Režie:
Gavin HoodScénář:
Gavin HoodKamera:
Lance GewerHrají:
Presley Chweneyagae, Terry Pheto, Mothusi Magano, Kenneth Nkosi, Rapulana Seiphemo, Ian Roberts, Nambitha Mpumlwana, Jerry Mofokeng, Craig Palm, Owen Sejake (více)Obsahy(1)
Předměstí Johannesburgu patří mezi místa s největší zločinností na světě. Vraždy a loupeže jsou tu na denním pořádku. Pro ty, kdo se v takovém prostředí pohybují, platí neúprosný a krutý zákon přežití. Tsotsi je instinktivní, krutý gangster bez náznaku soucitu s jinou lidskou bytostí, sirotek, který vyrůstal bez jakéhokoliv sociálního a citového zázemí. Minulost potlačuje, žije jen bezútěšnou současností, kterou sdílí s podobnými ztracenci. I jeho jméno je jen přezdívka, která v pouličním slangu označuje gangstera nebo zločince. Po jedné loupeži nalezne v ukradeném autě něco, nebo spíše někoho, kdo mu – byť nevědomky – ukáže cestu, jak se dostat zpět z pekla, ve kterém až dosud žil. Tsotsi je nucen řešit konflikty ne agresivitou, ale jednáním a komunikací. Poprvé se otevírá a je schopen a ochoten mluvit o své minulosti, kterou dosud až zuřivě potlačoval. Kromě Peoples Choice Award na FF v Torontu získal film Oscara za nejlepší zahraniční film roku 2005. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (71)
Film ma dobre tempo, hudbu a solidni kulisu v podobe periferie Johannesburgu. Jinak je film takova pohadka o polepsenem (coz je hodne diskutabilni) negrovi. Myslim, ze tomu "znovuzrozeni" verili jen akademici, kderi tomuto filmu dali Oscara za nejlepsi cizojazycny film. Tento fakt beru jako spatny vtip! ()
Tsotsi je nebezpečnej parchant. Nejradši byste ho oddělali po prvních deseti minutách filmu. A vůbec ho neomlouvá, že jeho vlastní táta byl podobnej hajzl. Jenže s ním nakonec strávíte hodinu a půl, během kterých se začne pomalu měnit. A aspoň na mě to fungovalo natolik, že jsem mu nakonec držel palce. Gavin Hood prostě vyseknul zatraceně poctivej kousek (90%). ()
Udělení Oscara nikdy neznamenalo, že se automaticky jedná o špičkový film, protože proces hodnocení byl deformovaný dobovými kritériemi a komerčními zájmy vedení studií, která ceremoniál v minulosti organizovala. I později, když do vedení Akademie pronikly progresivní trendy a volba měla mnohem víc oceňovat umělecké kvality soutěžících děl, byla rozhodnutí ovlivňovaná konzervativním pohledem členů Akademie (obvykle vyhrávala angažovaně se tvářící dramata, která umně kombinovala vznešené záměry se sentimentem - např. komedie a jiné tzv. lehčí žánry neměly nikdy moc šancí). Ve skutečnosti se dá natočit snímek, ze kterého čiší tah na oscarovou branku, a tomu by odpovídal i Tsotsi, protože oč míň je tam reálného života a reálných emocí, o to víc odpovídá tomu, co se od oscarového filmu očekává. Film má na jednu stranu velmi kvalitní řemeslné zpracování a je zasazený do problematického prostředí chudinského slumu v Johannesburgu, na druhé straně selhává v důvěryhodnosti zobrazení myšlenkových pochodů a činů svých postav. Drobný gauner Tsotsi z místní galerky s partou svých kumpánů provádí bezkrupulózní nájezdy na bezbranné oběti ve svém okolí a protože nemá moc fištrónu, jenom paběrkuje. Zato mu nečiní problém vrazit komukoliv kudlu do břicha nebo zmáčknout spoušť pistole. Jednoho dne, ačkoliv nemá řidičák, ukradne auto v luxusní čtvrti, vážně postřelí jeho majitelku a příliš pozdě si všimne mimina na zadním sedadle. Hádejte, co bude následovat... Na můj vkus to až příliš směřuje k emocionálnímu kýči a je tam spousta hollywoodského balastu. Cenné je zasazení do prostředí ghetta a potenciálně zajímavé jsou i jednotlivé postavy, jenže vzhledem k výše uvedenému výsledek stojí za prd. Celkový dojem: 40 %. ()
