Spojenec

Soundtrack Terence Blanchard: 1. Ten Thirty ,2. Thrown a Bone ,3. Stevie Switcharoo ,4. Dalton’s World ,5. 357 ,6. 392 ,7. 2nd Floor Window ,8. Defend Brooklyn ,9. Food Chain ,10. Above Your Pay Grade ,11. Everything Hunky Dory ,12. Frazier’s Tour ,13. Press Here To Play ,14. Nothing Yet ,15. Demands in Place ,16. Here Lies Peter Hammond ,17. Nazis Pay Too Well ,18. Nice Talking to You ,19. They Bugged Us ,20. Hostage Takedown ,21. Dr. Phil ,22. Photo Ops ,23. ESU Search ,24. Dalton’s Cell ,25. Follow the Ring ,26. Good and Ready ,27. Chaiyya Chaiyya Bollywood Joint - Written by A.R. Rahman, Gulzar, Panjabi MC - Performed by Sukhwinder Singh, ,Sapna Awasthi featuring Panjabi MC , (14.05.2011)

Spike Lee jde do detailů. Jeho SPOJENEC je to nejlepší z jeho dílny, a v prostředí bankovní loupeže jako debutant má daleko promyšlenější obsah než Mametova Poslední loupež. Danzel Washington jako vždy výborný, Clive Owen skvělý, Jodie Foster přesvědčivě dostačující, soundtrack filmu stylový. Dlouho jsem váhal mezi 4, nebo 5 hvězdičkami, ale čekal jsem daleko rafinovanější konec, který by diváka přikoval k židli. Mně se líbí, že SPOJENEC nepotřebuje gigantické akční přestřelky, nebo výbuchy obchodních center a nejrůznějších budov, Spike Lee jde na to chytře, musíme přemýšlet, a proto nejsem schopen dát nižší hodnocení než 4 hvězdičky. (20.03.2013)

Když vám lupič v bance řekne, že z ní vyjde předními dveřmi, věřte mu.. Heist filmů jsou natočeny mraky, ale jen úzká minorita z nich vás takhle vtáhne do hry. Elegantní forma, chytrý scénář, trefný humor a Leeho vytříbený smysl pro detail, etnickou problematiku a především jeho milovaný New York, asi už navěky trpící syndromem 11.září. V dnešní době je takřka neuvěřitelné, že se v rámci žánru autor spolehnul výhradně na herce pohánějící motor příběhu a akční scény zcela vynechal (když už se jedna objeví, je to vlastně jen vize policejní akce). Povznášející, vidět zase jednou v mainstreamu slovo ostřejší než meč.. Samozřejmě se najdou nesrovnalosti v logice (když se v bance zadržují lidé proti své vůli, je to kriminální čin - ať už se ztratí cokoliv a AK-47 jsou, achtung spoiler, sebeplastovější), nicméně Inside Man patří k tomu druhu zábavy, kterému leccos prominete. Kdybych se někdy rozhodl udělat banku, beru si do týmu postavu C.Owena, klauna Belmonda z Bezva finty a Kalouska. První by vymyslel plán, druhý by se staral o zábavu a třetí by mi poradil, jak s "vydělanými" penězi naložit, aby na mě nikdo nikdy nepřišel.. (04.07.2012)

Překlad názvu do češtiny jaksi vzhledem k dějovému významu anglického "Inside Man" postrádá logiku, ale na to jsme zvyklí. On tedy občas postrádá logiku i samotný děj (viz Lima), jenže je natočen natolik svižně, s nadhledem a občas i vtipně, že to zas tak nevadí a já se celé dvě hodiny dobře bavil, k čemuž přispěli jak herci, tak hudba. Ne čisté, ale 4*. P.S. Není "Chaiyya Chaiyya" spíš indická skladba? (03.03.2007)

Geniální film. To není jen obyčejná žánrová bravurně natočená strhující detektivka, ale spíše takový malý sociologický ponor do nálady současného New Yorku - bohaté, fungující, leč stále ještě hodně rozbolavělé západní megapole, města syndromu 11. září. Řekl bych ale, že hlavní motiv, proč Spike Lee natočil tenhle film, je vykreslit a poukázat na stereotypy v myšlení současných Newyorčanů a vůbec Američanů a možná i obecně příslušníků západní civilizace. Ten film je toho doslova plný a je jasné, že to musí mít nějaký jiný smysl, než jen zvýšení autenticity a dotvoření koloritu. Každý, kdo je jiný, jakkoliv se odlišuje, byť to nemusí být přímo cizinec, je potenciálně nebezpečný - uplatňující se převažující stereotyp v myšlení současné Ameriky (ostražitost policistů přeroste v agresi, když pod maskou rukojmího uvidí Araba - Sikka, albánská žena je zobrazena jako potencionální coura, Albánie je cosi ve střední Evropě (pro nás zvláště pikantní), na albánském konzulátu chtějí za rozhovor s policií peníze, při výslechu se táží muže, zda má albánské jméno, on říká, že arménské, policisté se otáží, jaký je v tom rozdíl...). Stejně bolavý je pro režiséra Leeho jeho osobní stresor, který akcentuje ve většině svých filmů (nelze nezmínit především snímek Malcolm X), problematiku rasové nerovnosti a postavení Afroameričanů ve společnosti. Malý černošský chlapec hraje v jedné z klíčových scén v sejfu banky počítačovou hru na gamepadu - obdobu GTA, kde virtuální hráč získává body za to, že porušuje zákon - prodává crack, zabíjí lidi a aktuálně brutálně zastřelí na ulici černocha - ,,negra" a poté mu strčí do pusy granát a odjistí ho. Rasismus je sice v současné Americe latentní, ale stále přežívá a modifikuje se (rozhovor detektiva Millera s bílým policistou, kterého postřelil 12letý černošský chlapec...). Tahle scéna nám odhalí i další významové roviny filmu - celé přepadení banky je do nejmenšího detailu pečlivě promyšlený konstrukt, který má navenek rysy trestného činu, ale ve skutečnosti je to spíše intelektuální výkon, svého druhu geniální šachová partie, motivovaná navíc etickými důvody (byť ekonomickými samozřejmě také). Tedy obrovský rozdíl oproti simulacím života pouličního gangu a vybíjení černochů. To je čistě patologický projev, zvláště u 12letého dítěte. Nebo proti jednání postav z třetího pólu trojúhelníku filmu - majitel banky s temnou minulostí a pro nejvyšší klientelu pracující právnička - zařizovatelka čehokoliv či newyorský starosta - všichni prohnilí a zkažení touhou po moci, postavení a penězích. Na závěr jsem čekal nějakou 25 hodinu, jak už bývá ve filmech Spike Leeho zvykem - a ona přišla a nepřišla. Závěrečná geniální pointa, osvětlující význam názvu, leč bez toho doslovného přesahu z předešlého brilantního režisérova filmu. Jinými slovy, 25 hodinu tentokrát Spike Lee nechal odbít již někdy v průběhu filmu... (20.08.2007)