Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Herečka Nikki Graceová dostane vytouženou roli v novém filmu režiséra Kingsleyho Stewarta. Před natáčením se dozví několik zneklidňujících věcí: připravované dílo je remakem polského filmu, který nebyl nikdy dokončen. Jeho dva hlavní protagonisté byli totiž zavražděni. Nikki se během natáčení postupně začne převtělovat ve svou hrdinku Sue a setkává se s mnoha záhadnými lidmi, včetně podivné lidsko-králičí rodinky z ještě podivnějšího sitcomu. Do natáčení se navíc prolíná příběh původního filmu… Taková je ústřední situace, na níž vystavěl své tříhodinové dílo kultovní americký režisér David Lynch. Ve vytváření nejasných, halucinačních a významově mnohovrstevných obrazů zašel autor ještě dál než ve svém předcházejícím díle Mulholland Drive. Inland Empire z názvu odkazuje na skutečně existující obydlenou pouštní oblast nedaleko Los Angeles, avšak má samozřejmě i přenesený význam: Lynch se při tvorbě koneckonců inspiroval svými zážitky z transcendentální meditace. Film vznikal bez scénáře, herci měli k dispozici každý den jen několik stránek s textem. Tvůrce tentokrát použil digitální kameru, u které chce podle vlastních slov již zůstat. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (378)

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Nejen Inland Empire, ale vůbec celý spojitý řetěz Lynchových filmů představuje točitý žebřík do nitra - čím hlouběji sestupujete, tím jasněji vašemu pohledu vyplývá, jak je každá příčel šířeji a výmluvněji spjatá s událostmi, postavami a jevy napříč historií i povrchem planety. Mikropříběhy z dětství vypovídají o legendách a mytologiích - vše nabírá enormních rozměrů a souvislostí a hlava se točí a žebřík pod vámi ani rozrůstající se a zdrcující trychtýřovitá spirála nad vámi neberou konce. Věděli jste na počátku, kdo jste? S pokračujícím sestupem do nitra už brzy téměř není nikoho, kým byste někudy nebyli. Horse to the well? Anebo snad Whores to the well? (Přivést koně ke studni, anebo obrátit děvky na panny, k dobrotě?) Každé slovo a každá věta vedou jinam, jsou to klíče a hesla k branám dalších spojitostí. Nemůžete být dost paranoidní, všude se něco přikládá a mění smysl, nekontrolovaně vás narůstá za horizont na každém rohu. *** Odkud kam je naše existence jen hrané představení s jasnými konturami a dějem? - A nebo je jím vždy, dokud máme dojem, že držíme v moci hranice svého vědomí? Kým tedy jsme doopravdy, když povolíme otěže podrývajícím otázkám? Existuje někdo, kdo po tom žebříku sestoupil až úplně dolů? Je nějaké úplně dole? Nezbudou ani značky v místech, kde se které vědomí, jež se o tu cestu pokusilo, nechalo sebou zevnitř pohltit. Viděli jsme jediný případ na plátně - ale: ona už se stala součástí našeho vědomí - a která ona? Kdy? ... *** Výborná, sugestivní cesta vědomí nořícího se do sebe, nevinně nastartovaná - neboť divadlo či film a vžívání se do rolí a pokusy vystupovat z nich i v nich mají tu moc zrcadlením a počátečním vědomím rozdílů v nestřeženou chvíli rozpoutat sebereflexi nezadržitelnou a nezvratitelnou jako štěpná reakce. **** Jen v kině jsem tenhle unikátní Lynchův snímek, jímž dostoupil sledovatelného a logického vyvrcholení řetězce svých velkých děl o různých druzích strachu (z lidské přirozenosti a fyzického násilí ve společnosti v Blue Velvet, z iracionálna a nepochopitelna v Lost Highway a ve Zběsilosti v srdci, z racionální interpretace v Mulholland Drive a v The Straight Story, jež se tak výmluvně mylně a komicky překládá do češtiny jako Příběh Alvina Straighta, a nakonec z hlubin i vlastního vědomí v Inland Empire - a v TwinPeaks, které Lynche nenechali udělat podle svého, takže to v půlce vzdal, se myslím mělo dovršit vše - synergická prostupnost různých rovin lidských strachů, stejně jako jejich zbytečnost v konfrontaci s drtivou a neobejitelnou existencí samotnou - k tomu však Lynchovi diváci zatím nedorostli, vždyť i tenhle geniální film je hrubě nedoceněný, a Lynche pranýřují a lynčují vlastní neochotou být a sebe-nedůsažností), viděla čtyřikrát. Poprvé bylo narváno, druhý den přišlo pár lidí, třetí a čtvrtý jsem tam tehdy seděla ve velkém sále sama, díval se se mnou jen promítač, pokud vůbec. * Film je logicky vybrušovaný oboustranný trychtýř, v jehož středu je úzká trubice lidského vědomí, a přesýpací hodiny omezené lidské věčnosti. *** Plus: Ani po letech nezapomenu, jak jsem strnulá a naplněná krásou zírala na detail ztrhané tváře Laury Dern zabírající po dobu mnoha nekonečných sekund celé obrovské plátno, mocný, obklopující, omračující svou smrtelností a křehkým neladem, přestoproto krásou, velice lidskou. Inland Empire je film, film na plátno, ta závrať a závratnost lidskosti se působivě vyjeví až při správně nelidské velikosti v kině. *~ () (méně) (více)

