Rychle a zběsile: Tokijská jízda

Dříve než se pustím do samotného snímku bych trochu polemizoval s – nejen zdejší – kritikou tohoto snímku. Pokud vezmeme v potaz všechny díly série a budeme hodnocení jeho kvality stupňovat jen a pouze na základě samotných dílů, pak je nutné všímat se zejména přístupu k látce v každém filmu. Vážení, tohle je třetí díl série Rychle a zběsile, opravdu vidíte nějaký smysl v porovnávání příběhů, scénářů nebo podobných věcí? Já tedy ne! Tady totiž jde o úplně něco jiného. Mám pocit, že většina kritiků, ať jich zdejších „vyšších“ uživatel nebo recenzentů v odborných periodikách, se snaží tenhle snímek shodit jen na základě podivných úvah o neexistující psychologické rovině, plytkosti příběhu, či nesoustředěnosti na vývoj charakterů a vztahů mezí hrdiny. Sakra, lidi, vždyť tohle přeci není žádný „intoušký“ film pro pseudointelektuály, ale jeho naprostý protipól. Není pak hloupé vytýkat naprosto zbytečné věci, o které v tomhle nejde? Vždyť Rychle a zběsile: Tokijská jízda je adresována „obyčejným“ diváků, kteří se chtějí jen zabavit, těm které nezajímá vybroušená psychologická rovina a ani úchvatná pointa, tady jde jen o jedno: Zabavit diváka a nabídnout mu jednoduchou zábavu! A to se tomuto snímku rozhodně povedlo. Hrdinové hláškují, jednotlivé postavy se „stírají“, jsou tam pěkná auta – rychlá a řádně upravená -, svalnatí chlapi, pěkné holky a hlavně rychlá jízda plná adrenalinu, to ostatní zde jde do pozadí, příběh se odehrává někde „mimo“, je nepodstatný, ale přesto si s ním Justin Lin velmi dobře poradil. Je třeba vyzdvihnout jisté věci, třeba že věci, jejichž funkčnost není až tak nutná, jsou zde dobře odvedenou prací, herci hrají, hudba v záběru sedí a děj je dynamický, rychle ubíhá a nenudí. Rozhodně nechci psát, že je Justin Lin skvělý režisér, lhal bych, ale jako klipař, který si někde nakrade pár nápadů pracuje velmi dobře. To právě díky němu je Tokijská jízda tak povedeným filmem. Skvělá je tu jak vizuální stránka, tedy nádherné město, cool hrátky s obrazem, skvěle nasnímané záběry závodů, tak i „přidané“ okecávací pasáže. (28.07.2006)