Letošní oscarový laureát za cizojazyčný film je vlastně jen takovým melodramatem z jihoafrického slumu. Přesně to, co americkým filmovým akademikům jde tak krásně pod kůži (viz i náš Kolja): mužský neotesanec se musí postarat o bezbranné děcko. Co chtít víc? Nic, pokud si chcete v kině potahovat slzičky, žmoulat vřelou ručku partnera/ partnerky a odnést si z něj pocit, že ten svět je sice peklo, ale rozhodně není tak nepřátelský a zlý, jak se nám snaží vsugerovat ve večerních zprávách. Tsotsi se Karlovarským festivalem mihnul takřka bez povšimnutí, na to že to je oscarový snímek. A i když je mi jasné, že je to tak trochu kýč, že je to dílo tak trochu Svěrákovsko-Hřebejkovsky prokalkulované, přesto říkám jen houšť. Když víte na co jdete, že tedy nesmíte čekat žádné rozkolísání vašeho středoevropského obrazu světa, myslím, že si Tsotsiho odyseu parádně užijete. Chytlavý disko rap jako emblematický průvodce předměstím Pretorie i bezútěšných slumů v jeho okolí. Poutavá, skvěle prokomponovaná kamera Lance Gewera. Bezchybně zavilý Presley Chweneyaga jako gangsteřík Tsotsi. A samozřejmě čokoládové, velkooké mimino. Všechno sesazené do umného balíčku, který skoro jakoby mimochodem nechá na vašem zadním sedadle pocit onoho „hřejivě lidského tepla“. Není to málo, není to hodně. Je to kýč, spousta klišé a režisérských pokynů „teď se smějte“, „teď plakejte“, „teď držte palce“ Prostě docela kvalitní mainstream. ()
Od režiséra Wolverinea bych takový snímek rozhodně nečekal. Příjemná "festivalová" podívaná o gangsterovi z jihoafrického slumu. Tsotsi není ani zdaleka tolik šokující jako třeba Město bohů, závěr je hollywoodsky přeslazený až hrůza, ale přesto ve mně po shlédnutí převažují pozitivní pocity. Příběh nenudí a má jasnou a srozumitelnou premisu. Herci v čele s ústředním hrdinou jsou dostatečně uvěřitelní. K tomu kvalitní kamera a stylová hudba. Je to spíše na tři a půl hvězdičky, ale já pro tyhle filmy o obyčejných lidech mám slabost. ()
Galerie (21)
Photo © Industrial Development Corporation of South Africa
![Tsotsi - Promo](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/159/450/159450944_2ec31f.jpg)
Zajímavosti (5)
- Athol Fugrad, autor knižní předlohy, je znám především svými divadelními hrami. Knihu „Tsotsi“ začal psát na své cestě po Británii a velmi dlouho ji nemohl dopsat. Nakonec s ní ani nebyl spokojen, a tak ji jen odložil do archivu, kde byla o mnoho let později objevena a zeditována. Autor nakonec souhlasil s její publikací, která se setkala s obrovským úspěchem. (Candice)
- První film Miramaxu od dob, kdy zakladatelé Harvey Weinstein a Bob Weinstein společnost opustili. (D3VIL)
- Jedným z producentov filmu je Pjotr Fudakowski žijúci striedavo v Londýne a poľskom Zakopanom. (ujec)
Reklama