Angel-A

Kdyby bylo Bessonovi patnáct, prosim. To bych mu tu juvenilní historku o tom, jak malého zbabělého obšourníka doprovází čtyřmetrový anděl z modelingového mola, aby mu po cestě ukázal, jak si má sám sebe vážit, minimálně respektoval. A to jsem normálně spíš obhájce jeho nevyzrálosti. Nicméně Angel-A působí nesympaticky odfláknutě a neinspirativně. Od člověka, který stojí za filmy jako Subway nebo Nikita, bych očekával, že když má ústřední AndělA demonstrovat svou skutečnou povahu, tak přijde s něčím nápaditějším než levitujícím popelníkem. A tak je to tu se vším. Arbogastova kamera dělá možná pěkný pohlednice, ale je strašně plochá a má téměř po celou dobu jen jeden plán (čestnou výjimkou jsou obě scény z klubů). To z filmu dělá sice prvotřídní promo-reel Rie Rasmussen, ale nic dalšího. Ale já chápu, že kola Europe Corp. se tehdy musela točit promazána inkoustem Bessonových 4 scénářů ročně a Angel-A přesně podle toho vypadá. Je to banální, za dvě noci napsaná báchorka, kterou si už po sobě nikdo nepřečetl a největší zábavu poskytuje jenom v tom, když sledujete, jak se v ní scénárista/režisér projektuje. Tedy jako neurotický permoník s přitažlivou ženou po boku, která ho sice nejdřív učí jak žít, ale ve výsledku on vlastně naučí žít jí, když ona se do něj pochopitelně tragicky v slzách zamiluje. Navzdory tomu, že on za celou dobu neudělá vůbec nic, čím by si zasloužil její přízeň. Leda by jí rajcovalo neustálý trhání za ruku, když ona někam jde. Toho je ve filmu tolik, že by mělo mít vlastní místo v titulkách. (06.09.2021)

Krásný a po výtvarné stránce dokonalý snímek, který jakoby mne vrátil do doby, kdy jsem poprvé shlédla Amélii z Montmartu a potěšil mě stejně jako kdysi ona (a není to jen tím, že si zde zahrál Améliovský Jamel Debbouze). Je to tím, že ač už je to pátý den po shlédnutí, stále na něj nedokážu přestat myslet a jen pouhá vzpomínka na něj mi ihned zvedne náladu. Zase jsem našla jednu svou srdcovku. (11.03.2007)

Obsahový i obrazový stereotyp. Stokrát viděný námět nepřináší vůbec nic nového a veškerá hypotetická síla dialogů zaniká v jejich nesnesitelné ukřičenosti. Jamel Debbouze byl sice skvělý v Amélii i ve druhém Asterixovi, ale už by nikdy, opravdu nikdy neměl dostávat vážné role, protože je prostě k smíchu. Navíc scénář mu příliš nepomáhá, protože jeho postava se přestane chovat jako odpudivý debil asi až deset minut po "proměně". A nevím, jestli závěr měl být dojemný nebo působivý, ale působil přesně opačně a já marně vzpomínám, kdy naposled jsem se u filmu cítil takhle trapně. Druhá hvězda za příjemný vizuál a Bessonův smysl pro detail. (09.11.2006)

Dlouho jsem uvažovala, proč to Besson natočil černobíle. A navíc ještě perfekcionalisticky, neboť ve filmu je skutečně pár velmi povedených záběrů, které zákonitě musí nadchnout (hold kameramanovi). Snad měl snahu ukázal krásu Paříže trochu jinak, snad, já nevím... Jistě děj je ohraný, ale má lehkost a vtip, který z něj nedělá dojičku na slzy a-lá Město andělů, tedy pominu-li ten příšerný konec. A herecké duo, nesourodé proporcemi i myšlením, není také špatné. Přesto mi v Angel-A "něco" chybí, cítím v něm tísnivou prázdnotu, absenci čehosi víc... (15.01.2007)

Zvláštní film. Opravdu krásný vizuál, naproti tomu těžce nesympatický "lůzr" jako hlavní postava(ovšem musím souhlasit, že naprosto skvěle zahraná). Zajímavá myšlenka příběhu, občas groteskní scény a řada povedených filmařských nápadů. Přesto na mně Angel-A působí tak nějak rozporuplně a já nemůžu přijít na to proč. (21.03.2011)