Nebezpečná známost

Na jednu stranu velmi povedené psycho s výborným obsazením a znepokojující atmosférou jednoho bytu, na druhou stranu také film, který mě nedokázal úplně strhnout a jehož pointu jsem odhalila kdesi v polovině. Pokud máte rádi Davida Finchera a chcete něco podobného po evropsku, dá se Naboer vřele doporučit; všech pět postav (hlavní hrdina, jeho bývalá přítelkyně, její nový přítel a dvě sousedky) se vám zaryje pod kůži. Jen se připravte na to, že Naboer není jeden z těch filmů, který se dá sledovat během dne, ať jako já neuděláte tu chybu, že si toto lehce hororové drama pustíte, zatímco vám za okny vesele svítí slunce. (20.08.2010)

[lehce spoileroidní] A já vůl si až do půlky myslel,že je to jen staré známé přeřikání toho, že ženy jsou zlé, manipulativní, přetvářející se mravní pokušitelky. I tak by to dobré. Ale zatraceně jsem se spletl. Bylo to ještě lepší. Prvotřídní psycho, depresivní, mrazivé, se zatraceně hustou atmosférou. Vypointovaná jednohubka s velmi znepokojivým závěrem. Přidávám pochvalu pro tvůrce za ideální stopáž a absenci zbytečných serepetiček. Nemám co vytknout. (08.09.2012)

SPOILER ALERT!!! Z filmů, v nichž se provinilá duše v rámci strategie vyvinění odívá do bludů a sebeobelhávání, mě z letos viděných filmů o něco více zaujal El maquinista B. Andersona. Sám pro sebe si to vysvětluji tím, že „racionálnější“ (materialističtější, zemitější) žánr thrilleru sluší (koreluje s) paranoii a znejistěním více než „iracionální“ (mysterióznější, tajuplnější) žánr horroru, všechny ty tajemné prvky (přízračné chování sousedek, děsuplná architektura jejich bytu) odvádí pozornost od hypotézy konspirace k hypotéze smrtonosné pasti, již ustrojilo cosi nadpozemského (já si kupř. po celou dobu myslel, že slečny jsou upírky). Jak si pak divák má zkonstruovat hypotézu „vždyť se to vše odehrává pouze v jeho hlavě“, jež se stane hypotéze o konspiraci kontra-hypotézou, z kteréhož souboje (které interpretační schéma se ve finále potvrdí?) diváku mého typu vyvstává ta pravá divácká slast? Tahle jsem se jen po celou dobu bál o někoho, kdo si to v konečném důsledku nezasloužil. 60 % (19.11.2022)

Český film je dlouhodobě v krizi a čeští tvůrci si stěžují na podvýživenost české produkce, která neumožňuje vyrábět žánrové filmy a nutí vyrábět " hezké české " konverzační komedie, které mají ve světě jen minimální šanci na úspěch. Nebezpečná známost je případ filmu, který je neuvěřitelně působivý a divácky vděčný, i když jeho rozpočet by nejspíš nestačil jako honorář jediné americké hvězdy nižší kategorie. Tento psychologický horor si vystačí s pouhými šesti herci a odehrává se v kulisách jednoho zanedbaného bytu a přilehlých chodbách omšelého činžovního domu. Nepotřebuje žádné efektní a nákladné triky, režisérovi k docílení úspěchu stačí kvalitní scénář a klasické filmové prostředky, jako je střih, flashbacky a dobře zvolená hudba vyvolávající pocit napětí. Svoji roli ve vytvoření atmosféry hraje nevlídné prostředí předměstského činžáku a interiéru bytu, které navozují pocit stísněnosti a prázdnoty. Místnosti jsou často spoře osvětleny a na první pohled je v nich vidět absence lásky a pozitivních lidských citů. Film je určitou protiváhou snímků typu Sekretářka, který se snažil podat sexuální odchylky s nadhledem a humornou nadsázkou, zatímco Nebezpečná známost pracuje s tou temnější psychopatickou stránkou sexuálních deviací. Krátký, pouze 70-minutový snímek, který je ale nabitý emocemi a kde ani jediná minuta není zbytečná. Neznámá filmová lahůdka, která by v prostředí amerického studia s přiměřenou reklamou byla nejspíš diváckým hitem. Celkový dojem: 90 %. (26.12.2008)

Přiznám se, že jsem film chápal, na pár menších vyjímek, až do cca 40. minuty. Pak už to chtělo trochu více soustředění a dávání si souvislostí dohromady. Celou dobu mne také doprovázela otázka "kolik sakra má ten byt pokojů?". Až někdy psychedelicky natočené, s temnější atmosférou a v čele s Johnem, který nechápe situaci stejně jako divák. Bohužel, znalejšímu divákovi již podle indícií začne docházet, jak to celé asi nakonec bude a má pravdu. Sice je tam vcelku dost zajímavých, dobrých a až matoucích, momentů, ale stejně to ústí v předpokládaný konec. Nutno ale dodat, že dobře zpracovaný. Nicméně, když člověk tohle přehlédne, tak se jedná o dobře natočený a až experimentálně natočený psychothriller, který stojí za shlédnutí. (20.03.2014)