Režie:
Luis MandokiScénář:
Oscar Orlando TorresKamera:
Juan Ruiz AnchíaHrají:
Carlos Padilla, Leonor Varela, José María Yazpik, Daniel Giménez Cacho, Paulina Gaitan, Jesús Ochoa, Adrian Alonso, Gustavo Sánchez Parra, Héctor Jiménez (více)Obsahy(1)
Jedenáctiletý Chava se stává hlavou rodiny poté, co jeho otec rodinu opustí uprostřed občanské války. V Salvadoru v 80. letech byli do armády nabíráni dvanáctiletí chlapci. Chava má ještě jeden rok nevinnosti před sebou, jeden rok, než ho odvedou do války mezi vládní armádu a rebely. Spěchá si najít práci, aby své osamělé matce pomohl platit účty, a zkušenost se soužením první lásky ke krásné spolužačce promění Chavovu rodnou vesnici ve hřiště i bojiště... Ozbrojen pouze láskou své matky a malým rádiem, které přenáší zakázané písně o lásce a míru, je konfrontován s nemožnou volbou mezi armádou a rebely. Chava se dostává do předem prohraného boje s časem. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (79)
Drsný, avšak ne výjimečný válečný thriller podle skutečného příběhu z bitevního pole - vesnice v horách v Salvadoru. 11-letý Chava, hlava rodiny, má starost, jak ve 12 letech nebýt narukován, a k tomu, jako "samozřejmý" bonus, jak přežít každodenní krvavé válčení v "jeho" vesnici a jak uživit a ochránit rodinu a kamarády. Nejsilnější momenty filmu nejsou přímo ty válečné, ale spíše ty civilní a "normální" - např. zpěv zakázané písně po dobu přestřelky na podlaze rodné chatrče, odvod 12-tiletých vyděšených branců přímo ze školy, nebo Chavovo popichování s první láskou Cristinou Mariou. Fandil jsem partyzánům, stejně je (pod názvem Osvobozenecká fronta Farabunda Martího) podporovalo i tehdejší Československo (a hlavně Kuba a Sovětský svaz), a denně jsme museli poslouchat ve zprávách, jak se jim v boji daří. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=x6xwPYpdeAk ()
Podobně silná výpověď o neradostné středoamerické realitě 80. let jako Stoneův "Salvador" nebo Saylesovy "Muži se zbraněmi". Civilní obyvatelstvo se tehdy ocitlo v bezvýchodné situaci, kdy bylo téměř nemožné normálně žít uprostřed střetů mezi guerilou a armádou vedoucí válku nejen proti partyzánům, ale i proti většině vlastních spoluobčanů. YURAyura se tu podivuje nad každodenní nažehleností školních uniforem a píše cosi o "reklamních pracích prostředcích". Nevím jak to ti lidé v méně šťastných částech světa než je ta naše dělají, ale je prostě fakt, že v Latinské Americe nebo Africe (kde jsou životní podmínky dnes většinou ještě bídnější než tehdy v Salvadoru) potkáte denně děti cestou do školy v čistých a vyžehlených uniformách. Nějak se mi nezdá, že by všechny hráli v nějaké reklamě :-) . ()
5/10 Jeden kolumbijský kamarád mi kdysi v dobách povinné vojenské služby řekl, že naši vojáci se poflakují dva roky na pohodovém skautském táboře ve srovnání se zásahy v džungli proti podvratným živlům nebo narkomafii, u nichž byl osobním účastníkem. Tehdy mi to přišlo jako vychloubání a tupení místní armády, teď už se na to nejenom pod vlivem tohoto filmu ze z regionálně spřízněného Salvadoru dívám trochu jinak. Kluci po dosažení 12. roku života jsou povoláváni do armády, aby po krátkém tréninku vyměnili dětské pistolky za opravdové a pomáhali bránit režim před guerillovou ofenzívou. Proto musejí všichni dospět a užít si své dětské radosti rychleji než děti jinde na světě. Asi byl ten příběh i dojemný, ale jak filmaři celou dobu tlačili na pilu, tak se jim podařilo zlomit ve mě nějakou pojistku a od jisté chvíle jsem to sledoval spíše očima cynika, který se podivuje nad naivitou postav, co se schovávají za slamník v naději, že ho kulka ze samopalu neprostřelí nebo mají dennodenně čisté a vyžehlené oblečení vyprané v některém z reklamních pracích prostředků. Celou dobu jsem čekal na živou konfrontaci kluků stojících na rozdílných stranách bitevního pole, ale bez úspěchu. ()
Občanská válka v Salvádoru. Čmeláci, kteří teprve začínají poznávat svět jsou odváděni do armády. Střelba je na každodenním pořádku, obyčejné společně trávené chvíle se mění v smršť kulek a vy jen čekáte, kdo to z nich schytá. Jestli matka, nebo některý z jejich potomků. Chladnokrevná poprava dětí a když rebelující Chavito zamířil zbraní, kterou sotva udržel, na svého stejně starého kamaráda vojáka bylo už hodně silný kafe. Mandokiho smutnej obrázek vyspělé civilizace. 3,5* ()
Stačí pár viet v úvodných titulkoch a je jasné, že to bude drsné. Jeden z najkrutejších filmov na tému detstvo a vojna. Chavo bude mať čoskoro dvanásť rokov a to je kritický vek, čoskoro pôjde bojovať. Odvod priamo počas vyučovania, to boli momenty, keď to vo mne kypelo, striedala sa zlosť, slzy a otázky, kto za to môže. A vo filme sú ešte ďaleko silnejšie scény, ktoré berú dych a nie je to len citové vydieranie. Posledná kázeň miestneho farára, alebo klasické hľadanie sa matky a syna, to mi nejakú chvíľu zostane v hlave. Film je jedným z neznámych klenotov vojnového filmu. –––– Všichni jsme měli strach z dvanáctých narozenin. Ve dvanácti letech brali k vojsku. Mně ještě jeden rok scházel. –––– Musíte být hrdí, chlapci. Budou z vás vojáci, jako jsme my. Budete chránit svou vlast. –––– Maminka říká, že musíme bojovat, aby nic nebylo zakázáno. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (13)
- Napriek tomu, že príbeh sa sústreďoval na salvádorské deti a ľudí, žiadny zo skutočných členov obsadenia nebol Salvádorčan, všetky herečky a herci boli z Mexika, Čile alebo Guatemaly. (Arsenal83)
- Meno hlavnej postavy, Chava (Carlos Padilla), je zdrobnenina (prezývka) pre každého, kto sa volá Salvador, čo je aj názov krajiny, v ktorej sa príbeh odohráva. (Arsenal83)
- Hoci sa dej odohráva v Salvadore, film bol natáčaný vo Veracruz (Mexiko). (Arsenal83)
Reklama