Prci, prci, prcičky: Na táboře

Dlouho jsem si myslel, že je příběh ukončen, ale i tak mě napadlo, že by se s tim mladym stiflerem dalo něco dělat... A skutečně: je tu čtyřka v celé své parádě, dala se sice uvést, jako samostatný film, ale proč vymýšlet nová jména a jejich historii... mě se prostě American Pie líbí v každém směru, v každém díle a tenhle díl je více-méně taky pěknej. Ale hlavně : opět jde o lásku !!! (30.07.2007)

Komedií k popukání již tento díl není. Stává se z něj nenáročný neškodný filmík, který propluje kolem vaší hlavy. Určitě každému tak jako mě utkví v hlavě neskutečně perfektní dabing mladého Stiflera. Kadence a trefnost nadávek, kterou vypouští z úst je úžasná! Prcičky 4 jinak nenabídly ani jedno odhalené poprsí, kamera se vždy v poslední možnou chvíli zdekovala ze záběru. 45% (12.09.2009)

Čo ma na týchto prcičkách absolútne vytáča? Je to hlavným hrdinom, Stiflerov brat a jeho predstaviteľ je strašne trápny, tentoraz ani jedna scéna nevyzerá na zasmiatie. Prci, prci, prcičky boli skvelou oddychovkov, štvorkou sa respektívne začína nová nevydarená séria, ktorá s inými predchodcami nemá nič spoločné. Neskutočne trápne a neoriginálne. (23.09.2009)

Stiflerův mladší bratr odjíždí na hudební tábor vyleštit svůj hoboj, aby nakonec prošel proměnou v romantického(!) hrdinu ctícího zásady etického chování aneb nuda, prsa, sperma, zvratky a zase nuda v americkém páji vytaženém v hnilobném stavu z popelnice. Sledování této slabomyslné honírny bych přirovnal k provozování sexuálního styku omotán od hlavy až k patě strečovou fólií, ale jistě se najdou tací, jimž tato praktika přinese satisfakci libida.. (05.12.2011)

Zvyšuju hodnocení z 3* na 4 a to z prostého důvodu - z celé dosavadní tetralogie „American Pie Presents“ je pro mě osobně tento zkrátka nejlepší. Není ničím inovativní, ale perfektně zachytává esenci svých předchůdců. Tad Hilgenbrink zastává roli Matta, alias Stiflerova mladšího bratra na výbornou - vzhledově se mu blíží neskutečně a opravdu se chová ještě jako větší debil. Hromadě pěkných dívek, které sem tam ukážou víc, než by si člověk mohl přát, vévodí okouzlující (byť na můj vkus trochu vychrtlá) Arielle Kebbel. A aby toho nebylo málo, nechutnosti fungují na výbornou - ze scény s opalovacím krémem se mi pokaždé zaručeně zvedne žaludek, naposledy jsem se málem skutečně pozvracel, byť jsem to už od začátku čekal. Dějová stránka, tedy náprava namyšleného hajzlíka skrz poznání, co to je skutečné přátelství i láska, je jen takové pozlátko už tak příjemného celku. A zasazení do legendárního hudebního tábora je také příhodné - zatím jsme ho mohli z části vidět už v druhém díle oficiální tetralogie, ale tady naplno rozvinul svůj mimoňský potenciál. Není o čem, to, co další pokračování nedokázala, tento díl uhrál s gracií. Podívám se rád pokaždé, co stihnu hlavně pozdně večerní vysílání v televizi. (03.01.2016)