Adamova jablka

Skvělí herci (sympaťáka Madse si oblibuju čím dál víc), hezky ujetý scénář a morální poselství, přeskakující z jednoho závěru na druhý, aby na konci udělalo podivný kotrmelec a zanechalo v divákovi smíšené pocity - já díky tomu pookřála a ty 4* si z toho prstu prostě vycucala... a ráda. Sympaticky šáhlý Dánsko a jeho umná oscilace mezi komedií a tragedií je v tom cítit dost jasně a... a vůbec, tyhle jabka rozhodně stojí za ochutnání. (27.03.2008)

Najväčšou devízou Adamových jabĺk je ich chytrý, premyslený scenár, ktorý je skvele vypointovaný. Je takým živým dôkazom, že dobrý film natočíte iba s dobrým scenárom a na realizovanie takého scenára treba aj dobrého režiséra. V Dánsku nie je iba Von Trier a Vitenberg, ale aj Jensen, takže bacha naňho. Severské komédie s rázovitými postavičkami sú presne môj šálok kávy, takže netradične pojaté Adamove jablká ma nemohli sklamať. (25.07.2012)

Mám rád cynické a nekorektní komedie a zrovna tato disponuje docela solidní dávkou všeho. Takhle nějak se i představuji vtipný, nepodbízivý ale přesto pěkný film na jedno shlédnutí, který pobaví a občas překvapí tím, jak vkusně prokládá zajímavý nepředvídatelný děj hláškami, které jsou už dost za čarou. (15.08.2013)

Zamiloval jsem se. Do jablek. Do ropy. Do rumu. Do boha. Do ďábla. Do Joba. Do plešek, arabů, tenistů, tygrů a alkoholiček. ____ Filmy hloupé a filmy neskutečně obsažné to mají těžké: první si komentář nezaslouží, druhé si říkají o komentář předlouhý a na to má mít pro změnu čas jako kdo..? ____ Mám před sebou klubko. Takový to klubko, který byste přísahali, že ještě těsně před osudovým ''mňau'' bylo tři psi a jedna pohublá kočka, co měla ráno radši zůstat doma. Uvědomuji si existenci mnoha vrstev a jemnou vybalancovanost příběhu okolo absurdistánu v kostelíčku. Jestli ale dokážu vyskládat jednotlivosti vedle sebe podle velikosti? Celek je asi vážně víc, než součet jeho částí. Bůh je mrtev. Nebo není? A co na to Hitler? Tohle se asi vážně musí jedině vidět. ___ Ulrich Thomsen zahrál nejlepšího sráče co jsem za poslední dobu viděl. Ten neutuchající vnitřní rozpor mu lez ušima až ke mně na stůl. Za černohumorně brilantní 3/4 odpouštim i závěr. (26.05.2012)

Dánských filmů jsem viděla už docela dost a většinou jsem byla nadšená, ale tohle bylo zatím moje největší zklamání v letošním roce. Možná jsem se až příliš těšila na tak vysoko hodnocený film navíc v čele s mým oblíbeným Madsem. Velmi netradiční černá komedie protkávaná hlavně hrubostí, krutostí a násilím opravdu není zrovna moje parketa. Takže od momentu sestřeléné kočky a havranů, zkopaného faráře a bandou prapodivných magorů jsem byla neskutečně zklamaná. Za mě osobně je to jasný odpad. (02.05.2013)