Dům u jezera

Od tohoto páru jsem čekal daleko víc. ( Asi jsem moc upjatej na Nebezpečnou rychlost). Od té doby oba herci vyrostli a už jim to zas tak moc nesluší. Každopádně jsem nevěděl do čeho jdu, jsem se těšil na klasickej romanťák, ale uppps ono to zas tak klasická romatika nebyla. Samozřejmě Sandře to slušelo, na plakátech ale mnohem víc. Samotný film byl trošku chaotický, některé scény ne-úplně vysvětleny, konec dobrý. všechno dobré, konec ale předem předvídatelný. Měli jsme možnost dostat pár rad do archytektury, i když ten hlavní dům, dům u jezera se mi zas tak až moc nelíbil, neřekl bych, že splíval s okolím, ale dejme tomu. (28.01.2007)

Snad za to mohl měsíc máj - mrdačky čas, snad za to mohlo vyhonění péra pod rozkvetlou třešní, aby mně nevyschlo semeno, snad za to mohlo deset dalších, prudce romantických faktorů, že moje prdel ronila slzy. Ne že by to bylo tak propracované v rámci časových paradoxů, ale že si herci dali záležet, aby se té romantice nedalo vyčíst, že nebyla dost romantikou, i když příběh zaváněl překombinovanou jeblostí. Keanu Reeves, tak ten to ustál, Sandře Bullock stály kozy, až jsem byl srozuměn s tím, že si vybrala dobrý scénář a dobrého režiséra. Výhodou je určitě neznalost původního filmu. Další výhodou je, že jsem jaksi byl přezíravý ke kýčovité a průhledné naivitě scénáře, tudíž jsem dělal jakože nevím, koho v jedné, zdánlivě nesouvisející scéně, srazí autobus. Časové paradoxy nejsou vždy úplně perfektně uchopené, ale nejedná se o nijak tragické nedomyšlenosti až nesmysly. Film se o scifi jen otírá, o lásku v něm jde především. Vychází mně z toho, že dva cukroušci se k sobě měli, ale rozděloval je čas. On v roce 2004, ona v roce 2006. Co to je dva roky, že jo. Jenže hrdina jaksi neměl péro dlouhé, aby ho mohl prostrčit bránou času a hrdinka si mohla spokojeně mlaskat. Museli přijít na to, jak vyzrát nad časem, což bylo celkem namáhavé. Muselo se čekat, až hrdinka nebude mít krámy, až bude v Chicagu jasný den, prostě jen samé čekání. A to způsobilo, že mně sice film nijak extra neubíhal, ten si jel povětšinou ve svém vlastním a pomalejším tempu, ovšem velice poctivě jsem se těšil, až Keanu nakoupí kondomy a zjistí se, že za dva roky už bude rizikové je použít. Veskrze příjemný snímek s nevtíravou romantikou, slušivými hereckými výkony a odpovídající režií argentinského režiséra Alejandra Agrestiho, přece jen známějšího ve svých končinách, který pro to, aby se etabloval na zámořském filmovém trhu, už nemohl udělat víc. Romantika, u které budete prdět slzy blahem. 70% (01.05.2016)

Osobně mám hodně rád filmy s tématikou času a jeho přesmyček či dalších kejklí. O to víc mě potěšilo, že na konci tohoto snímku do sebe vše perfektně zapadlo a vyřešily se některé nesrovnalosti, které mohly v průběhu vyvstat, i když jsem musel chvílemi přemýšlet, heh. Vzhledem k "odstupu" hlavních postav, tedy že se nemohou během filmu osobně setkat, se mi líbilo řešení jejich dopisování, které je vzato formou obyčejného dialogu, případně i děleným obrazem. Po formální stránce nic extrémního, jen kamera si s podzimní přírodou a domu u jezera umí vyhrát. Děj, ač se může někomu zdát klišovitý, docela odsýpá a v závěru se chytře vyhýbá jakémukoliv kýči. Ve výsledku tu máme pohodový, lehce romatický film se slušnými herci, ale dojem vyprchá poměrně rychle. (24.09.2006)

U Domu od jezera jsem měl pocit, že mi v krvi nabíhají rakovinotvorný destičky, protože to co se mi po obrazovce během necelých dvou hodin protočilo, to bylo neuvěřitelný. Tady už mi příjde, že tvůrci nezvládnou napsat klasický originální romantický příběh, který zaujme, dojme a bůhví co ještě romantický film má dělat. Ne, oni za prvý musejí krást náměty jiných zemí, tady konkrétně originál je z Korei. Ale za druhý ty pocity tlačej tak umělou cestou s hrozně umělym a fantasy scénářem, že jsem čekal na chvíli, kdy ten film vypnu. Jasný, dvojka Keanu Reeves a Sandra Bullock se spolu zase setkali. To je možná hrozně fajn. Ale setkali se ve filmu, kterej ve mně měl vyvolat nějaké reakce. Reakci nevyvolal, jenom jsem čekal romantiku v pravém slova smyslu. Čistě ze života, s kapkou osudu a obrovským srdcem na dlani. (06.03.2011)

Tak, čekal jsem romantický slaďák se solidní časovou zápletkou. A hádejte co? Dostal jsem ho. Navíc Keanu Reeves tady hraje stavaře (skoro jako já) a to je dostatečný důvod k tomu aby se mi DŮM U JEZERA líbil ;-). Taky se mi hodně zamlouvají časové filmy a i ty "strašlivé" paradoxy se dají zkousnout, je to koneckonců romantický film a ne sci-fi. Když jsem původní verzi neviděl, nemám na co nadávat a tak snad můžu vyjádřit jistou spokojenost s výsledkem. Žádná bomba, ale k větší spokojenosti to stačí. (09.02.2007)