pan Hnědý 

všechny recenze uživatele

Tiché šeptání ve tmě, psychopatické úsměvy, nebo flashbacky na divadlo s ušákama je geniální. Hudbu Davida Lynche miluju, je to jako když zavřete oči, a jste v jiném světě. Jeho melodie a hlas do vás pronikají a vznášíte se blahem, doprovází vás a vaše mysl ho přijme v plném rozsahu. Když jste sledovali Mulholland Drive jak sedí Betty na sedačce a masturbuje, vidíme v záblesku kamenného obrazu formu, která vyzařuje peklo uvnitř hlavní postavy, tahle forma je rozprostřena v celém INLAND EMPIRE. Bill Pullman řekl: " když jsem četl scénář k Lost Highway, nerozuměl jsem jedinému slovu". Myslím, že Laura Dern měla podobný pocit. Zda najdete styčné body příběhu a poskládáte v jeden celek, je jen na vás. ()

Reklama

kitano 

všechny recenze uživatele

Tak som sa dockal. Novy film od genia Davida Lyncha, ktory vie svojimy filmami tak dokonalo popliest a sokovat. Ako to dopadlo ? Kazdy Lynchov film nesie jeho dokonale rozpoznatelny rezisersky rukopis, no napriek tomu, zatial mi kazdy jeho film priniesol trochu iny zazitok. Az by sa dalo povedat, ze jeho styl sa vyvija-cibri. Tentokrat je to vsak zmena naozaj razantna. Pouzitie digitalnej kamery vnasa do filmu asolutne odlisny filing. Ci uz je to zrnity vyzual, ci lepsie povedane absolutne odlisny vizual, tak isto herecke vykony posobia uplne rozdielne, jednoducho je to posun, ktory toto dielo posuva asolutne niekam inam, nie len od beznej produkcie snimanej na film, ale aj od tvorby samotneho Lyncha. Pravdu povediac, zo zaciatku mi tato zmena neprisla vitana a vobec som nevedel, co si mam o filme mysliet. Po hodinke vsak nastal obrat o 180 stupnov, a ja som si digital zamiloval. Je ozaj prekvpujuce, do akej miery to film dokaze, zmenit a aky odlisny a skvely zazitok mi pozeranie filmu po tejto stranke prinieslo. A ako je na tom samotny osah filmu? Popravde, zo zaciatku som znova nebol nadseny. Film mi prisiel taky nemastny-neslany, neskor som si vsak uvedomil ze to bolo len tym, ze som sa zo zaciatku nedokazal naladit digitalne medium. Presla vsak prva hodina a ja som bol do filmu absolutne vtiahnuty. Cervene zavesy, modry zamat, tiene a svetla, tajomne chodby, podivinsky ludia, striedanie realit....ano takeho mame Lyncha radi a to nam prinasa aj Inland Empire. Avsak znova je to aj po dejovej stranke trochu iny film. Aj ked pribeh je zamotanejsi a sialenejsi ako kedykolvek pred tym, kupodivu zaver je viac zrozumitelny ako kedykolvek pred tym. Zaver film prijemne uzatvoril a dal filmu celistvy obraz,ci myslienku, nazvite si to ako chcete.Odlisny je trosku aj hudobny sprievod, ale nesie v sebe aj vyrazne prvky predchadzajucich filmov. Je to Lynch, ako ho mame radi, a predsa je podstatne odlisny. Odlisny avsak POPRDELI skvely! A tak uzasne zaverecne titulky som uz nevidel ani nepamatam. Fantazia. David, kurva, to si mi to ale zasa raz natrel...