World Trade Center

TV/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 6/10 Efekty 7/10/// +Nicolas Cage, vypadá to reálně -trochu patetické, problém však je v tom že mě to moc nezasáhlo/// Na World Trade Center jsem se těšil, ale hlavně jsem mu věřil. A nechtěl jsem se zvyklat názorama, že je to příliš patetické apd. To co se tvrdí je sice pravda, ale není to v takové míře, že by to vadilo. Tohle v podstatě ke každému filmu patří. A ke katastrofickému made in USA především. Problém bych viděl v tom, že je to dlouhé a především nic extra se neděje. V úvodu zažijete pád věží z pohledu záchraných jednotek, což je docela efektní mazec. Skoro jsem si připadal jako bych v té budově byl. Dobré taky je, že i když mi výme, tak zůčastnění lidé vlastně nevědí co se děje. Problém však je, že film působí jako jakýkoliv jiný katastrofický film a nějak se mi ani nechce věřit, že se to opravdu stalo. Tady nejspíš bude chyba ve mě než v tvůrcích. Ale působilo to tak na mě. Posledních 10 minut mě už docela dojalo, ale pořád mám pocit, že takový dokument mě dokáže rozházet víc. U tohoto filmu se to nestalo a to je špatně. Let číslo 93 je skutečně lepší./// Celkem 64%/// (01.10.2008)

Tohle a Stone? Olivere, Olivere, to snad ne. Vážně se mi tomu nechce věřit. Chybí mi větší sociální podtext, chybí mi charakteristické nípání v americké přirozenosti, chybí mi satirický nadhled. Jasně, tohle si nejspíš ani ty nemůžeš dovolit v takovém poplatně hnusném velkofilmu o rodinné tragédii. Navíc zasazeném v kulisách podajícího WTC a navrch jako třešnička, dle skutečných událostí. S Bohem a Ježíšem v zádech. Vivat WASP. P.S. - World Trade Center jsem nedokoukala, spíše doposlouchala, později jsem usnula. Ale pochybuji, že opětovné shlédnutí nějakým zásadním způsobem vylepší mé hodnocení. (24.04.2007)

Film má všeho moc – samozřejmě obrovskou tragedii, ale i rodinu nadevše, Boha a modlitby, hrdinství a k tomu je především patetický a patetický a patetický ( a vůbec nechci zlehčovat to, co se stalo) až to znechutí. A jelikož vše vnímám z pohledu člověka, který sice neslzí nad americkou vlajkou, ale snad (opravdu jen snad a vyzkoušet si to nechci) se dokáže vžít do pocitů lidí, kteří se bojí o své blízké a snad i těch, kteří tuší, že o ně mohou přijít a není v jejich silách tomu zabránit. Proto volím neutrální a milosrdné 3*. Abych i pochválila, velmi na mě zapůsobil záběr na družici a následný pohled do několika zemí na užaslé lidi s hrůzou sledující hroutící se budovy WTC. A to je asi tak vše, bohužel. P.S. Navíc ( a je to smutné) se musím cynicky přiznat, že většinu času mě spíš zaměstnával problém - Co je na Marii Bello divného ?! Než mi to vysvětlil komentář, který napsal Kaka. Tímto mu děkuji. (11.10.2006)

Takové nijaké. Podle Stonea se zřejmě 11. září hlavně hodně plkalo. Ze samotného útoku neuvidí divák téměř nic a koukat se dvě hodiny na chlapy uvězněné v suti (sorry, ale tady se o nějakém herectví mluvit nedá) a na jejich plačící ženušky (sorry, ale vůbec jsem jim to nevěřil), přestane bavit po čtvrt hodině. Snímku absolutně chybí napětí, co mu naopak nechybí je spousta patetických keců a logických lapsů (takhle pomalu by se policisté během evakuace WTC pohybovat nemohli). Teda, že zrovna Stone může natočit o tak zásadní události, jako je 11. září takovou nudnou a kýčovitou srajdu mohla čekat snad jedině Al-Kajda. (11.09.2009)

Uspávanka, ktorá si vďaka pomalému tempu, zádumčivým dialógom a patetickému osvieteniu zaslúžila 5*. Avšak ja som mala chuť sa predovšetkým baviť - áno, baviť sa pri poukázaní reality, v ktorej konečne nebola Amerika prezentovaná ako patriotistická krajina zachraňujúca celý svet pred komerčnými pohromami, ale ako krajina, ktorá utrpela nečakaný úder (vinou samej seba alebo teroristov?!). Priznám sa, dobre sa na to pozeralo vďaka mojej utkvelej predstave o hrôzach prežitých v Amerike, ale ono to tak zlé zase nebolo. Dvaja chlapi schovatí pod troskami lietadla objavujúci svoje zanedbané hodnoty, aby ich na konci mohli oprášiť, povedať "prepáč" a žiť tak ako ďalej, len poďakovať vyššej moci za druhú šancu. Aj ja som si ku koncu vravela, že Amerika si za všetku hrôzu skrz politické nedostatky môže sama, ale "chudáci ľudia, ktorí si kvôli svojej krajine najviac vytrpeli" - bola jediná myšlienka, ktorá sa mi zakódovala v hlave. (17.09.2008)