem nečekal. Na takhle odzbrojující pointu jsem ani nepomyslel. Hodně tomu dopomohly přesvědčivé herecké výkony Jonathana Rhyse Meyerse, s jehož postavou jsem se dokázal ztotožnit a blonďaté sexy ďáblice Scarlett Johansson. "Match Point - Hra osudu" potvrzuje, že Woody Allen je vyzrálý filmař, který pořád umí. 95%. (26.12.2008)

Romance s pěti minutami romantiky, thriller bez napětí, drama o jednom dramaticky debilním záletníkovi - tento multižánrový film nepřináší růže ani v jedné kategorii. První polovina ještě není žádná (řecká) tragédie, mezi krásnou Scarlett Johansson a profesionálním penistou Jonathanem Meyersem to jiskří, jenže film záhy zaparkuje v nudné usedlosti britských zbohatlíků a zápletku nijak dále nezamotává ani neprohlubuje. Film se neustále opakuje, psychologie postav není příliš prokreslena a zejména charakter Meyerse mě šíleně irituje. Závěrečné pointě sice nemohu vytýkat její záměrnou diváckou neuspokojivost, ale způsob, jakým byla vykonstruována je zjednodušený... 5/10 (14.09.2013)

Milostný trojúhelník podle Woodyho se mi líbí. Úplně tak nesouhlasím s tím, že se nejedná o klasiku Woodyho Allena. Mě přijde, že jeho rysy byl zachovány. A jestli improvizoval novým směrem, bylo to jen něco příjemného navíc. Upoutala mě vyděračná povaha Scarlett a Jonathan Rhys Meyers jako muž, který si není schopný rozumně si uspořádat život. Vůbec mi ale nevadí, že to udělal nerozumně..bylo to alespoň větší drama. Šílené, ale pěkné.4* (21.08.2011)

„Tvrdá“ kamera a vyprávění jdoucí skrze lavinu dialogů s absencí vizuální narace zpočátku házejí diváka do vývrtky, ale zasněná romantika přejde v drama, to v thriller a morálka padá na hubu do bahna, což je vcelku neortodoxní cesta proti sluníčkovému trendu, ke kterému se sice Allen dopracuje s hodně vachrlatou vsuvkou z detektivní kanceláře, ale za ten pocit, že se Dostojevský několikrát neklidně obrátil v hrobě to pravděpodobně stálo. (22.08.2014)