(10/10) Druha projekcia: Ech. Tak tentokrat som Lyncha predsa len precenil. Inland Empire zafungoval hlavne ako zaplata, pretoze na novu Lynchovku som sa tesil, ale druha projekcia vsak ukazala, ze s tymi kvalitami to nieje az take skvele ako sa mi na prvy pohlad zdalo. Vyborne okamihy to ma, avsak film je neumerne natahovany a vypchaty scenami, ktore ani v Lynchovskom svete nedavaju zmysel. Vobec nejde o to ze je to skutocne tazky undergroundovy kusok. Ide o to ze to proste nedrzi pohromade. Prechadzajuce Lynchove kusky sa sice taktiez tazko (ak vobec ) dali pochopit, boli to vsak mozaiky, ktore skvelo fungovali. Je to tak. Prvy preslap Davida Lyncha. (6/10) ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

U Mulholland Drive jsme se bavili o tom, že nevadí, když snímek nepochopíme, pokud nás přitahuje, a zda je vůbec nutné filmy chápat. Nevadí. Ne. Není to nutné. Tady je však vše přehnáno ad absurdum, o tři sta procent, navíc ovinuto nudou, někdy až nesnesitelnou. No a co dál? Laura Dern je pořád sexy. 50%. ()

Eddard

všechny recenze uživatele

Zatím samozřejmě bez hodnocení... jak já se těšil, jak toho Davida prokouknu, jsa připraven na nejhorší... Nedal mi však nejmenší šanci. Úpěnilvě jsem od začátku schraňoval všechny informace, snažil spojovat i nejmenší detaily, ale na konci jsem se nechal jen vláčet změtí obrazů. Věřím, že po druhém shlédnutí budu moudřejší a doufám, že IE někdy pochopím a docením úplně (rozhodně věřím, že je to možné)... přesto však musím podotknout, že postrádá onen dokonalý magntismus Mullholand Drivu a Lost Highway, který držel mé zraky připité na plátně od začátku do konce téměř bez mrknutí. Tříhodinová stopáž IE na to nemá dost šťávy ani "lynchovské" elektrizující statiky. Takže zatím tak. ()

Galerie (77)

Zajímavosti (15)

  • David Lynch si většinu nákladů na vznik filmu hradil sám, společně se svou spolupracovnicí Marry Sweeney. Část nákladů také pokryla francouzská produkční společnost Canal Plus. (contrastic)
  • Lynch v podstatě pracoval bez scénáře, místo toho dával každý den každému herci pár stránek s jejich dialogy. Sám neměl tušení, k jakému konci se nakonec film dobere. (hot_spot)

Související novinky

Všechny cesty vedou do Varů

Všechny cesty vedou do Varů

29.04.2007

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary svůj 42. ročník odstartuje již 29. června a tedy by bylo na místě trochu poodhalit program nejprestižnější české filmové události. Předběžná filmová nabídka… (více)

Reklama

Reklama