Je to úplne priemerný športovo ladený akčný film, ktorý je už tretím dielom tejto priemernej série. Má iba obyčajný príbeh o mladíkovi, ktorý má zo všetkého najradšej rýchle autá a keď sa raz kvôli tomu dostane do problémov, je nútený odísť za svojim otcom do Japonska. Ale tu sa opäť dostáva do sveta rýchlych automobilov, no zároveň aj do problémov s miestnymi mladými zločincami. Spracovanie ma ale moc nezaujalo, táto zápletka je už na prvý pohľad až príliš teenagerská a to moc nemusím. Kriminálna línia už ide úplne do úzadia a prednosť majú rýchle automobily, súperenie, priateľstvo, láska a podobné špecifické prvky tohto typu. Navyše mi vadí tá typická americká mentalita, Američan len príde do cudzej krajiny a neprejde ani deň a už si nájde najlepšie dievča, najlepšieho priateľa, samozrejme aj úhlavného nepriateľa, ktorého si znepriatelí len svojou vlastnou hlúposťou a namyslenosťou a už sa v celom miestnom podsvetí cíti ako doma, takže potom ani nedokážem hlavnému hrdinovi vôbec fandiť a prajem mu prehru vo všetkých ohľadoch. Takže skutočne celý hlavný dej ide mimo mňa, vôbec si ma to nezískalo a bolo mi úplne jedno, ako sa to skončí. Ale zase na druhú stranu to nemôžem ani úplne kritizovať, úvodná časť je celkom zábavná, celé sa to nesie v svižnom tempe a veľkým plusom je aj veľmi atraktívne prostredie Tokia, ktoré to po celý čas mimoriadne osviežuje, takže v konečnom dôsledku to na tú priemernú zábavu stačí. Akcie je tu pomerne dosť, ale je iba priemerná. Tvoria ju samozrejme hlavne automobilové naháňačky, ktoré sú veľmi dobre natočené a aj technicky kvalitne zvládnuté, pôsobia o dosť lepšie, než v predchádzajúcich dieloch, lenže veľkým problémom je, že im chýba nejaké lepšie dejové opodstatnenie. Jednoducho sledovať nejakú kvalitne zvládnutú naháňačku, v ktorej ale ide len o to, aby sa nejaký mladík predviedol pred rovesníkmi ma teda vôbec nezaujíma. A nanešťastie o tom sú prakticky všetky. Herecké obsadenie je iba priemerné, hlavný hrdina Lucas Black až na úvodnú časť nestojí za nič, ale celkom to zachraňujú vedľajšie postavy všetkých národností. Réžia a technická stránka sú štandardom tohto typu filmu, kvalitná vizuálna stránka, ale tým to aj končí. Toto tretie pokračovanie považujem za najslabšie z celej série a navyše je to aj po príbehovej stránke úplne zbytočný diel, ale zase kvôli svižnému tempu a prostrediu to na tú jednorazovú jednoduchú zábavu stačí. 51% (26.06.2013)

Čekal sem něco mnohem horšího. Tokijská jízda je o MNOHO lepší, než Dvojka. Mnohem méně digitálních efektů, takže závody působí tak nějak.. realističtěji. Navíc tvůrci evidentně uměli točit pěkné obrázky. Je zde několik vyloženě famózních záběrů, scén atd... Sony Chiba jako Jakuzák je skvělej, ostatní herci jsou také velmi dobří ( + jedno božské Cameo na konec ) a hlavně je to strasšná sranda. Největším mínusem filmu je nakonec fakt, že se menuje Rychle a Zběsile. Kdyby se tak nejmenoval, vůbec by to nevadilo. Dost odlišnej přístup tvůrců je jedině ku prospěchu. Vlastně je Rychle a Zběsile jedno z největších překvapení roku :) (25.07.2006)

Let’s Dance pre chlapcov. Rovnako blbé, len spotené telá vystriedali nablýskaní tátoši. Oproti ušmudlanej dvojke je toto aspoň poriadne eye candy, bez výrazne trapneho momentu a s Lucasom Blackom, ktorý ač sa na Diesela nechytá (koniec rulez), tak charizmy má aj za ulízaného Walkera. Že sa Lin sústredil na auta a príbehovú omáčku pribežne docucával z prsta, filmu len prospelo. Decko velí zaokrúhliť nahor. 55%. (24.11.2006)

Spoře oděné šlápoty, barevné autíčka, rčení o hřebících, vzletné kecy, tokijský smog z exhalací a především umění driftovat - důležitější než erudice v kardiovaskulární chirurgii. Když si k tomu připočtete hlavního hrdinu o charismatu ochcaného patníku, neucítíte ve vzduchu spálenou gumu, nýbrž výkaly. Tohle všechno píšu s vědomím, že jakýkoliv film ze série Rychle & zběsile není primárně postaven na propracovaném příběhu a duchaplných dialozích, ale já jsem v daném žánru zkrátka „gaidžin“ (japonsky „cizinec“, neplést s homosexuálním duchem v láhvi). Vše mi přijde stejně atraktivní, jako kdybych sledoval japonskou důchodkyni, co si v ojeté Toyotě Prius jede nakoupit mořské řasy a acidofilní mléko do supermarketu. Dámu s vyndavacími bílými zuby, co nejezdí smykem, dodržuje předpisy a nosí dioptrické brýle. Pomalu & rozvážně.. (28.02.2014)