Adamova jablka

Přesně na hranici 60% a 70%. Původně jsem chtěl dát dokonce i ono vyšší hodnocení, ale čím víc o tom přemýšlím, tím míň mám pocit, že mi ten film něco dal a naopak z něj čouhá až moc očividná sázka na jistotu. A tak trochu i přehnanost. Nemám nic proti zahnání situace do extrému, ale k tomuhle konkrétnímu snímku se mi to nějak nehodí. (12.07.2010)

Mám radost z každého nácka, který umí upéct jablečný koláč. A když je to pod přísným dozorem pozitivïtou postiženého kazatele, tak to může mít grády. A ono je to má. I když to komedie zase tak moc není, tak mne upřímně rozesmály Khalidovy střelecké výstupy i cynismus doktora a co se týká vystřelení nádoru kulkou z hlavy, tak to si ještě budu muset rozmyslet. (12.04.2013)

Protestantsko - liberální variace na starozákonní postavu Joba. Nechápu, jak je možné nazvat tento žánr komedií. Hodně brutálního násilí (STV to měla pro diváky nad 15 let, měl by být od 18 let). Velmi umělý a za vlasy přitažený příběh s farářem-Jobem, arabským teroristou, holou lebkou a kleptomanem, všechno možné, jenom ne dobrý film...Nezastírám, že dánské filmy nemám rád. (07.02.2012)

Najväčšou devízou Adamových jabĺk je ich chytrý, premyslený scenár, ktorý je skvele vypointovaný. Je takým živým dôkazom, že dobrý film natočíte iba s dobrým scenárom a na realizovanie takého scenára treba aj dobrého režiséra. V Dánsku nie je iba Von Trier a Vitenberg, ale aj Jensen, takže bacha naňho. Severské komédie s rázovitými postavičkami sú presne môj šálok kávy, takže netradične pojaté Adamove jablká ma nemohli sklamať. (25.07.2012)

Neuveriteľný film, ktorý je zároveň silnou drámou pre náročného diváka, ale aj vtipnou komédiou vychádzajúcou z hlavnej zápletky a situačnej komiky, ako aj chovania postáv na rozličnom stupni šialenstva (neonacista, farár, vykrádač benzínok, ex-tenista opilec, cynický doktor...). Ulrich Thompsen je úžasný a jeho príbeh o neonacistovi, ktorý sa musí po návrate z väzenia zaradiť späť do spoločnosti je lepší ako celý Kult hákového kríža. Rovnako aj Mads Mikkelsen ako kňaz, ktorého životom stíha jedna rana za druhou až si vymyslí spôsob, ako tieto zážitky a skutočnosti vytesniť z mysle manipuláciou s realitou a sebaklamom. To všetko v brilantnej réžii A. T. Jensena s krásnou a podmanivou hudbou Jeppe Kaasa. Na konci filmu som plakal. (16.06.2013)