Dvacet tisíc mil pod mořem

Velmi komorní drama. Tak jsem si všimla dobře, že se tady profesor Aronnax projevoval hodně naivně a že se všemu divil. To bych od vědce neočekávala, ale budiž. S televizními kulisami nemám problém. Překvapilo mě, scénář má na svědomí Radek John. Dostala jsem chuť si tutu Verneovku zase přečíst. Takže i k tomu mi tenhle televizní příběh dobře posloužil. (08.01.2020)

Tohle snad mělo být spíše rozhlasovou hrou. Zpracování je děsivé a směšné. Výprava je jedním slovem úděsná. Když profesor Aronax žasne na palubě Nautilu nad sbírkami mořských lastur, vidíme odrbané, polámané střepy. On prohlásí, že tyto poklady by mohly být ozdobou pařížského muzea. Pak několikrát špatně pojmenuje a zařadí několik schránek plžů. Stačilo před natáčením oslovit nějaké sběratele. Trikové záběry jsou ubohé i na dobu vzniku. Místo aby se použila zadní projekce, použilo se klíčování s akváriem, takže vidíme zvětšené akvarijní rybky. Děsivé dialogy jen umocňují křečovité herectví, ze kterého vybočuje snad jen Jiří Adamíra. Ateliér natřený zlatou barvou, který má vypadat jako vnitřek Nautila? Kdyby se finance použily na animovaný film, nemohlo to dopadnout hůř. (03.01.2020)

Televizní kulisy by až tak nevadily, jako chybějící více sevřený děj. Zde se projevuje nejvíce zápor samotné Verneovy předlohy, kde vlastně o nic nejde, vše je jen sled scének, kde poznáváme Nema a jeho myšlenky, záměry a cíle, s nimiž můžeme, nebo nemusíme souhlasit. Herecké výkony jsou jak na houpačce - Adamíra je vynikající, ostatním člověk ne vždy jejich hereckou snahu věří. (12.01.2014)

Našinec viděl tři (americké) adaptace tohoto románu, ale tato adaptace se nejvíc držií originálu. Především necpe tam za každou cenu nějakou pohlednou ženštinu, aby byla nějaká erotizující romantika, kterou Hollywood zprznil mnoho klasických dobrodružných příběhů. Velkou slabinou této adaptace je samozřejmě technická stránka, přece jen je vidět, že jde jen o TV inscenaci dělanou takřka na koleně, takže triky jsou již zastaralé a trochu směšné. Ale interiéry Nautila jsou přes svou jednoduchost věrohodné. Tvůrci se vcelku s úspěchem snažili obrátit svou nevýhodu (nedostatek peněz) v přednost, takže dobrodružný sci-fi příběh proměnili v komorní drama. Bohužel výkony J. Pleskota a V.Jandáka jsou jen stěží průměrné, leč Ned Land J. Schmitzera je výborný. A skvělý je ovšem J. Adamíra, to je, hlavně svým chováním, kapitán Nemo jak má dle knihy být - tajemstvím obestřený muž s vyrovnaným chováním se skořepinou neosobní vlídnosti, kterou jen občas prorazí něco z magmatu vášní pod ní vřící: "Ke čtvrté hodině odpolední jsem už nemohl ovládnout svou netrpělivost i sžíravý neklid a vrátil jsem se k hlavnímu schodišti. Palubní otvor byl otevřen. Kapitán se procházel rychlými kroky po plošině. Díval se na loď, která zůstala devět až jedenáct kilometrů za námi. Kroužil kolem ní jako šelma, a nechávaje se pronásledovat, zaváděl ji na východ. Neútočil však. Snad ještě váhal. Chtěl jsem zakročit podruhé. Ale než jsem mohl kapitána Nema oslovit, umlčel mě. "Já jsem právo! Já jsem spravedlnost!" řekl mi. "Jsem utlačený a tady je utlačovatel! To on mi zabil vše, co jsem miloval, zbožňoval, uctíval: vlast, ženu, děti, mého otce, mou matku! Vše, co nenávidím, je tam! Mlčte!" (29.06.2014)

Jiří Adamíra je asi ten nejlepší kapitán Nemo, jakého jsem kdy viděl, potěšila mě i věrnost předloze a místy velmi slušná atmosféra. Zároveň však byl film párkrát docela dost nudný, profesor Aronnax v podání Jiřího Pleskota se neustále něčemu divil jako malý kluk na školní exkurzi a vůbec nepůsobil dojmem vědce (možná chyba Johnova scénáře), o Vítězslavu Jandákovi coby Conseilovi ani nemluvím. S Adamírou dokázal udržet krok jedině výborný Jiří Schmitzer jako výbušný Ned Land. Velmi dobrá hudba Jiřího Václava, dávám tři a půl mořské hvězdice. (16.10.2013)