Útěk z vězení - Vzkříšení

Hlavní pozitivum vidím v tom, že pátá série není taková sračka jako byla čtvrtá série. Oživení Michaela je kupodivu vysvětleno smysluplně a do čtvrtého dílu je i celá zápletka dobře vystavěna a ukrutně zábavná, ale bohužel od pátého dílu se hrdinové dostanou z vězení a začíná scénáristická neschopnost a trapnost ve velkém stylu. (28.11.2017)

Prison Break se nám vrátil po sedmi letech a musím uznat, že jsem opravdu netušil, co scénáristé vymyslí, protože mít před sebou takhle uzavřený děj a pokračovat po tolika letech musel být opravdu oříšek, každopádně se toho ujmuli na výbornou a začátek nás navodil na parádní atmosféru uvnitř věznice Ogygia. Celkově se mi líbí myšlenka udělání z Michaela mezinárodního teroristu a je to něco, co před sérií nemohl nikdo čekat. Co zklamalo byly výskyty nových (a nejen nových) postav, hlavně ve druhé polovině série, které vám lezou opravdu na nervy a třeba takový Sucre dopadl snad ze všech nejhůře. Bohužel nezbylo moc prostoru ani na vedlejší postavy (a s tím i na nejlepší postavu série T-Baga), který se pořádně objevil až ve finále a je to sakra škoda... Jako hlavní záporák se nám tu objevil Poseidon a okamžitě po zjištění jeho identity jsem měl pocit, že Poseidon by měl být někdo jiný (někdo lepší a nejen po vzhledové stránce), třeba bych si krásně dokázal představit Poseidona jako Billyho Russa z nedávného Punishera. Finále bylo takové, které jsem tak nějak očekával (s parádní a vypjatou atmosférou a bez nějakého většího cliffhangeru) a celkově jsem spokojený s návratem Prison Breaku, ale jestli někdy za pár let vyjde další série, už opravdu nevím co by seriál musel přinést, aby to bylo něco nového a záživného. Resurrection - 90% (16.04.2020)

Obsahuje náznaky spoilerů. Prison Break jsem v době jeho vzniku sledoval jako všichni a první série mi tehdy přišla výjimečná, od té doby jsem ovšem viděl (bez přehánění cca dvě) stovky dalších (a často výrazně lepších) seriálů, a tak ve chvíli, kdy celá řada diváků srovnává kvalitu pětky s jedničkou, říkám si: "Byl Prison Break i na samém začátku hloupou trapárnou?" Upřímně doufám, že ne, pátá série jí ovšem je. Navázání na prakticky definitivní dořešení původního seriálu proběhne přinejlepším problematicky (divák si sice může leccos domyslet, přesto to jednoduše skřípe), celým sequelem se jako smrad táhne dlouhá série zázračně vyřešených "neřešitelných" cliffhangerů (např. na konci jednoho dílu parta prchá pouhé metry od po zuby ozbrojených teroristů, na začátku dalšího už jsou v bezpečné vzdálenosti s celou řadou možností na záchranu), navrátivší se postavy mnohdy nemají co na práci (Sucre, C-Note a jeho konvertování k islámu jakožto spojka s Jemenem a jediná jeho pointa), jedna trapná hláška střídá druhou (objednávka pizzy aka nejvíc cheesy scéna ever, pun intended), a konečně i v samém závěru se Prison Break bez jakéhokoliv nadhledu dopouští těch nejostudnějších seriálových klišé a obzvlášť možná největšího seriálového WTF momentu (v nejhorším smyslu slova) tohohle roku (kdo viděl, zřejmě tuší, o čem mluvím, pokud jste viděli, a netušíte, klidně mi napište, rád si o tom momentu popovídám, a strašlivě nerad bych to překvapení pokazil všem, kdo to ještě neviděli). Najdou se i světlejší chvilky, nostalgie vůči původnímu castu funguje, stejně jako tradičně atmosferický a kvalitní soundtrack, seriál zůstává i po dlouhé pauze věrný původním charakterům (Lincoln je stále tou stejnou hloupou horou svalů, jakou jsme si zamilovali na začátku) a konečně i vynikající herectví Roberta Kneppera, který v roli T-Baga s bravurou i ty papírově nejtrapnější a nejslabší chvíle prodá líp než zbytek osazenstva. Celkově to ale nestačí na víc než nějakých pětadvacet procent. (04.06.2017)

Z prstu vycucané pokračování, které podle mě vlastně nikdo nechtěl vidět a FOX po úspěšném a jednorázovém navázání na 24 hodin (Live Another Day, ne spin off Legacy) myslí, že z nostalgie bude oživovat staré značky, které jely před deseti lety a lidi to bude bavit. Příští rok House M.D.? Moje recenze tady: http://t2knews.webnode.cz/l/recenze-prison-break-sequel/ (06.06.2017)

Svojho času som Prison Break odsúdil na doživotne zbožňovaný seriál a ešte donedávna som naň nekriticky nazeral cez mrežu prvej sezóny. Väzenský žargón je v podstate veľmi výstižný, pretože návrat na televízne obrazovky robí kultovému odkazu (ktorému kvalitatívny úpadok onehdy beztak pošramotil reputáciu) medvediu službu – akoby mu za múrmi chládku bola na deväť rokov odopretá možnosť pozorovať kvalitatívny vzostup televíznej tvorby, po prepustení sa tomu nevedel prispôsobiť a pretĺkal sa len na základe nostalgie. Presným opakom sú Ženy z rodu Gilmorovcov, ktoré svoje charaktery skutočne posunuli v živote o desať rokov vpred a dali za všetkým poriadnu bodku. ___ O tom, že sú dobré úmysly kvalitným dlažobným materiálom do pekla, svedčí aj zoštíhlenie počtu epizód, ktoré udržuje potrebnú mieru napätia i udalosti v neustálom pohybe, avšak nastolené frenetické tempo do zeme zadupáva prakticky všetko dôležité a predovšetkým nové charaktery mení na anonymné čísla v zariadeniach na výkon trestu. Postavy sa bez väčších problémov presúvajú z bodu A do bodu B, väčšmi sa riadia základnými emóciami než rozumom a ich osud je viac dielom improvizácie, náhod a šťasteny než typickou, vopred naplánovanou hrou na mačku a myš, kvôli ktorej som si seriál zamiloval. Žmúrim oko, kladiem pred neho ďalekohľad fanúšika, ale stále nevidím dôvod, prečo udeliť piatej sezóne pardon. Preto len lakonicky vravím zbohom. Nie dovidenia, ale zbohom. (11.06.2017)